Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu dnes skončila bez shody o základních problémech, přestože jednání se neplánovaně protáhlo o téměř dva dny. Napsala to agentura DPA. Nepodařilo se překonat zejména rozpory okolo trhu s emisními povolenkami, debata byla odložena na příští rok. Zklamání vyjádřil generální tajemník OSN i mezinárodní ekologické organizace.
Mnohé z téměř dvou set účastnických delegací dospěly k závěru, že absence dohody je lepší než špatný kompromis, uvedla DPA.
Účastníci konference schválili "krotké" prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn.
Podle účastníků konference bylo jednání maratonské a nejkomplikovanější za posledních 25 let. Po dvou týdnech diskusí ale problém globálních trhů s emisemi zůstává otevřený, silné rozpory na poslední chvíli způsobily, že rozhodnutí se odkládá o rok na konferenci v Glasgowě, píše agentura AP.
Evropské i některé další státy daly najevo, že absence shody o režimu emisních povolenek je lepší, než řešení, které by ohrozilo fungování stávajících mechanismů. Do čela odporu proti zesílení závazků při ochraně životního prostředí se postavily Spojené státy, Čína, Brazílie, Austrálie a Saúdská Arábie, uvádí Reuters. Brazílie a Austrálie v debatě o povolenkách hájily podle agentur svá stanoviska nejaktivněji.
Rozhořčení vyvolala zejména Austrálie, která žádala možnost zahrnout své staré emisní povolenky do budoucích výpočtů svých emisí. Austrálie využívá k výrobě energie ve velkém uhlí a patří k největším znečišťovatelům na světě na jednoho obyvatele.
Ohlasy ochránců životního prostředí na velmi omezené závěry madridské konference byly okamžité a neúprosné. "Pařížská klimatická dohoda se stává obětí hrstky mocných uhlíkových ekonomik, které ale stojí na špatné straně boje," prohlásila Jennifer Morganová, výkonná ředitelka organizace Greenpeace. Podle Helen Mountfordové ze Světového ústavu zdrojů (WRI), jednání ukázalo, "jak odtržení jsou politici od naléhavých poznatků vědy a požadavků svých občanů v ulicích".
"Miliony lidí po celém světě nesou následky klimatických změn. Popření tohoto faktu mohou někteří označovat za zločin proti lidskosti," prohlásil na konferenci Ian Fry, delegát tichomořského ostrovního státu Tuvalu.
Nespokojenost s výsledkem madridské konference dal najevo i generální tajemník OSN António Guterres. "Mezinárodní společenství propáslo významnou příležitost, jak prokázat větší ambice a dojednat, zvládnout a financovat boj s klimatickou krizí," uvedl dnes v prohlášení. "Nesmíme to vzdát," zdůraznil.
So the latest from #COP25 is that Australia is teaming up with Brazil to stall negotiations & kill the 1.5 degree C target. Shameful!Let me remind Australian leaders what Sydney looks like right now: pic.twitter.com/yDJwE2dwQW
— Dr. Lucky Tran (@luckytran) December 14, 2019
Guterres ujistil mezinárodní veřejnost, že OSN je odhodlána "pracovat na tom, aby se rok 2020 stal obdobím, v němž se všechny státy světa zavážou naplnit očekávání vědců v otázce uhlíkové neutrality".
Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná "Chilská a madridská výzva k činům". Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.
Související
Krach klimatické konference: Poslední šance na záchranu planety bude v roce 2020
Greta Thunbergová chtěla politiky postavit ke zdi, pak výrok zmírnila
COP25 (klimatická konference Madrid 2019) , Španělsko , Klimatické změny , Greenpeace , Austrálie
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty
před 1 hodinou
Islámábádská dohoda je na spadnutí? Írán popřel, že by ji měl o víkendu podepsat
před 1 hodinou
Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech
před 2 hodinami
CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv
před 3 hodinami
Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena
před 4 hodinami
Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu
před 5 hodinami
Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail
před 6 hodinami
Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu
před 7 hodinami
Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu
před 7 hodinami
Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán
před 9 hodinami
Počasí bude i o víkendu deštivé. Dorazí i vítr
před 10 hodinami
Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat
včera
Dnes v noci velmi tvrdě udeříme na Írán. Převezmeme ostrov Charg, pohrozil Trump. O hodinu později vše zrušil
včera
Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?
včera
Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři
včera
Tchajwanská armáda cvičně odpálila rakety směrem k Číně z amerických zařízení
včera
Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody
včera
Evropští lídři chtějí na summitu G7 přesvědčit Trumpa k obnovení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem
včera
Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití
včera
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.
Zdroj: Libor Novák