Francie hodlá poprvé zavést kvóty na pracovníky přicházející ze zemí mimo Evropskou Unii, oznámila dnes tamní ministryně práce Muriel Pénicaudová. Smyslem nových pravidel bude upřednostnit francouzské pracovníky před zahraničními, dvacítku opatření oficiálně představí francouzský premiér Édouard Phillipe ve středu. Informovala o tom francouzská média.
"Naší prioritou je pomoci Francouzům vrátit se na pracovní trh. Až poté přivítáme uprchlíky a pomůžeme jim najít si práci," představila účel kvót Pénicaudová. "Pokud zde stále bude poptávka ... přijmeme cizince, které potřebujeme, na základě jejich profese a kvalifikací," dodala Pénicaudová.
"Je to nový přístup, podobný přístupu Kanady nebo Austrálie," uvedla ministryně v televizi BMF TV. Mezi novými opatřeními, které by Francie měla přijmout příští léto, bude například odklad přístupu žadatelů o azyl ke zdravotní péči.
Centristická vláda prezidenta Emmanuela Macrona se se zavedením kvót pohybuje na tenkém politickém ledě, připomíná agentura Reuters, mnozí její příznivci podobná opatření vnímají jako příliš pravicová. Právě pravicové strany se podobných kroků už dlouho dožadovaly.
Prezident Macron navíc momentálně čelí nepříjemnostem kvůli svému výroku ohledně zahraničních pracovníků. V rozhovoru s časopisem Valeurs Actuelles minulý čtvrtek uvedl, že by "raději přijal legální pracovníky z Guineji či Pobřeží slonoviny," než Bulhary či nebo Ukrajince, kteří se do Francie dostanou pomocí "nelegálních sítí".
Proti tomuto výroku se ostře ohradilo Bulharsko, členská země EU, mezi jejíž základní svobody patří volný pohyb osob.
"Nikdo mu nedal právo urážet bulharský lid," reagoval na Macronovu poznámku ministr obrany Krasimir Karakačanov, prezident země Rumen Radev komentář označil za "nízký" a oznámil, že se svým francouzským protějškem plánuje brzké setkání.
Bulharsko je členem EU od roku 2007, zatím ale - ač splnilo všechny potřebné podmínky - není kvůli odporu některých členských států součástí schengenského prostoru.
Související
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák