Česko, Polsko a EK poprvé jednaly o sporném polském dole Turów

Zástupci České republiky, Polska a Evropské komise dnes poprvé společně jednali o sporu kolem polských plánů prodloužit a rozšířit těžbu v hnědouhelném dole Turów, který leží v bezprostřední blízkosti českých hranic. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo životního prostředí.

Česko se záměry polské státní elektrárenské společnosti PGE nesouhlasí, ohrozí podle něho zásobování vodou lidí v Libereckém kraji.

Náměstek ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž po dnešním jednání řekl, že na jeho základě bude Evropská komise formulovat své stanovisko, které bude pro Česko klíčové pro případnou budoucí žalobu. Připomněl, že EK se obvykle snaží o nalezení řešení přijatelného pro obě strany, díky kterému je možné se vyhnout soudnímu řízení před Soudním dvorem EU. "Česko se takovému postupu nebrání, nicméně je potřeba mít na stole písemné a jasné vyjádření Polska, které bude řešit problém našich občanů, zejména zajištění stabilního zdroje pitné vody, čistého ovzduší a zamezení rušení hlukem," uvedl Smrž.

Evropská komise se po vyhodnocení věci podle tiskové zprávy ministerstva životního prostředí oficiálně vyjádří do konce letošního roku, Praha pak rozhodne o dalších krocích.

Ministr životního prostředí Richard Brabec zopakoval, že Česko má od Polska jen dílčí informace k prodloužení těžby v dole Turów a že není jeho cílem dosáhnout úplného zastavení těžby. Jde mu o to, aby se dobývalo za takových podmínek, které budou znamenat co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí. Chce také, aby Polsko převzalo zodpovědnost za náhrady za škody, které by Česku kvůli pokračování těžby pravděpodobně vznikly.

Koncem září česká strana podala podnět k Evropské komisi kvůli rozšiřování dolu Turów. Je přesvědčená, že Polsko v souvislosti s prodloužením a rozšířením povolení těžební činnosti nesplnilo povinnosti vyplývající ze čtyř evropských směrnic i přímo ze Smlouvy o Evropské unii.

Polský důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních, Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Polské úřady v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužily společnosti PGE koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.

Související

Ilustrační fotografie.

Lidé dnes v Praze demonstrovali před ambasádou kvůli těžbě v dole Turów

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. 
Důl Turów (autor: Anna Uciechowska)

Měření prachu v okolí dolu Turów loni překročení limitů neukázala

Měření prachu v okolí polského hnědouhelného dolu Turów loni překročení limitů neukázala. Pokračují dál. Ani stanice na české straně nezaznamenala překročení limitů, řekl dnes ČTK liberecký krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Kromě prachu se na základě česko-polské mezivládní dohody sleduje v okolí dolu také hladina podzemních vod, hluk a pokles půdy. U těch ale zatím loňské výsledky k dispozici nejsou.

Více souvisejících

důl Turów Česká republika Polsko Ministerstvo životního prostředí evropská komise Ekologie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy