EU hodlá kvůli sporu o migranty zpřísnit vízová pravidla pro běloruské činitele

Evropská komise dnes navrhla přitvrdit vízová pravidla pro běloruské státní činitele. Exekutiva Evropské unie tím podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové reaguje na agresivní chování režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který využívá běženců k tlaku na hranice EU.

Opatření je součástí dnešního balíčku migračních návrhů, v jehož rámci chce Brusel rovněž mimo jiné tlačit na zaměstnavatele využívající k práci lidi dovezené pašeráky migrantů.

Běloruské úřady od léta svážejí k hranicím Polska a Litvy tisíce běženců, které unijní státy nechtějí vpustit na své území. Na polské hranici platí od začátku září výjimečný stav. Lukašenko využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na něj EU uvalila za květnové vynucené přistání civilního letadla s kritikem režimu na palubě.

"Je to akt agrese," řekla novinářům komisařka pro vnitřní záležitosti, podle níž Lukašenko zcela zjevně využívá běžence k destabilizaci evropského bloku.

Komise proto dnes navrhla, aby byli běloruští činitelé vyňati z pravidel usnadňujících obyvatelům země na základě vzájemné dohody získávání víz do unijních států. Běžných Bělorusů se podle komise úprava nedotkne. Pro změnu pravidel je nutný souhlas členských zemí EU.

Dohoda zjednodušující Bělorusům cestování do unie platila od loňska, Lukašenko se však během léta rozhodl vypovědět s ní spojenou úmluvu o zpětném přijímání migrantů, kteří se do EU dostali neoprávněně.

Unijní exekutiva přišla s návrhem v rámci nového migračního balíčku, kterým reaguje na zablokovaná jednání o zásadní reformě migračního a azylového systému, již předložila před rokem. Členské státy za tu dobu nesblížily své postoje zejména v otázce solidarity s jihoevropskými státy přetíženými žadateli o azyl. "Zatímco pokrok (jednání) je bolestně pomalý, vznikají další migrační výzvy ve známých i nových podobách," konstatoval místopředseda EK Margaritis Schinas s odkazem například právě na cílené migrační tlaky z Běloruska či Maroka.

Komise dnes předložila několik podnětů, které by mohly pomoci předejít opětovnému růstu počtů migrantů pobývajících v EU nelegálně. Jedním z nich je účinnější využívání směrnice umožňující unijním zemím trestat zaměstnavatele těžící z jejich práce. Brusel chce mimo jiné pomáhat státním orgánům prostřednictvím skupiny odborníků na nelegální migraci, která by mohla přispět k efektivnějšímu odhalování a trestání zaměstnavatelů, jejichž nabídky motivují lidi k nelegálním cestám do EU.

EK plánuje také posilovat mezinárodní partnerství v boji proti převaděčství. Hodlá rovněž účinněji postupovat vůči zemím, které podobně jako Bělorusko využívají migranty k politickým tlakům. Vedle vízových opatření k tomu podle komise může sloužit například obchodní politika či finanční pomoc.

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) Bělorusko

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy