EK: Maďarsko a Polsko by měly zlepšit soudní systém, pluralitu médií a boj s korupcí

Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží.

V pořadí třetí výroční zpráva vznikala v době, kdy se unijní země v první řadě zabývají dopady ruské invaze na Ukrajinu. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové je ruský režim a válka v těsném sousedství EU připomínkou toho, že demokracii a vládu práva musí unijní země chránit a propagovat doma i mimo své hranice.

"Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví," prohlásila Jourová. Zásadní připomínky adresovala komise stejně jako v minulých letech Polsku a Maďarsku.

Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. Například prostřednictvím státní inzerce omezuje rovné podmínky pro fungování médií a měla by posílit nezávislost úřadu dohlížejícího na jejich práci. Maďarská vláda zároveň nadměrně často využívá své nouzové pravomoci zavedené kvůli covidové pandemii, a to i v případech s nákazou vůbec nesouvisejících.

V případě Varšavy se výtky točí zejména okolo justiční reformy, které přes některé slíbené ústupky stále dostatečně nezajišťuje podmínky pro nezávislou práci soudců. Polsko by rovněž mělo oddělit funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora či stanovit jasná pravidla pro lobbing a zlepšit veřejnou kontrolu příjmů předních politiků.