Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit.
Lucemburský kandidát do unijní exekutivy dnes své priority představil při slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci. Před členy výborů Evropského parlamentu předstoupila také Finka Jutta Urpilainenová, která má mít v nové komisi na starosti mezinárodní partnerství. Poslanci k jejich vystoupení neměli zásadní připomínky, kritická slova zněla spíše výjimečně.
Schmit oznámil, že hodlá brzy přijít s návrhem na evropský rámec pro minimální mzdu, který by ve všech unijních zemích zaručil lidem za práci smysluplný příjem, zohledňující ovšem odlišné životní náklady v každém státu bloku.
"Musíme se postarat o to, aby se práce vyplatila a zajišťovala slušné životní podmínky," prohlásil Schmit o plánu, který už předem vyvolával kritiku některých konzervativních politiků. Na připomínky členů EP reagoval slovy, že zavedení minimální mzdy nijak nenaruší dosavadní principy kolektivního vyjednávání, které efektivně fungují v některých členských státech.
Schmit, který byl letos zvolen do europarlamentu a je členem frakce socialistů, hodlá rovněž převést do praxe evropský pilíř sociálních práv. Soubor zatím nezávazných doporučení, který členské státy přijaly předloni, má zajistit rovné pracovní příležitostí a spravedlivé podmínky pro všechny a sociální ochranu a začleňování pro znevýhodněné lidi.
Lucemburský politik na dotaz poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci odpověděl, že kroky nutné k zavedení pilíře hodlá financovat z evropského sociálního fondu.
Mezi europoslanci se ozvalo několik kritických připomínek ke znevýhodňování žen či příslušníků menšin na trhu práce nebo k tomu, jak se některé státy snaží chránit své pracovníky před konkurencí z jiných členských zemí. Okolo tohoto problému se točila například snaha některých západoevropských zemí přimět firmy z méně ekonomicky vyspělých států platit řidičům kamionů mzdy na úrovni země, kterou právě projíždějí. Schmit prohlásil, že takzvaný "sociální dumping" by neměl být povolen žádné zemi. Zároveň přislíbil, že bude bojovat proti jakékoli diskriminaci.
Urpilainenová, jejíž portfolio bude v komisi novinkou zavedenou nastupující šéfkou Ursulou von der Leyenovou, chce z EU v mezinárodních vztazích učinit "strážce mnohostrannosti a řádu založeného na pravidlech". Europoslancům řekla, že se chce zaměřit mimo jiné na rozvíjení vztahů s africkými zeměmi. "Udržitelnou migrační politiku můžeme mít podle mě jen tehdy, když dokážeme řešit příčiny (migrace)," prohlásila levicová finská politička. V závěrečném proslovu pak označila za prioritu boj s chudobou v méně rozvinutých zemích, pro které by ráda získala více soukromých investic.
Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti odpovídali navržení eurokomisaři na více než dvě desítky dotazů europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliím. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí komise, kterou by jako celek mělo plénum europarlamentu potvrdit v říjnu.
Dnes odpoledne čeká slyšení dvojici dalších kandidátů: budoucího polského eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského a jeho švédskou kolegyni pro vnitřní záležitosti Ylvu Johanssonovou. Večerní termín si pak europoslanci vyhradili na kyperskou zástupkyni Stellu Kyrikiadesovou, do jejíchž pravomocí má spadat zdravotnictví.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , evropská komise , Nicolas Schmit
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák