Britská vláda dnes opět v parlamentu narazila se snahou prosadit dohodu o odchodu z Evropské unie a nyní ji čeká další složitá bitva kolem převádění podmínek brexitu do britského práva. První hlasování o příslušném ratifikačním zákonu je na programu už v úterý, ačkoli více než 100stránkový návrh byl zveřejněn až dnes večer.
Vláda jej chce protlačit dolní komorou parlamentu za tři dny, aby mohla Británii vyvést z EU bez dalšího odkladu. Do platného termínu brexitu zbývá už jen deset dní.
Po porážce při sobotním zasedání parlamentu chtěl dnes kabinet premiéra Borise Johnsona "rozvodovou" dohodu předložit poslancům ke schválení znovu. Tuto iniciativu ale zablokoval předseda Dolní sněmovny John Bercow, protože podle něj byla v rozporu s parlamentními procedurálními pravidly. Ta stanovují, že poslanci se nemohou zabývat otázkou, ke které už ve stejném legislativním období přijali stanovisko.
"Co se týče podstaty, je dnešní usnesení stejné jako sobotní a (Dolní) sněmovna ve věci rozhodla. Dnešní okolnosti jsou stejné jako sobotní okolnosti," uvedl Bercow. Dolní komora parlamentu sice před dvěma dny nevynesla nad novou brexitovou dohodou jasný verdikt, záležitost ale projednala a rozhodnutí učinila. Poslanci odhlasovali, že dohodu neschválí, dokud nebude její obsah převeden do britského práva.
Prováděcí zákon, který by tuto funkci splnil, vláda předložila až večer a už v úterý jej poslanci začnou projednávat. Ohlásil to Jacob Rees-Mogg, který za kabinet předkládá agendu Dolní sněmovny. Celý legislativní proces v dolní komoře parlamentu chce mít vláda hotový do pátku, načež by se návrhu ujala Sněmovna lordů. Poslanci ale mohou promluvit i do načasování jednotlivých fází schvalování. Úterní souboj o "programové usnesení" bude podle komentátorů stejně důležitý jako úvodní hlasování o samotném návrhu zákona.
Britská média před další parlamentním střetem pokračovala ve spekulacích ohledně rozložení sil v Dolní sněmovně, kde vládní Konzervativní straně k většině schází více než 30 křesel. Podle deníku Financial Times v sídle premiérů v Downing Street sílí přesvědčení, že Johnson "dokáže přerušit sérii porážek z víkendu a má nyní podporu 320 poslanců potřebných pro vítězství". Vláda ale nejspíše bude při schvalování zákona o brexitové dohodě čelit nejrůznějším pozměňovacím návrhům, které mohou její plány opět nabourat.
Kromě nejisté podpory komplikuje premiérovi Johnsonovi situaci nedostatek času. Vláda chce převedení podmínek brexitu do domácího práva stihnout za necelé dva týdny, aby Británie mohla EU opustit 31. října. Zpravodajská společnost BBC ale poznamenala, že přijímání prováděcích zákonů k důležitým evropským dohodám zpravidla trvalo několik týdnů, někdy i výrazně déle.
Kromě britských zákonodárců musí jakoukoli brexitovou dohodu schválit také Evropský parlament. Brexitový koordinační výbor EP dnes rozhodl, že europoslanci budou o dokumentu hlasovat až poté, co dostane zelenou ve Westminsteru. S největší pravděpodobností to tedy nestihnou na aktuální plenární schůzi ve Štrasburku, což zvyšuje možnost přinejmenším krátkého technického odkladu brexitu.
Už v sobotu musel po neurčitém verdiktu poslanců Johnson poslat do Bruselu žádost o další odsunutí data brexitu, jak mu ukládal zákon z minulého měsíce. Zbylé země EU se žádostí zabývají a čekají na další vývoj v britském parlamentu.
Britský premiér jim kromě žádosti, kterou nepodepsal, poslal ještě druhý dopis, v němž odklad označil za chybu, a uvedl, že s ním nesouhlasí. Jeho počínání je předmětem sporu u nejvyššího soudu Skotska, který ale dnes konečné rozhodnutí odložil. Chce Johnsona dál sledovat, zda "zcela" splní požadavky zákona.
Související
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
před 2 hodinami
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
před 2 hodinami
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno před 3 hodinami
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
před 3 hodinami
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
před 4 hodinami
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
před 5 hodinami
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
před 6 hodinami
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
před 6 hodinami
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
před 7 hodinami
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
před 8 hodinami
Máme toho dost. Zelenskyj oznámil obnovení útoků na ruské rafinérie
před 9 hodinami
Úlevu nepřináší ani podzimní počasí. Meteorologové nemají dobré zprávy
včera
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
včera
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
včera
Měsíční předpověď počasí. Meteorologové řekli, co modely odhadují pro Česko
včera
Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Zdroj: Libor Novák