Britský parlament se odmlčí, poslanci chtějí na poslední chvíli Johnsonovi zavařit

Aktuální zasedání britského parlamentu skončí po dnešní schůzi. Novou schůzi pak zahájí královna Alžběta II. až za pět týdnů, tedy 14. října. Informoval o tom dnes mluvčí vlády premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura Reuters. Na konci října by Spojené království mělo opustit Evropskou unii, podle kritiků vlády chce nucené pauzy Johnson využít, aby omezil možnost parlamentu do brexitu zasahovat.

Dnes má Dolní sněmovna na programu ještě hlasování o návrhu na vypsání předčasných voleb, který předložila Johnsonova vláda. Poslanci již minulý týden obdobný návrh odmítli. Opoziční strany se navíc dohodly, že odmítnou i návrh dnešní. Před volbami chce opozice vyloučit to, že by Spojené království opustilo Evropskou unii 31. října bez dohody s Bruselem.

Legendary Ringo Starr says "The people voted and they have to get on with it.You had the vote, this is what won, let’s get on with it.I would have voted for Brexit because it’s a great move.To be in control of your own country is a good move."A true patriot indeed! pic.twitter.com/oUlfpYVbCU

— Brexit-Warrior-Steve Fighting Enemies of Democracy (@StevieBrexit) September 8, 2019

"Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně," uvedl po dnešním jednání opozičních stran lídr labouristů Jeremy Corbyn.

Pokud dnes parlament skutečně předčasné volby odmítne, bude se moci znovu o jejich případném vypsání hlasovat až v říjnu. Nebudou se tak moci již konat před termínem brexitu.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.

Úmysl ukončit aktuální zasedání oznámil Johnson na konci července, královna Alžběta II., která jedná na doporučení předsedy vlády, s tím souhlasila. Původně se hovořilo o přerušení v období od 9. do 12. září. Vláda se nakonec rozhodla ukončit zasedání v nejbližším možném termínu.

Ještě dnes by měl v platnost vstoupit zákon, který za určitých podmínek nutí premiéra požádat EU o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil, což je však nyní krajně nepravděpodobné. Návrh zákona již schválila Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a chybí již jen formální podpis královny, který se očekává právě dnes.

Premiér Johnson odmítá, že by mohl o odklad termínu brexitu požádat. Spekuluje se o tom, že by se mohla vláda pokusit najít skulinu, jak zákon obejít, nebo ho přímo ignorovat.

Proti vynucené přestávce podali kritici stížnosti k soudům v Edinburghu, Londýně a Belfastu. Ve Skotsku a v hlavním městě již soudci uvedli, že je přerušení zasedání v souladu se zákonem. V obou případech ale bude ještě rozhodovat odvolací instance. Nejvyšší britský soud by se měl stížností na sporné ukončení schůze parlamentu zabývat 17. září.

Kdyby se nyní konaly předčasné volby, získala by Konzervativní strana podle průzkumu, který si nechal údajně Johnson vypracovat, v parlamentu ještě méně křesel, než kolik jich obsadila po volbách z roku 2017. "Posbírali bychom tak 295 až 300 křesel," uvedl dnes Jason Stein, který byl do neděle poradcem ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové a o vládním průzkumu dnes řekl stanici Sky News.

Pod vedením premiérky Theresy Mayové před dvěma lety konzervativci získali 318 mandátů a museli se v parlamentu spoléhat na deset poslanců severoirské strany DUP. Podle průzkumu, ze kterého Stein citoval, by vláda přišla o podporu hlavně ve Skotsku, v Londýně a na jihozápadě Anglie.

Související

Více souvisejících

Parlament Velké Británie Velká Británie Brexit Boris Johnson Jeremy Corbyn Konzervativní strana (VB)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy