Češka v Madridu: Může se na procházku se psem, s dítětem ne. Řada lidí se zlobí na krále

Ve Španělsku v těchto dnech kvůli opatřením proti šíření nového koronaviru nelze jít ani s dítětem na procházku, protože i na nákup se musí chodit jednotlivě. Proto se například v Madridu šíří nápad pořídit si psa, aby lidé mohli ven. Situaci ve španělské metropoli a v Barceloně dnes popsaly ČTK dvě Češky, které tam dlouhodobě žijí.

"Můžete jít na procházku se psem, ale nemůžete jít na procházku s dětmi. Proto tady kolují vtipy, že si lidé pořídí psa, aby mohli na procházku," řekla ČTK Češka Iveta Gonzálezová žijící v Madridu. Na dotaz, jaká panuje ve španělském regionu nejhůře postiženém koronavirem nálada na ulicích, odpověděla, že skoro žádná, "protože tam nikdo není". "Ven se smí jen v povolených případech, například na nákup či do práce, a pouze jednotlivě, s dítětem jen pokud jdete například k lékaři," dodala.

"S tříletým synem chodíme jen na dvůr, nebo na balkon, procházky jsou zakázané, všechna pískoviště pro děti jsou obehnaná páskou, nesmíte jít ani běhat do parku," popsala koronavirová opatření na předměstí Barcelony Češka Jana. Na nákupy chodí její manžel José Luis, který se dohodl se zaměstnavatelem, že v těchto dnech zůstane doma.

Se zakrytými ústy a nosem se na veřejnosti na rozdíl od Česka v Madridu ani v Barceloně chodit nemusí, lidé ale většinou roušky nosí. Některé z obchodů, které smí být otevřené (tedy potraviny, lékárny či trafiky), regulují vstup. "Někteří namalovali před vchodem na chodníku značky metr a půl od sebe, aby lidé věděli, jak daleko od sebe mají stát," uvedla Iveta z Madridu. "Někteří mají i uvnitř prodejny na zemi lišty, aby šla lépe dodržovat bezpečná vzdálenost," dodala česká učitelka Jana.

Výdejní okénka u restaurací, jako je to třeba v Praze, v Madridu ani v Barceloně nejsou, ale také tam fungují donášky do domu. "Například si můžete nechat přivézt pizzu a při objednávce vám řeknou všechna bezpečnostní opatření, která je třeba dodržet," uvedla Iveta.

Jana také popsala incident, o němž informovala místní média - několik mladistvých stálo na ulici a kouřilo. Když to viděla policie, chtěla jim dát pokutu, ale mezitím dorazili rodiče, kteří policisty napadli.

V kontrolách na ulicích pomáhají policistům i vojáci. Za porušení pravidel nouzového stavu, který španělská vláda vyhlásila od 15. března na 15 dní, hrozí pokuty až 600.000 eur (16,2 milionu Kč) nebo rok vězení. "Předpokládám, že to bude platit pro opakovaná a vážná porušení, a je to maximální výše trestu," míní Iveta.

Španělé si v těchto dnech podle obou mladých Češek vzájemně pomáhají. "Panuje tu velká solidarita, vzniká strašně moc občanských iniciativ na pomoc osamělým lidem. Kromě donášek potravin se například i předcvičuje na balkonech, dělají se online kurzy," uvedla Iveta. "Bohužel se ale jako v každých krizových situacích objevili i podvodníci, kteří prostřednictvím emailů požadují pomoc pro lidi v nemocnicích, aby mohli zneužít data k bankovním účtům," dodala.

Solidaritu lidé i v Madridu a Barceloně vyjadřují také každý večer na balkonech. "Večer se na balkonech tleská zdravotníkům, třeba i deset minut," popsala Jana jeden z mála sociálních kontaktů v těchto časech.

Ve středu se ale na španělských balkonech nejen děkovalo. Lidé tloukli do hrnců na protest proti španělskému králi Felipemu VI. a jeho otci Juanu Carlosovi, bývalé hlavě Španělska.

Takzvanou caceroladu (též cacerolazo), oblíbenou formu protestu zejména ve Španělsku či v Jižní Americe, iniciovali katalánští separatisté, ale přidali se k nim i jinde ve Španělsku odpůrci monarchie. Impulsem akce, která začala večer při prvním projevu Felipeho VI. ke koronavirové krizi, byla kauza kolem nadace, jejímž prostřednictvím měl v roce 2008 podle médií jako úplatek Juan Carlos dostat 100 milionů dolarů (2,4 miliardy Kč) od tehdejšího saúdskoarabského krále.

"Lidé chtějí, aby Felipe VI. věnoval ty miliony do zdravotnictví na pomoc v této situaci," uvedl Iveta. "Někdy i během pravidelných potlesků zdravotníkům tady někdo zakřičí Viva la República! (Ať žije republika!) a jiný odpoví Que viva! (Ať žije!)," popsala Iveta náladu ve své madridské čtvrti, která je ale podle ní velmi levicová a protimonarchistické nálady jsou tam hlasitější než jinde v metropoli. Intenzivnější byl středeční protest v Barceloně, kde ho podpořila i tamní starostka Ada Colauová a kde se při návštěvách krále pravidelně konají protesty.

Související

Více souvisejících

Madrid Španělsko Král Felipe VI. (Španělsko) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy