Britská vláda dnes opět v parlamentu narazila se snahou prosadit dohodu o odchodu z Evropské unie a nyní ji čeká další složitá bitva kolem převádění podmínek brexitu do britského práva. První hlasování o příslušném ratifikačním zákonu je na programu už v úterý, ačkoli více než 100stránkový návrh byl zveřejněn až dnes večer.
Vláda jej chce protlačit dolní komorou parlamentu za tři dny, aby mohla Británii vyvést z EU bez dalšího odkladu. Do platného termínu brexitu zbývá už jen deset dní.
Po porážce při sobotním zasedání parlamentu chtěl dnes kabinet premiéra Borise Johnsona "rozvodovou" dohodu předložit poslancům ke schválení znovu. Tuto iniciativu ale zablokoval předseda Dolní sněmovny John Bercow, protože podle něj byla v rozporu s parlamentními procedurálními pravidly. Ta stanovují, že poslanci se nemohou zabývat otázkou, ke které už ve stejném legislativním období přijali stanovisko.
"Co se týče podstaty, je dnešní usnesení stejné jako sobotní a (Dolní) sněmovna ve věci rozhodla. Dnešní okolnosti jsou stejné jako sobotní okolnosti," uvedl Bercow. Dolní komora parlamentu sice před dvěma dny nevynesla nad novou brexitovou dohodou jasný verdikt, záležitost ale projednala a rozhodnutí učinila. Poslanci odhlasovali, že dohodu neschválí, dokud nebude její obsah převeden do britského práva.
Prováděcí zákon, který by tuto funkci splnil, vláda předložila až večer a už v úterý jej poslanci začnou projednávat. Ohlásil to Jacob Rees-Mogg, který za kabinet předkládá agendu Dolní sněmovny. Celý legislativní proces v dolní komoře parlamentu chce mít vláda hotový do pátku, načež by se návrhu ujala Sněmovna lordů. Poslanci ale mohou promluvit i do načasování jednotlivých fází schvalování. Úterní souboj o "programové usnesení" bude podle komentátorů stejně důležitý jako úvodní hlasování o samotném návrhu zákona.
Britská média před další parlamentním střetem pokračovala ve spekulacích ohledně rozložení sil v Dolní sněmovně, kde vládní Konzervativní straně k většině schází více než 30 křesel. Podle deníku Financial Times v sídle premiérů v Downing Street sílí přesvědčení, že Johnson "dokáže přerušit sérii porážek z víkendu a má nyní podporu 320 poslanců potřebných pro vítězství". Vláda ale nejspíše bude při schvalování zákona o brexitové dohodě čelit nejrůznějším pozměňovacím návrhům, které mohou její plány opět nabourat.
Kromě nejisté podpory komplikuje premiérovi Johnsonovi situaci nedostatek času. Vláda chce převedení podmínek brexitu do domácího práva stihnout za necelé dva týdny, aby Británie mohla EU opustit 31. října. Zpravodajská společnost BBC ale poznamenala, že přijímání prováděcích zákonů k důležitým evropským dohodám zpravidla trvalo několik týdnů, někdy i výrazně déle.
Kromě britských zákonodárců musí jakoukoli brexitovou dohodu schválit také Evropský parlament. Brexitový koordinační výbor EP dnes rozhodl, že europoslanci budou o dokumentu hlasovat až poté, co dostane zelenou ve Westminsteru. S největší pravděpodobností to tedy nestihnou na aktuální plenární schůzi ve Štrasburku, což zvyšuje možnost přinejmenším krátkého technického odkladu brexitu.
Už v sobotu musel po neurčitém verdiktu poslanců Johnson poslat do Bruselu žádost o další odsunutí data brexitu, jak mu ukládal zákon z minulého měsíce. Zbylé země EU se žádostí zabývají a čekají na další vývoj v britském parlamentu.
Britský premiér jim kromě žádosti, kterou nepodepsal, poslal ještě druhý dopis, v němž odklad označil za chybu, a uvedl, že s ním nesouhlasí. Jeho počínání je předmětem sporu u nejvyššího soudu Skotska, který ale dnes konečné rozhodnutí odložil. Chce Johnsona dál sledovat, zda "zcela" splní požadavky zákona.
Související
Karel III. zahájil návštěvu USA. Vítal ho Trump, platí přísná bezpečnostní opatření
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
před 1 hodinou
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, hasiči nasadili vrtulník
před 2 hodinami
Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance
před 2 hodinami
Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci
před 3 hodinami
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
před 4 hodinami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 5 hodinami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 6 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 6 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 7 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 8 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 9 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 10 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
Ve Venezuele ve čtvrtek přistálo první letadlo amerických aerolinek po sedmi letech. Snaha o obnovení leteckého provozu mezi oběma zeměmi navazuje na lednovou operaci, při které američtí vojáci z jihoamerické země odvezli jejího prezidenta Nicolase Madura.
Zdroj: Lucie Podzimková