Část německé policie uvádí, jestli jsou podezřelí Němci nebo cizinci

Národnost podezřelých v případě možného trestného činu výslovně uvádí například policie v severoněmeckém Hamburku. V jejích tiskových zprávách z tohoto týdne se tak lze dočíst třeba o 29letém ekvádorském podezřelém, 20letém Syřanovi nebo 27leté Němce.

Od 1. února chce stejnou praxi zavést i Meklenbursko-Přední Pomořansko. Zdejší ministr vnitra Lorenz Caffier (CDU) změnu zdůvodnil snahou o transparentnost. Navíc díky ní bude možné čelit bezdůvodnému obvinění, že se úřady v některých případech snaží zatajit původ podezřelých, míní.

Takováto obvinění často vznáší například politici protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) i dalších pravicových uskupení. Podle studie mediálního odborníka Thomase Hestermanna z loňského roku je ale skutečný obrázek úplně jiný. V televizním zpravodajství jsou podle něj podezřelí cizinci zmiňování 19krát tak často, než by odpovídalo jejich skutečnému podílu na kriminalitě, ve zpravodajství novin pak dokonce 32krát tak často.

Ke zkreslení skutečnosti podle další dvojice odborníků přispívá i samotná AfD. Z tiskových zpráv AfD za rok 2018 věnovaných kriminalitě se jich totiž 95 procent týkalo cizinců, kteří jsou přitom podle policejních statistik zodpovědní jen za menšinu trestných činů, konkrétně za zhruba 35 procent.

Právě obava ze zkreslení skutečnosti je jedním z důvodů, proč některé další spolkové země jako například jihoněmecké Bádensko-Württembersko národnost podezřelých obecně uvádět odmítají. "Uvést, či neuvést národnost je stejně tak důležité, nebo nedůležité jako uvést barvu vlasů, výšku nebo barvu očí," míní také ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius (SPD), podle něhož nemá policie plnit agendu AfD.

Další spolkové země zase postupují případ od případu. "Národnost jmenujeme vždy, když má vztah k činu a čin nebo jeho části vysvětluje," vysvětlil na schůzce německých ministrů vnitra z konce loňského roku berlínský radní pro tuto oblast Andreas Geisel (SPD).

Shodu na jednotném řešení se zatím spolkovým zemím najít nepodařilo.

S problematikou se musí potýkat i média. Kodex německé Tiskové rady uvedení národnosti podezřelých připouští v případě, že na tom existuje důvodný veřejný zájem. I v takovém případě ale mají novináři dbát na to, aby zmínění národnosti, nebo etnické či náboženské příslušnosti individuálního podezřelého nevedlo z podněcování předsudků vůči celé menšinové skupině obyvatel.

V Česku upravuje problematiku poskytování informací z trestního řízení trestní řád. Podle něj má policie dbát na to, aby o zúčastněných lidech nezveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Výjimku lze učinit například při pátrání po osobách nebo pokud to odůvodňuje veřejný zájem. "Obecně jsou informace poskytovány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu trestního řízení nebo účelu pátrání," sdělila na dotaz ČTK mluvčí českého policejního prezidia Lenka Sikorová.