Velká stávka zaměstnanců v dopravě a mnoha dalších skupin, která dnes ochromila Francii, je podle světového tisku klíčovým testem vlády prezidenta Emmanuela Macrona a v sázce je i jeho znovuzvolení v roce 2022.
Celonárodní protest proti plánované reformě důchodového systému je "největší zátěžovou zkouškou Macronova prezidentství od vypuknutí demonstrací příslušníků hnutí takzvaných žlutých vest loni v listopadu", napsal americký deník The New York Times (NYT).
Zdánlivé Macronovo vítězství nad žlutými vestami, dosud považované za zásadní moment jeho mandátu, je nyní zpochybněno, poznamenal list.
Francouzský důchodový systém, sestávající ze 42 různých režimů, je podle newyorského listu považován za jeden z nejsložitějších a nejštědřejších na světě. Světovou raritou je i to, že lidé nad 65 let mají o něco větší průměrný příjem než lidé tohoto věku, dodává list.
? ? #Avignon : À la surprise générale, les #pompiers ont rejoint le cortège sous les applaudissements des manifestants.#grevedu5decembre #Greve #5decembre #GreveGenerale #Giletsjaunes #Macron #France pic.twitter.com/rJBqYDNhmq
— Le Général ? (@leGneral2) December 5, 2019
Podle britského deníku The Times je ve hře úspěch Emmanuela Macrona v čele Elysejského paláce, list The Guardian píše o největším protestu od Macronova nástupu do funkce na jaře roku 2017. Podle The Guardian je reforma penzí "poslední etapou" reforem po změnách pracovněprávních předpisů a podpory v nezaměstnanosti. "Toto téma ale vždy bylo ve Francii velice citlivé," připomíná list.
Podle něj je nicméně udivující, že Francouzi protestují, i když detaily reformy stále nejsou známy. "Ještě trvají konzultace a parlament bude o návrhu reformy debatovat až příští rok." Pozastavuje se nad tím i švýcarský list Le Temps, který nevylučuje, že vláda ještě ustoupí.
Španělský deník El Mundo označuje dnešní události za Macronovu "hodinu pravdy". V sázce je podle listu jeho mandát a to, zda se na základě této reformy bude moci ucházet o další funkční období. "Jisté je jen jedno, a to že Francie směřuje k brutální stávce připomínající tu z roku 1995, která trvala tři týdny," uzavírá deník.
Související
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Emmanuel Macron , Francie , prezident Francie , stávka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák