Evropa nemůže čekat zásadní obrat ve vztazích s USA, soudí významný německý politik

"Vidíme v tom nové šance," řekl Brinkhaus o nadcházející výměně v Bílém domě, kde republikána Donalda Trumpa v lednu nahradí demokrat Biden. Brinkhaus zároveň upozornil, že žádný razantní obrat ve prospěch Evropy nelze očekávat. "Jsme realisté. Mnoho se toho nezmění, protože postoje, které zastával Trump, je možné vidět i za (předchozích prezidentů Baracka) Obamy a (George) Bushe," řekl.

Brinkhaus také poukázal na to, že Spojené státy se stále více soustředí na asijsko-tichomořský region a o to méně hledí na Evropu. Evropa podle něj již musí dospět a více se o zahraniční politiku starat sama. "Nejde o německou roli, ale o roli evropskou. Musíme opravdu sjednotit evropskou zahraniční politiku, a to je úkolem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové," uvedl.

Trump evropským spojencům z NATO opakovaně vytýkal, že neodvádějí na armádu dohodnutá dvě procenta HDP. Alianční státy se domluvily, že této hranice dosáhnou do roku 2024, Trump ale žádal rychlejší zvyšování obranného rozpočtu. Podle Brinkhause není pravda, že by německé investice byly malé. "Platíme přes 1,5 procenta, vkládáme do bundeswehru hodně peněz a Německo patří k zemím, které na zahraniční mise vysílají hodně vojáků," řekl.

Zda se Německo dostane do roku 2024, jak státy NATO slíbily, na zmíněná dvě procenta výkonu ekonomiky, ovšem není jisté. Berlín totiž ještě loni hovořil o tom, že této mety dosáhne až počátkem 30. let.

Podmínku dvou procent neplní většina států NATO včetně Česka. V příštím roce by ČR do zbrojení mohla investovat 1,46 procenta HDP. Podle zářijového prohlášení ministryně financí Aleny Schillerové se ale země ani přes zvyšování výdajů ke dvou procentům do roku 2024 nedostane.