Francie stávkuje už šest týdnů. Vrací se situace do normálu?

Stávka proti avizované důchodové reformě začala 5. prosince a s délkou 42 dní je suverénně nejdelším podobným protestem, jaký Francie v posledních 50 letech zažila. V jeho čele jsou hlavně zaměstnanci SNCF a pařížského dopravního podniku RATP, k nimž se v různých momentech připojovali učitelé, hasiči nebo členové státní opery. Po šesti týdnech a dílčích ústupcích vlády ale mnoho nenasvědčuje tomu, že si odbory vynutí úplné stažení reformy.

Podíl stávkujících zaměstnanců SNCF se v posledních dnech dvakrát dostal pod hranici pěti procent, železniční podnik tak už ruší jen zhruba čtvrtinu spojů. RATP zase na čtvrtek hlásí běžný provoz na třech ze 16 linek metra, zatímco zbylých 13 bude fungovat alespoň v časech ranní a večerní špičky. V prosinci zůstávalo v Paříži zcela uzavřených až deset linek.

"Začíná to doléhat na peněženky," komentoval vývoj pod podmínkou zachování anonymity člen vlády citovaný Reuters. Jiný zdroj blízký prezidentu Emmanuelu Macronovi uvedl, že aktuální protesty nedosáhly stejné intenzity jako podobné hnutí v roce 1995, které tehdejší vládu donutilo ke změně kurzu. "Francie (tentokrát) nebyla paralyzována," dodala nejmenovaná osoba.

Údržbář Nicolas pracující v pařížském metru v prosinci stávkoval nepřetržitě tři týdny. Pak se 34letý otec musel z finančních důvodů vrátit do práce. Reuters řekl, že stávku stále podporuje, naplno se jí už ale účastnit nemůže. "Když jsme 5. prosince začali, vůbec mě nenapadlo, že budeme stávkovat dodnes," dodal.

Premiér Édouarde Philippe dnes stávkujícím vzkázal, že jejich úsilí nikam nepovede, protože "vláda je odhodlána". Jejím cílem je především zrušit speciální režimy zvýhodňující některé skupiny zaměstnanců a motivovat občany, aby zůstávali v pracovním procesu o něco déle. Pakliže svou vizi prosadí, bude mít na kontě nejvýraznější transformaci francouzského penzijního systému od druhé světové války.

I přes všechna prohlášení o odhodlanosti však vláda jisté ústupky pod tlakem protestů učinila. Právo na předčasný odchod do důchodu by tak mělo zůstat policistům, baletkám či námořníkům. O víkendu pak Philippe oznámil "provizorní" stažení opatření, které by zvýšilo věkovou hranici pro přiznání plné penze.

Ani to však neuspokojilo radikálnější odborové svazy, které organizují nové protesty. V úterý například několik měst na francouzských pobřežích zasáhla "operace mrtvé přístavy", která i dnes komplikovala lodní dopravu v Le Havre, La Rochelle či Marseille.

Podle čerstvého průzkumu citovaného agenturou AFP navíc protesty a stávky proti penzijní reformě stále podporuje šest z deseti Francouzů. "Znepokojení" pak plány vlády nadále vyvolávají u 67 procent respondentů, což je číslo srovnatelné s průzkumy ze začátku prosince.