Chorvatsko je připraveno otevřít hranice pro občany některých zemí Evropské unie, kteří zde budou chtít trávit letní dovolenou. Prohlásil to dnes premiér Andrej Plenković, který na toto téma vede jednání s představiteli unijních zemí, včetně předsedy české vlády Andreje Babiše. Informovala o tom agentura APA.
Na téma koordinovaného znovuotevření turistického ruchu za nynější koronavirové krize diskutoval Plenković ve středu večer s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, maďarským premiérem Viktorem Orbánem a jeho slovinským protějškem Janezem Janšou. S Babišem telefonicky hovořil již minulý týden.
"Všichni, s nimiž jsem mluvil, chtějí v příštím týdnu najít model, aby mohly být otevřeny hranice a lidé v letní sezóně mohli přijet do Chorvatska," citovala Plenkoviče chorvatská agentura HINA.
Podle Plenkoviče není otevření hranic přáním pouze Chorvatska, nýbrž i dalších států, které o to výslovně projevily zájem. Konkrétně zmínil Slovinsko, jehož občané vlastní na chorvatském pobřeží Jadranu množství prázdninových sídel.
Zainteresované vlády poukazují i na to, že na míru cestování v létě budou mít vliv také krizové štáby a epidemiologové jednotlivých států.
Zákaz cestování v důsledku pandemie nemoci covid-19 těžce dopadá na chorvatský turistický ruch, který tvoří zhruba 20 procent hrubého domácího produktu země.
"Je jasné, že letos nebudeme mít rekord (v počtu návštěvníků) jako v posledních třech letech, ale pracujeme na tom, abychom turismus umožnili v nových rámcových podmínkách," dodal Plenković.
Podle slovinského premiéra Janeze Janši je k záchraně sezóny zapotřebí vytvořit pro turismus společné "koronavirové standardy" na úrovni států i Evropské unie. Slovinsko hraje klíčovou úlohu tranzitního státu pro české a další občany při cestách do Chorvatska.
Portál telegram.hr dnes uvedl, že chorvatské ministerstvo cestovního ruchu zvažuje realizaci návrhu české Asociace cestovních kanceláří (ACK), který by zahrnoval vytvoření pozemních či leteckých "turistických koridorů". Po nich by do země mohli přicestovat turisté vybavení potvrzením, že nejsou nakaženi koronavirem, čímž by se zároveň vyhnuli nutnosti trávit po příjezdu čas v karanténě.
Související
Rybář nevěřil svým očím. V Chorvatsku útočil žralok
Možná ho viděli i Češi. Na nebi nad Chorvatskem zaujal neobvyklý mrak
Chorvatsko , Andrej Plenković , cestování
Aktuálně se děje
před 35 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák