Dva týdny před odchodem Velké Británie z EU se v Bruselu naplno rozjíždějí debaty, o jakou dohodu s Londýnem bude usilovat zbývajících 27 zemí vzhledem ke krátkému období na její uzavření do konce roku.
Zatímco někteří unijní činitelé tvrdí, že bude nutné soustředit se zejména na dojednání obchodní smlouvy, podle jiných není možné pominout ani další oblasti včetně těsné spolupráce v oblastech jako je bezpečnost a obrana. Shoda panuje na tom, že pokud se britskou vládu nepodaří přesvědčit k prodloužení přechodného období, vyjednávat se bude pod velkým časovým tlakem.
Evropský parlament koncem ledna pravděpodobně schválí výstupní dohodu s Británií, která od 1. února přestane být členem EU. Do konce roku pak potrvá přechodné období, v němž budou pro ostrovní zemi platit současné závazky.
Evropská komise už tento týden unijním diplomatům na několika seminářích představila základní východiska, s nimiž chce hned na začátku února vstoupit do vyjednávání o budoucích vztazích.
Mezi hlavní cíle patří uzavření „vyvážené a ambiciózní obchodní dohody se širokým dosahem“, která by podle představ Bruselu mohla překročit rámec v minulosti dojednaných smluv s jinými zeměmi.
„Ekonomické partnerství musí být podepřeno pevnými závazky v zachování rovných podmínek,“ zdůraznila ale komise dlouhodobý požadavek, aby se Británie zavázala k dodržování unijních standardů například v oblastech klimatické politiky, pracovních podmínek, zdanění či státní podpoře.
Vláda britského premiéra Borise Johnsona však ve středu zopakovala, že chce v některých věcech místo přísných pravidel EU ihned po skončení přechodného období zavést volnější poměry.
Podle některých bruselských činitelů je prvním signálem tento týden oznámená vládní záchrana regionálních britských aerolinek Flybe, kterou bude po podnětu konkurenčních British Airways zkoumat komise jako možné porušení pravidel o státní pomoci.
Zatímco v přechodném období bude Londýn muset tato pravidla dodržovat, po jeho skončení v poslední den letošního roku už se jimi nebude muset zabývat - pokud se k tomu nezaváže ve smlouvě.
Johnson však dává najevo, že si prodloužení přechodné doby nepřeje mimo jiné proto, aby se Británie mohla zbavit některých závazků souvisejících s celní unií a jednotným evropským trhem.
Eurokomisař pro obchod Phil Hogan britského premiéra ve čtvrtek na dálku vyzval, aby svá slova přehodnotil, neboť 11 měsíců na vyjednávání nestačí. Pokud Británie do poloviny roku nepožádá o prodloužení období, budou podle Hogana obě strany „pod enormním tlakem“.
Irský eurokomisař, který bude jednou z hlavních postav budoucích vyjednávání, chce předejít opakování situace, kdy Brusel a Londýn loni narychlo domlouvaly detaily brexitové dohody a reálně hrozil chaotický odchod Británie.
Hogan - stejně jako minulý týden předsedkyně komise Ursula von der Leyenová - připustil, že pokud přechodná doba skutečně skončí letos v prosinci, nepodaří se budoucí vztahy v některých oblastech dojednat. Například „bezpečnost a obrana budou muset počkat do roku 2021“, upozornil komisař.
Také šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier míní, že se jeho lidé v příštích měsících budou muset soustředit pouze na vybrané priority. Narozdíl od Hogana však mezi ně řadí vedle obchodní dohody i bezpečnostní spolupráci.
Další zdroje z komise hovoří o tom, že vyjednávání se musí soustředit i na dopravu, energetiku či rybolov, jejichž nedořešení na konci roku by mohlo vést k zásadním škodám pro obě strany.
Očekává se, že o něco jasnější by situace měla být koncem ledna, kdy by ministři EU mohli schválit vyjednávací mandát pro Barniera.
Související
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
před 1 hodinou
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
před 3 hodinami
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
před 4 hodinami
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 4 hodinami
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 5 hodinami
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 6 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 7 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 8 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 9 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 10 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 10 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 11 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 12 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 13 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 13 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 14 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 15 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák