Svět zavádí nové sankce, vyloučení ze SWIFT se ale nekoná. Podle Bidena Evropa nechce

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v noci na dnešek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu, řekla po skončení více než šestihodinové schůzky předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Český premiér Petr Fiala prohlásil, že prosazoval "maximální možnou míru sankcí".

"Putin se pokouší podrobit si přátelskou evropskou zemi. A snaží se překreslit mapu Evropy silou. Nesmí v tom uspět, a neuspěje," prohlásila po jednání von der Leyenová na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéfové unijních států se shodli na tom, že chtějí sankce, které budou mít "masivní a tvrdé" následky.

Podle von der Leyenové mimo jiné znemožní ruské elitě ukládat své peníze v Evropě. Zakázáno bude dodávání klíčových součástek ruským rafinériím, což podle šéfky EK překazí jejich modernizaci. Omezen bude také přístup Ruska ke klíčovým technologiím, včetně například polovodičů. Rusko také již nebude z EU moci dovážet náhradní díly pro letecký průmysl.

Sankce se týkají i vydávání víz. Diplomaté, byznysmeni a další významní lidé již podle von der Leyenové nebudou mít do EU privilegovaný přístup.

"Za Českou republiku můžu říci, že jsem pro maximální možnou míru sankcí, i včetně těch kroků, o kterých můžeme mít pochybnosti," řekl novinářům po summitu Fiala. Narážel tím na debatu o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které navrhovala řada zemí v čele s pobaltskými státy. Kvůli odporu některých zemí jako Německo či Itálie však toto opatření požadované Ukrajinou nezískalo potřebnou jednomyslnou podporu lídrů.

Podrobnosti sankcí by dnes měli projednat unijní velvyslanci a odpoledne je na mimořádné schůzce definitivně schválit ministři zahraničí.

Biden: USA a spojenci omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky

Americký prezident Joe Biden oznámil "silné" ekonomické sankce proti Rusku poté, co Moskva dnes podle jeho slov zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Nová opatření míří proti dvěma největším ruským bankám - VTB a Sberbank, proti dalším představitelům ruských "elit" i proti vývozu telekomunikačního vybavení a dalších technologií. Spojené státy a jejich spojenci podle Bidena omezují schopnost Ruska účastnit se globální ekonomiky, vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT ale americký prezident neoznámil.

"(Ruský prezident Vladimir) Putin je agresor. Putin si tuhle válku vybral a jeho země ponese následky," prohlásil Biden při prvním vystoupení před novináři poté, co ruské jednotky ráno zahájily ofenzívu na Ukrajině. Šéf Kremlu podle Bidena celé měsíce plánoval útok na sousední zemi a odmítl diplomacii.

Spojené státy stejně jako Evropská unie dlouho dopředu avizovaly "zdrcující" protiruské sankce v případě ruského vpádu na Ukrajinu. Biden řekl, že nově představené kroky budou mít pro ruskou ekonomiku vysokou cenu, "jak okamžitě, tak dlouhodobě". "Úmyslně jsme tyto sankce navrhli s cílem maximalizovat dlouhodobý dopad na Rusko a minimalizovat dopad na Spojené státy a naše spojence," uvedl.

USA začnou nově blokovat aktivity čtyř významných ruských bank, dohromady se tak podle Bidena americké sankce týkají institucí, které disponují majetkem o objemu bilionu dolarů (přes 22 bilionů Kč). "To znamená, že veškerá aktiva, která mají v Americe, budou zmrazena," řekl šéf Bílého domu.

Podrobnosti o novém sankčním balíčku následně začaly publikovat jednotlivé složky americké vlády, přičemž Bílý dům oznámil, že největší ruská banka Sberbank a jejích 25 dceřiných společností bude odstřiženo od amerického finančnictví. "Tento krok omezí přístup Sberbank k transakcím prováděným v dolarech," píše úřad prezidenta USA. Sankce proti VTB jsou podle prohlášení ještě tvrdší a mimo jiné zakazují Američanům styky s danou institucí a jejími přidruženými společnostmi.

Dalším terčem amerických kroků je dovoz vyspělých technologií do Ruska. Biden přišel s odhadem, že nové sankce USA a jejich spojenců připraví Rusko o více než polovinu dovážených "high-tech" výrobků. Agentura Reuters informovala, že americké ministerstvo obchodu vydalo nové podmínky týkající se vývozu telekomunikačního vybavení, leteckých komponentů, mikroelektroniky a dalších výrobků do Ruska. Dále zavedlo "politiku odmítnutí" pokud jde o vývoz polovodičů, počítačů nebo laserů.

USA zároveň rozšiřují seznam osob postižených sankcemi poté, co v úterý v rámci prvního kola jmenovaly výkonného ředitele banky Promsvjazbank Pjotra Fradkova či šéfa internetového giganta VK Vladimira Kirijenka. Mezi novými jmény jsou výkonný ředitel ropného koncernu Rosněfť Igor Sečin a také šéfové dvou běloruských bank. "Jsou to lidé, kteří osobně profitovali z počínání Kremlu a měli by sdílet bolest," řekl Biden.

Podle amerického prezidenta Washington a jeho partneři omezí schopnost Rusů podnikat se zahraničními měnami a "být součástí globální ekonomiky". Neoznámil ale snahu vyřadit Rusko z mezinárodního platebního systému SWIFT, což je krok, po kterém volá kromě jiných i ukrajinská vláda. Když byl Biden tázán reportérem, na co ještě čeká, odpověděl, že dnes přijatá opatření zacházejí ještě dál a že vyloučení Ruska ze SWIFT nemá dostatečnou podporu v Evropě.

Ke zpřísnění sankčního režimu Bidena nevyzývali jen zástupci Ukrajiny, ale i politici z obou hlavních amerických stran. Šéf Bílého domu se ovšem musí ohlížet také na dopady sankcí na americkou ekonomiku, v níž podobně jako v Evropě dochází ke zdražování klíčových položek jako jsou energie. Biden dnes mimo jiné slíbil, že jeho vláda se při zavádění sankcí snaží veškerými dostupnými nástroji "chránit americké rodiny a podniky před rostoucími cenami na čerpacích stanicích".

Británie v odpovědi na ruský útok oznámila dosud největší sankční balík

Británie v dnešní odpovědi na ruský útok na Ukrajinu oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu.

Cílem nových sankcí je podle Johnsona odstřihnout Rusko od britských finančních trhů. Zmrazení aktiv čeká všechny velké ruské banky včetně té druhé největší v Rusku VTB Bank. "Omezíme množství peněz, které mohou ruští občané vložit na svá britská bankovní konta," uvedl premiér.

V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. "Nic není mimo hru," uvedl.

Nové sankce se podle Johnsona týkají "všech hlavních výrobců, kteří podporují Putinovu válečnou mašinerii". V Británii také budou mít zákaz přistát veškeré stroje ruského leteckého přepravce Aeroflot.

Na sankčním listu je kromě Putinova bývalého zetě Kirilla Šamalova i výkonný ředitel Promsvjazbank Pjotr Fradkov, který se už dříve objevil na podobném seznamu Spojených států.

Británie zároveň podle agentury Reuters oznámila balík zvýhodnění pro Ukrajince žijící na jejím území. Patří mezi ně uvolnění pravidel pro získání víz, uvedla britská ministryně vnitra Priti Patelová.

Kanada blokuje export do Ruska, premiér Trudeau ohlásil i další nové sankce

Kanada ruší stávající licence pro vývoz zboží do Ruska a zastavuje vydávání nových, oznámil dnes kanadský premiér Justin Trudeau v projevu o novém balíku sankcí souvisejícím s vývojem kolem Ukrajiny. Sankce se nově dotknou několika desítek ruských osob a společností včetně významných bank nebo členů ruské vlády, uvedl premiér.

"Uvalujeme další, tvrdé sankce. Tyto sankce dopadnou na 58 jednotlivců a entit, včetně zástupců ruských elit a jejich rodinných příslušníků," uvedl Trudeau. "Také uvalíme sankce na členy ruské bezpečnostní rady včetně ministra obrany, ministra financí a ministra spravedlnosti," pokračoval.

Podle Trudeaua budou mít tato opatření v kombinaci se zákazem exportu vysokou cenu pro "ruské elity" a omezí možnost ruské vlády financovat "neoprávněnou invazi".

Jde o druhou sadu protiruských sankcí poté, co Kanada v úterý v reakci na rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny zakázala svým občanům mimo jiné podílet se na obchodování s ruským dluhem. Dále tehdy avizovala sankce týkající se ruských zákonodárců, kteří souhlasili s "nelegálním rozhodnutím tyto republiky uznat".

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Kanada Velká Británie Rusko sankce

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 6 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

sport

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa

Vědecké týmy a farmaceutické společnosti po celém světě aktuálně vyvíjejí tři nové očkovací látky, které mají pomoci zastavit šíření vzácného druhu eboly. Tento nebezpečný virus si již vyžádal téměř 250 lidských životů a vyvolává vážné obavy z globální zdravotní krize. Mezinárodní iniciativa pro vakcínu proti AIDS (IAVI), která pracuje na jedné z nadějných látek, otevřeně varovala, že současná epidemie hrozí přerůst v nejhorší vlnu nákazy v historii.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Írán zastavuje mírová jednání s USA

Teherán se rozhodl přerušit diplomatická jednání se Spojenými státy americkými na protest proti nejnovějším vojenským krokům Izraele na území Libanonu. Podle íránských státních médií představují tyto útoky přímé porušení dříve dohodnutého příměří. Oficiální činitelé potvrdili, že toto rozhodnutí zásadním způsobem narušilo dosavadní diplomatické úsilí a oddálilo naději na brzké diplomatické urovnání napjaté situace v regionu Blízkého východu.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend z Úřadu vlády na ministerstva je definitivní, řekl Babiš

Rozhodnutí o přesunu agend lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády na čtyři samostatná ministerstva je definitivní a kabinet se k němu již nebude vracet. Na tiskové konferenci to prohlásil premiér Andrej Babiš s tím, že celá změna je již zcela dořešena. Tento vládní záměr však dlouhodobě naráží na silnou kritiku z řad odborné veřejnosti, která na pondělí vyhlásila stávku specialistů na problematiku závislostí a sociálního začleňování.

včera

Nigérie, ilustrační fotografie

Chlubí se násilím na internetu, získávají politický vliv. Afriku kromě eboly devastují i ozbrojené gangy

Severozápadní nigerský stát Katsina a přilehlá přírodní rezervace Rugu se staly centrem brutální banditské krize, která sužuje celou oblast. Ozbrojené kriminální gangy zde pravidelně přepadávají vesnice, vraždí obyvatele, znásilňují a unášejí lidi pro výkupné. Vůdci těchto skupin, jako je dvaatřicetiletý Abu Bello, však označení za teroristy odmítají a tvrdí, že pouze zajišťují obživu pro své rodiny v situaci, kdy je státní správa zcela opustila.

včera

Péter Magyar

Magyar změní ústavu, aby dosáhl odvolání maďarského prezidenta

Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí pohrozil, že změní ústavu země, aby dosáhl odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka. Předseda vlády prohlásil, že jeho kabinet využije veškeré dostupné právní prostředky k sesazení hlavy státu, která je spojencem bývalého premiéra Viktora Orbána. Magyar novinářům sdělil, že tento legislativní proces potrvá přibližně měsíc, přičemž cílem je co nejrychlejší schválení potřebných zákonů k odstranění politických loutek z úřadů.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování Bejrútu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě zahájit bombardování jižních předměstí Bejrútu, což představuje nejvážnější vyostření konfliktu v Libanonu od vyhlášení příměří ze 17. dubna. Netanjahu společně s ministrem obrany Israelem Kacem uvedli, že cílem leteckých úderů jsou teroristické objekty, a krok zdůvodnili opakovaným a trvalým porušováním klidu zbraní ze strany Hizballáhu.

včera

včera

včera

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy