Krach klimatické konference: Poslední šance na záchranu planety bude v roce 2020

Konference COP25 skončila bez shody o základních problémech, přestože se jednání neplánovaně protáhlo téměř o dva dny. 

Podle Jana Freidingera z Greenpeace ČR konference skončila fiaskem. "Především 'uhlíkově intenzivní státy a jejich lídři stále preferují zájmy fosilního průmyslu před ochranou planety zajištěním důstojných podmínek pro život příštím generacím. O to důležitější bude debata příští rok ve Skotsku, podle mne poslední šance, kterou celý svět má, aby se nejen dohodl jak na obchodování s emisemi, tak i na dalším omezení vypouštění skleníkových plynů tak, jak (země) slíbily v Paříži," uvedl.

Edvard Sequens, energetický konzultant ze sdružení Calla, poznamenal, že se od konference v Madridu nečekaly průlomové dohody. "Přesto není vůbec dobrým znamením pro budoucnost všech plytkost jejích závěrů. Před vládami jednotlivých zemí včetně české tak stojí nesnadný úkol, jak dohody výrazně posunout před jednáním v Glasgow. Mimo to pak v Česku musíme začít pracovat na naplnění evropského závazku klimatické neutrality," napsal. Na záměru dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 se v týdnu dohodly členské státy Evropské unie.

"Očekávaná vůle domluvit se na zpřísnění emisních závazků byla naplněna pouze zčásti. Nejvýrazněji přispěla dohoda Evropské unie s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. Zpřísnění závazků dalších světových hráčů má spíše symbolický charakter, o nějakém velkém progresu tedy mluvit nelze," uvedl Alexander Ač z Ústavu pro výzkum globální změny.

Účastníci konference schválili "krotké" prohlášení, v němž podle agentury Reuters obecně vyzvali státy k vyšším ambicím při omezování emisí skleníkových plynů a k pomoci chudým zemím strádajícím v důsledku klimatických změn. Do čela odporu proti zesílení závazků při ochraně životního prostředí se postavily Spojené státy, Čína, Brazílie, Austrálie a Saúdská Arábie, uvádí Reuters. Brazílie a Austrálie v debatě o povolenkách hájily podle agentur svá stanoviska nejaktivněji.

Jedním ze schválených dokumentů je výzva nazvaná Chilská a madridská výzva k činům. Požaduje, aby státy zpřísnily své závazky pro objem emisí skleníkových plynů tak, aby byly naplněny cíle pařížské klimatické konference z roku 2015. Do konce století by se podle nich teplota na Zemi neměla zvýšit o víc než 1,5 stupně Celsia. Při zachování dosavadního trendu by se totiž teplota mohla zvýšit o tři až čtyř stupně.

"Jelikož globální emise skleníkových plynů letos opět vzrostly, šance omezit oteplení do hranice 2°C se opět výrazně zmenšila. Aby toto bylo možné, bohaté státy by měly dosáhnout uhlíkové neutrality ještě dříve než v roce 2050. Za pokračující velké selhání považuji téměř neprobíhající diskusi o nutnosti zvýšit cenu za těžbu a používání fosilních paliv - obchodování s emisemi jako ekonomický nástroj ke snížení spotřeby fosilních paliv prokazatelně nevedlo. Pokud nedojde k progresu příští rok, šance na omezení růstu teploty do 2°C bude definitivně uzavřena," dodal Ač.