Chorvatský prezident Zoran Milanović vyzval parlament k blokádě vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance, pokud se k němu obě skandinávské země rozhodnou. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválená kontroverzní volební reforma. Vláda tento postup odmítá.
"Co se mě týče, ať si vstoupí do NATO, ať bodají rozezleného medvěda perem do oka. Ale dokud nebude vyřešena otázka volebního zákona v Bosně (...), parlament nesmí ratifikovat ničí vstup do NATO," citovala agentura Hina z úterního prohlášení chorvatského prezidenta. S odkazem na odpor Ruska vůči rozšiřování aliance označil případný vstup Finska a Švédska za "velmi nebezpečné dobrodružství" a "šarlatánství".
Chorvatská vláda Andreje Plenkoviče jakož i parlament od počátku ruské invaze stojí na straně Ukrajiny a ruskou agresi odsoudily. Milanović, který se s Plenkovičovou vládou střetává v řadě oblastí, oproti tomu učinil ještě před začátkem války několik kritických vyjádření na adresu Kyjeva. Podle něj nemá Kyjev v NATO místo a je pouhým rukojmím Spojených států a Británie. Ukrajinu rovněž označil za jednu z "nejzkorumpovanějších zemí světa".
Plenković v reakci na Milanovičovo nejnovější vyjádření zopakoval, že prezident zastává proruské postoje. Šéf chorvatské diplomacie Gordan Grlić-Radman v telefonickém rozhovoru musel ujišťovat svůj finský protějšek, že Záhřeb podporuje politiku otevřených dveří NATO a - v případě, že tak Finsko rozhodne - bude vláda i parlament hlasovat pro přijetí severské země.
Bosenští Chorvaté usilují o změnu volebního zákona, která by znemožnila zvolit hlasy početně nejsilnějších Bosňáků chorvatského člena předsednictva. V tomto orgánu, který je kolektivní hlavou bosenského státu, mají Chorvaté, Bosňáci a Srbové po jednom zástupci. Bosenskochorvatský předák Dragan Čović opakovaně hrozí bojkotem říjnových voleb, pokud stávající zákon, který podle něj znevýhodňuje bosenské Chorvaty, nebude upraven. Všechna dosavadní jednání o novele však dosud ztroskotala. Případný bojkot voleb by velmi pravděpodobně dále prohloubil hlubokou politickou krizi v této balkánské zemi.
Média ve Švédsku a Finsku tento týden uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.
Související
Rybář nevěřil svým očím. V Chorvatsku útočil žralok
Možná ho viděli i Češi. Na nebi nad Chorvatskem zaujal neobvyklý mrak
Chorvatsko , Finsko , Švédsko , NATO
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák