EU se dohodla na embargu, které se dotkne většiny dovozu ruské ropy

Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy.

Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel.

#Unity Agreement to ban export of Russian oil to the EU. This immediately covers more than 2/3 of oil imports from Russia, cutting a huge source of financing for its war machine. Maximum pressure on Russia to end the war. #EUCO

— Charles Michel (@eucopresident) May 30, 2022

Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit. Lídři se rovněž shodli na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.

"Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci," prohlásila na tiskové konferenci po jednání von der Leyenová. Michel uvedl, že unie svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.

"Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy," uvedl po jednání na twitteru také český premiér Petr Fiala.

Lídři se dohodli, že sedmadvacítka zakáže dovoz ruské ropy tankery, přeprava ropovodem Družba má dostat časově omezenou výjimku. Lodní doprava obstarává zhruba dvě třetiny objemu mířícího z Ruska, podle von der Leyenové však EU počítá i s individuálními závazky Polska a Německa zastavit do konce roku odběr ropy proudící k nim severní větví Družby. Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.

Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy. Česko a Slovensko zase podle diplomatů spoléhají na to, že se jim v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.

Podle Lukáše Kovandy budou mít z embarga prospěch asijské země, konkrétně třeba Indie nebo Čína. Rusko jim totiž bude muset ropu prodávat levněji, dle jeho odhadů až o 34 dolarů na barel.

"Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě," poznamenal ekonom.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Dalšími body je zákaz tří ruských státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.

Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.

Vedle sankcí se dnes lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.

Lídři chtějí další sankce, zákaz ruského plynu zatím podporu nemá

Krátce poté, co v noci na dnešek summit Evropské unie odsouhlasil obrysy šesté sady sankcí proti Rusku včetně ropného embarga, začínají někteří lídři volat po dalším balíku protiruských opatření. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu. Zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová k tomu dnes vyzvala, rakouský kancléř Karl Nehammer či belgický premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle českého premiéra Petra Fialy je nejprve nutné vyřešit financování projektů, které mají ruský plyn nahradit.

Evropské země se od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží postupně přijímanými postihy připravit režim prezidenta Vladimira Putina o peníze, jimiž Moskva financuje válečné tažení. Zatím nejvýraznější zásah by podle politiků měl mít dohodnutý částečný zákaz dovozu ropy, zejména Polsko či pobaltské země však chtějí rychle omezit i dovoz plynu.

Podle Kallasové je na čase co nejdříve začít jednat o nových sankcích, které by právě plynové embargo zahrnovaly. "Myslím, že by plyn měl v sedmém (sankčním) balíku být, ale zároveň jsem realistka," řekla dnes premiérka novinářům v Bruselu. Narážela na dlouhodobý odpor části zemí jako Německo, Maďarsko či Rakousko, které v dohledné době nejsou ochotny zbavit se klíčové suroviny z Ruska a argumentují očekávanými ekonomickými škodami.

"Ruskou ropu je výrazně jednodušší nahradit...S plynem je to úplně jiné, proto plynové embargo nebude součástí příštího balíku," prohlásil dnes rakouský kancléř. Podle belgického premiéra by se EU neměla po ropě pouštět do dalšího omezování energetického dovozu z Ruska a spíše se soustředit na to, aby zmírnila dopad očekávaného dalšího růstu cen.

Zatímco ruskou ropou EU kryje přibližně čtvrtinu své spotřeby a podle expertů ji bude snazší nahradit, u plynu ruské dodávky představují asi 40 procent veškerého dovozu. Země skeptické k rychlému přijetí plynového embarga argumentují tím, že by výpadky neměly v nejbližších letech z čeho pokrýt.

"Zbavit se závislosti na ruském plynu vyžaduje obrovské finanční prostředky," řekl dnes novinářům Fiala. Unijní země se podle něho nejprve musejí s Evropskou komisí dohodnout na tom, z čeho platit "klíčové projekty", které umožní dostavbu plynovodů, terminálů na zkapalněný plyn či urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům energie a v českém případě i k většímu využívání jádra.

Související

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Tank Tomáš, na který se složili Češi, už byl nasazen do bojů na Ukrajině

Tank Tomáš zakoupený z prostředků českých dárců, už byl nasazen v bojích na Ukrajině. ČTK to řekl spoluautor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Projekt ironicky pojmenovaný po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi považuje za unikátní svorník mezi českými organizacemi, úřady a ukrajinskou stranou. Na první výročí ruské invaze do sousední země chystá iniciativa průvod Prahou a koncert, připravené už má i projekty pro poválečnou obnovu Ukrajiny.
Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

Více souvisejících

válka na Ukrajině EU Charles Michel

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Lidé hledají přeživší v sutinách. (6.2.2023)

Zemětřesení v Turecku a Sýrii už má téměř 5000 obětí, jejich počet bude dále stoupat

Počet obětí ničivého pondělního zemětřesení v Turecku a Sýrii vzrostl na 4983. Jak dnes uvedl Turecký úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD), v Turecku zemřelo nejméně 3381 lidí. Otřesy tam zasáhly deset provincií, zraněných je v Turecku nejméně 20.426 lidí. V Sýrii podle posledních údajů zemřelo nejméně 1602 lidí. Celkový počet obětí bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce.

před 14 minutami

před 22 minutami

Ilustrační fotografie.

Tržby v malooobchodě loni klesly, v prosinci pokles zpomaloval

Maloobchodní tržby v Česku se loni meziročně snížily o 3,6 procenta, o rok dříve stouply o 4,4 procenta. V samotném prosinci tržby obchodníků osmý měsíc za sebou v meziročním srovnání klesly, pokles ale zpomalil na 7,3 procenta z listopadových revidovaných 8,9 procenta.

před 27 minutami

před 36 minutami

Masarykova univerzita, ilustrační fotografie.

Policie se zabývá děním na pedagogické fakultě v Brně. Vznikla i petice

Atmosféra na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zůstává necelý týden před zahájením jarního semestru vypjatá. Údajné obtěžování studentek odsoudili v prohlášeních nová děkanka Simona Koryčánková i rektor Martin Bareš, avizovali důkladné prošetření i preventivní kroky. Situací se podle deníku Právo začala zabývat také policie. 

před 42 minutami

Ilustrační fotografie.

Češi se snadno nechají zmanipulovat sociálními sítěmi, myslí si studenti

Většina Čechů se nechá snadno zmanipulovat tím, co vidí na sociálních sítích. Myslí si to tři čtvrtiny žáků a studentů. Ti nejvíce důvěřují veřejnoprávním médiím. Důvěra dětí a dospívajících v média ale celkově klesá, vyplynulo z průzkumu mediální gramotnosti, kterou dnes zveřejnila společnost Člověk v tísni. Výsledky má ČTK k dispozici.

před 52 minutami

před 1 hodinou

Češi se složili na nákup tanku pro Ukrajinu

Tank Tomáš, na který se složili Češi, už byl nasazen do bojů na Ukrajině

Tank Tomáš zakoupený z prostředků českých dárců, už byl nasazen v bojích na Ukrajině. ČTK to řekl spoluautor kampaně Dárek pro Putina Martin Ondráček. Projekt ironicky pojmenovaný po ruském prezidentu Vladimiru Putinovi považuje za unikátní svorník mezi českými organizacemi, úřady a ukrajinskou stranou. Na první výročí ruské invaze do sousední země chystá iniciativa průvod Prahou a koncert, připravené už má i projekty pro poválečnou obnovu Ukrajiny.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí bude v noci mrazivé. Teploty klesnou hluboko pod nulu

Česko má podle meteorologů před sebou slunečný týden. Až do pátku by mělo být převážně jasno nebo polojasno. Teploty se budou přes den pohybovat většinou okolo nuly, v noci ale mohou padat hluboko pod ni, a to až na minus 15 stupňů Celsia. 

Aktualizováno včera

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Turecko zasáhlo druhé zemětřesení. Ničivé otřesy způsobily katastrofální škody, počet mrtvých raketově roste

Počet mrtvých po ničivém zemětřesení, které dnes ráno zasáhlo Turecko a Sýrii, přesáhl 3600. V Turecku zemřelo 2316 lidí, uvedl tamní úřad pro řešení katastrof a mimořádných situací (AFAD). Otřesy byly cítit v jedenácti tureckých provinciích, zraněných je přes 13.000. Podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana jde o největší zemětřesení od roku 1939. V reakci na zemětřesení vyhlásil prezident sedmidenní státní smutek. V Sýrii si katastrofa vyžádala nejméně 1300 lidských životů, uvedly agentury. Druhé zemětřesení o síle 7,6 stupně zasáhlo podle úřadů jihovýchod Turecka před polednem SEČ.

včera

včera

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

včera

Ilustrační fotografie.

Rusové ovládli východní část Bachmutu, připouští Ukrajinci

Ruští vojáci ovládli část Bachmutu, kontrolují hlavní zásobovací trasy a situace je "objektivně těžká", řekl televizi Nastojaščeje vremja velitel jedné z ukrajinských jednotek, bránící toto město v Donbasu na východě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že Ukrajina bude bránit Bachmut tak dlouho, jak jen to půjde.

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj možná opět opustí Ukrajinu, mluví se o jeho účasti na summitu EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ve čtvrtek mohl přicestovat do Bruselu na jednání lídrů zemí Evropské unie. Píše o tom dnes řada evropských médií s odkazem na dobře informované zdroje. Z bezpečnostních důvodů však žádný unijní představitel první Zelenského evropskou cestu mimo Ukrajinu za téměř rok války oficiálně nepotvrdil. 

Aktualizováno včera

Francie, ilustrační fotografie.

Francouzská důchodová reforma se dostala na bouřlivé plénum Národního shromáždění

Ve francouzském parlamentu se dnes naplno rozhořela bitva o důchodovou reformu prosazovanou prezidentem Emmanuelem Macronem, když kontroverzní návrh začalo projednávat plénum Národního shromáždění. Vláda, která nemá v dolní komoře parlamentu jistou většinu, čelí snahám opozičních stran plán zablokovat nebo alespoň změnit. Rozprava by mohla zabrat dva týdny, během nichž se čekají další protesty odpůrců reformy.

včera

Miloš Zeman se na Slovensku sešel s prezidentkou Zuzanou Čapputovou. (6.2.2023)

Zeman je na Slovensku, ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou

Neformální večeří se slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou ve Vysokých Tatrách zahájil dnes prezident Miloš Zeman návštěvu Slovenska, kam zavítal zhruba měsíc před skončením svého druhého prezidentského mandátu. ČTK to řekl mluvčí slovenské hlavy státu Martin Strižinec.

včera

Očkování, ilustrační fotografie.

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

Očkování z dětství proti záškrtu nechrání podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) celoživotně. Nemoc se v Česku dlouho nevyskytovala, loni ale lékaři nahlásili pět případů. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě k doporučenému postupuministerstva zdravotnictví. Odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučují od 25 let věku po deseti letech pravidelné přeočkování, zdravotní pojišťovny ho ale nehradí.

včera

Miloš Zeman

Zeman potvrdil, že už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu

Prezident Miloš Zeman potvrdil, že do konce svého mandátu už nejmenuje nového předsedu Ústavního soudu (ÚS). Nadále však trvá na tom, že by takové rozhodnutí bylo legální. Nejmenování nového předsedy považuje končící hlava státu za vstřícné gesto na rozloučenou. Zeman to dnes řekl při dnešní návštěvě Slovenska televizi CNN Prima News.

včera

Lipavský chce v Severní Makedonii potvrdit evropskou perspektivu země

Významnou součástí cesty do Severní Makedonie bude opětovné potvrzení evropské perspektivy země, řekl novinářům před odletem do Skopje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Setká se se svým protějškem Bujarem Osmanim a dalšími představiteli, jednat budou mimo jiné také o rozvoji vzájemných vztahů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy