Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit.
Lucemburský kandidát do unijní exekutivy dnes své priority představil při slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci. Před členy výborů Evropského parlamentu předstoupila také Finka Jutta Urpilainenová, která má mít v nové komisi na starosti mezinárodní partnerství. Poslanci k jejich vystoupení neměli zásadní připomínky, kritická slova zněla spíše výjimečně.
Schmit oznámil, že hodlá brzy přijít s návrhem na evropský rámec pro minimální mzdu, který by ve všech unijních zemích zaručil lidem za práci smysluplný příjem, zohledňující ovšem odlišné životní náklady v každém státu bloku.
"Musíme se postarat o to, aby se práce vyplatila a zajišťovala slušné životní podmínky," prohlásil Schmit o plánu, který už předem vyvolával kritiku některých konzervativních politiků. Na připomínky členů EP reagoval slovy, že zavedení minimální mzdy nijak nenaruší dosavadní principy kolektivního vyjednávání, které efektivně fungují v některých členských státech.
Schmit, který byl letos zvolen do europarlamentu a je členem frakce socialistů, hodlá rovněž převést do praxe evropský pilíř sociálních práv. Soubor zatím nezávazných doporučení, který členské státy přijaly předloni, má zajistit rovné pracovní příležitostí a spravedlivé podmínky pro všechny a sociální ochranu a začleňování pro znevýhodněné lidi.
Lucemburský politik na dotaz poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci odpověděl, že kroky nutné k zavedení pilíře hodlá financovat z evropského sociálního fondu.
Mezi europoslanci se ozvalo několik kritických připomínek ke znevýhodňování žen či příslušníků menšin na trhu práce nebo k tomu, jak se některé státy snaží chránit své pracovníky před konkurencí z jiných členských zemí. Okolo tohoto problému se točila například snaha některých západoevropských zemí přimět firmy z méně ekonomicky vyspělých států platit řidičům kamionů mzdy na úrovni země, kterou právě projíždějí. Schmit prohlásil, že takzvaný "sociální dumping" by neměl být povolen žádné zemi. Zároveň přislíbil, že bude bojovat proti jakékoli diskriminaci.
Urpilainenová, jejíž portfolio bude v komisi novinkou zavedenou nastupující šéfkou Ursulou von der Leyenovou, chce z EU v mezinárodních vztazích učinit "strážce mnohostrannosti a řádu založeného na pravidlech". Europoslancům řekla, že se chce zaměřit mimo jiné na rozvíjení vztahů s africkými zeměmi. "Udržitelnou migrační politiku můžeme mít podle mě jen tehdy, když dokážeme řešit příčiny (migrace)," prohlásila levicová finská politička. V závěrečném proslovu pak označila za prioritu boj s chudobou v méně rozvinutých zemích, pro které by ráda získala více soukromých investic.
Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti odpovídali navržení eurokomisaři na více než dvě desítky dotazů europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliím. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí komise, kterou by jako celek mělo plénum europarlamentu potvrdit v říjnu.
Dnes odpoledne čeká slyšení dvojici dalších kandidátů: budoucího polského eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského a jeho švédskou kolegyni pro vnitřní záležitosti Ylvu Johanssonovou. Večerní termín si pak europoslanci vyhradili na kyperskou zástupkyni Stellu Kyrikiadesovou, do jejíchž pravomocí má spadat zdravotnictví.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Po podezřelém pátrá i vrtulník
před 59 minutami
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
před 1 hodinou
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
před 2 hodinami
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
před 3 hodinami
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
před 4 hodinami
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
před 4 hodinami
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
před 5 hodinami
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
před 6 hodinami
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
před 7 hodinami
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
před 8 hodinami
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
před 8 hodinami
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
před 9 hodinami
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
včera
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
včera
Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi
včera
Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila
včera
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
včera
Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy
včera
Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá
Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Zdroj: Libor Novák