Den do brexitu: Členské země EU formálně potvrdily rozvod s Británií

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

30. ledna 2020 15:43

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu Foto: Pixabay

Den před odchodem Británie z Evropské unie potvrdili dnes zástupci členských zemí brexitovou dohodu, kterou ve středu schválil Evropský parlament. Smlouva, která kromě jiného dává oběma stranám 11 měsíců na vyjednání budoucích vztahů, vstoupí v platnost o půlnoci SEČ z pátku na sobotu v okamžiku britského vystoupení z evropského bloku.

Velvyslanci 27 unijních zemí dnes svými podpisy formálně stvrdili smlouvu, kterou loni v říjnu po více než dvou letech vyjednávání domluvili zástupci EU a Británie.

???? Citizens' rights will be protected after #Brexit under the EU-UK withdrawal agreement. Parliament has approved it in time for the country leaving the EU tomorrow. Read more @ https://t.co/ITlbTElF7W pic.twitter.com/bKNnBjNlDa

— European Parliament (@Europarl_EN) January 30, 2020

Podle unijních politiků, kteří většinou britského odchodu ze společenství litují, smlouva vyhovuje základním požadavkům, s nimiž EU do jejího vyjednávání šla: brání vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, ochrání ekonomiku celého irského ostrova a zajistí integritu jednotného trhu EU.

Britská strana dohodu stvrdila již minulý týden.

Na základě smlouvy začne v sobotu přechodné období, během něhož bude moci sedmadvacítka zemí s Británií mimo jiné narýsovat budoucnost pro vzájemné obchodní či bezpečnostní vztahy. Unijní činitelé tvrdí, že na uzavření komplexní dohody to bude příliš krátký čas.

Britský premiér Boris Johnson však odmítá výzvy k prodloužení přechodné doby, které by jeho zemi déle podřizovalo unijním pravidlům bez možnosti je ovlivnit.

před 1 hodinou

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit ,  evropský parlament ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 1 hodinou

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 3 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 5 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 6 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy