Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Česku to podle Fialy nehrozí

Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Polská společnost PGNiG přerušení dodávek potvrdila. Krok označila za porušení smlouvy a vyhradila si právo požadovat odškodné. Upozornila také, že její zákazníci nadále dostávají plyn podle svých potřeb.

Gazprom varoval, že při nepovoleném odběru ruského plynu z tranzitních dodávek do třetích zemí tyto tranzitní dodávky sníží o objem neoprávněně odebraného plynu. Ruský podnik také uvedl, že nadále pokračuje v dodávkách plynu do Evropy přes Ukrajinu, a to v souladu s požadavky evropských zákazníků. Tyto požadavky jsou však podle něj nižší než v úterý.

Přes Polsko vede plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Bělorusko a Polsko do Německa. Agentura Reuters informovala, že dnes krátce před 06:30 SELČ ruský plyn do Polska ještě tímto plynovodem proudil. Také dodávky ruského plynu do Bulharska podle provozovatele bulharské plynárenské sítě Bulgartransgaz v časných ranních hodinách ještě pokračovaly.

Gazprom v úterý upozornil, že zastaví dodávky plynu dnes v 08:00 SELČ. Polská televize TVN 24 poznamenala, že PGNiG pokládá přerušení dodávek plynu za porušení kontraktu s ruskou stranou.

Bulharsko již zaplatilo za dubnové dodávky ruského plynu, zastavení dodávek proto bude pokládat za porušení platné smlouvy, uvedli bulharští představitelé.

Morawiecki: Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme

Polsko učiní vše pro uložení smluvních pokut Rusku, které zastavilo dodávky plynu do země. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters polský premiér Mateusz Morawiecki. Potvrdil, že Varšava za ruský plyn nebude platit v rublech, jak to vyžaduje Moskva, a vyzval partnerské země, aby tak nečinily ani ony.

"Učiníme vše pro to, aby byla Rusku uložena smluvní pokuta, protože tento krok není legální a neodpovídá smlouvě," řekl Morawiecki na tiskové konferenci.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

Petkov: Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s Gazpromem, firma porušila smlouvu

Bulharsko přezkoumává veškeré dohody s ruským plynárenským koncernem Gazprom, včetně těch o tranzitu plynu do Srbska a Maďarska. Podle agentury Reuters to dnes řekl bulharský premiér Kiril Petkov. Gazprom ráno oznámil, že zastavil dodávky plynu do Bulharska a do Polska. Sofia hovoří o porušení smlouvy, protože dopředu zaplatila za dodávky na celý měsíc.

Premiér Petkov přerušení dodávek označil za vydírání, Gazprom podle něj porušil smlouvu, když změnil způsob plateb za odebraný plyn. Petkov také uvedl, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mu řekla, že Evropská unie bude na vývoj reagovat společně. Šéfka unijní exekutivy následně oznámila, že Brusel připravuje koordinovanou unijní reakci.

O té hovořil také ministr Nikolov, podle kterého Bulharsko doufá, že unie společně zajistí "alternativní trasy a dodávky". "Plyn je zjevně používán jako politický nástroj," řekl ministr, zřejmě v odkaze na ruskou válku proti Ukrajině a s ní spojený sankční režim Evropské unie.

Fiala: Nejsou signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu

Vláda v tuto chvíli nemá informace ani signály, že by Česku hrozilo zastavení dodávek plynu z Ruska, jako se to stalo Polsku a Bulharsku. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl premiér Petr Fiala (ODS). Je však nutné s tím počítat, kabinet dělá kroky k tomu, aby zajistil dostatek plynu pro domácnosti i firmy. Podrobnosti ministerský předseda nesdělil.

"V tuto chvíli nemáme informace, že by něco takového hrozilo. Dokonce ani nejsou žádné signály, ale musíme s tím počítat, když vidíme, co Rusko udělalo v těchto dnech. Kroky k tomu, abychom zajistili dostatek plynu pro naše domácnosti a firmy, děláme," řekl Fiala. Kritizoval předchozí kabinet Andreje Babiše (ANO), který podle něj neřešil otázku energetické bezpečnosti ČR.

Po určitou dobu by podle Fialy Česko zvládalo situaci, pokud by Rusko zastavilo dodávky plynu. Poté by ale byla nutná pomoc Evropské unie. "Jsme schopni kombinací zásob a jiných dodavatelů si s tím určitě po nějakou dobu poradit. Dlouhodobě ale musíme hledat jiná řešení," uvedl. Zmínil alternativní zdroje a dodavatele plynu, zkapalněný plyn či terminály. Česko patří k zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.

Česko podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) nemá přímo kontrakt, na základě kterého by obchodovalo s Ruskem. "Většina plynu je k nám dodávaná přes soukromé obchodní společnosti, které stát nevlastní," řekl novinářům ve Sněmovně.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. EU oznámila, že chystá společnou reakci. Podle polské i bulharské strany Gazprom porušil uzavřené smlouvy.

"Je to nepřijatelné jednání, porušování smluv, trestání zemí a něco, co jenom ukazuje, že Rusko je naprosto nespolehlivý dodavatel energií. Proto je zcela správná cesta, kterou půjde Česká republika a také Evropská unie, a to je zbavení se závislosti na ruských fosilních surovinách," poznamenal Fiala.

Jurečka uvedl, že Polsko a Bulharsko počítaly s tím, že stávající kontrakty letos skončí, a neměly ambici je prodlužovat. "Dělaly maximální kroky k tomu, aby si plyn zajistily od jiných dodavatelů," řekl. Takový princip má podle něj platit i pro ČR a další státy. "Máme udělat maximum pro to, abychom zajistili plyn ze zahraničí od jiných dodavatelů a abychom měli na začátku zimy naplněné zásobníky," dodal.

Na posledním summitu lídrů zemí EU se státy shodly na tom, že do roku 2027 se Evropa zbaví závislosti na ruských fosilních zdrojích. "Cest je několik - jiní dodavatelé plynu do EU, posilování terminálů a zařízení, které umožní dodávání zkapalněného plynu, což je velmi reálná cesta. Spojené státy slíbily navýšení dodávek zkapalněného plynu do Evropy už na tento a příští rok. Jsou i další dodavatelé," doplnil premiér.

Na společném postupu EU při zajišťování a nákupu plynu je podle Fialy výhodné, že lze dosáhnout nižších cen a lepší garance dodávek, než kdyby to řešily jednotlivé země samostatně. Česko musí pracovat na způsobu, jak plyn do země dostat a jak mít dostatečnou kapacitu v terminálech, míní. Společně například s Rakouskem, Slovenskem či Maďarskem je ČR vzhledem ke geografické poloze na konci plynovodů, neboť nemá přímo terminály na zkapalněný plyn, uvedl.

EU zajistí, aby zastavení ruského plynu neodnesli spotřebitelé, řekla šéfka EK

Evropská unie zajistí, aby ruské zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska nepoškodilo spotřebitele. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž oběma zemím se zajištěním dostatečných dodávek již nyní pomáhají sousední státy. Šéfka unijní exekutivy krok Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí, na nějž je EU připravena.

Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Bulharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

"Je to neoprávněné a nepřijatelné. A znovu to dokazuje, jakým je Rusko nespolehlivým dodavatelem plynu. My jsme na tento scénář připraveni," uvedla von der Leyenová. Členské země mají podle ní nouzové plány právě pro tuto situaci, na níž se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Dopoledne se v reakci na ruské rozhodnutí sešla skupina expertů komise, unijních orgánů a zástupců členských zemí. Polsko a Bulharsko popsaly ostatním státům svou situaci a již nyní dostávají plyn od svých sousedů, uvedla von der Leyenová. "To dokazuje především nezměrnou solidaritu mezi námi, ale také efektivitu našich minulých investic, například do propojení plynové infrastruktury," prohlásila německá politička.

Komise bude podle ní intenzivně jednat se skupinami států z jednotlivých oblastí EU, aby vzájemně zajistily solidární dodávky pro případ dalšího vyhrocení situace.

Podle plánů Bruselu by se EU již letos mohla obejít bez dvou třetin dodávek ruského plynu a ropy. Docílit toho chce posílením dovozu z dalších států jako jsou USA či Katar, rychlejším zapojením obnovitelných zdrojů či úsporami energie.

Evropská komise také v březnu navrhla možnost společných nákupů plynu, do nichž se členské země budou moci dobrovolně zapojit. Cílem opatření je snížit cenu plynu a posílit vyjednávací pozici unijních států. EU také jedná o povinném naplnění plynových zásobníků v členských zemích, které by od listopadu měly být plné z 80 procent.

Slovenský premiér Heger kritizoval Rusko kvůli zastavení dodávek plynu do Polska

Rusko podle slovenského premiéra Eduarda Hegera využívá ropu a plyn jako nástroj k prosazování svých imperialistických zájmů, které vyvrcholilo útokem na Ukrajinu. Slovensko je připraveno čelit podobným obstrukcím ze strany Ruska, jaké nyní zažívá Polsko, uvedl Heger.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes ráno zcela zastavila dodávky zemního plynu nejen do Polska, ale i do Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, což obě evropské společnosti označily za porušení smluv.

Podle Hegera mají slovenské plynárny SPP s Gazpromem uzavřený dlouhodobý kontrakt a za zakoupený plyn budou platit v eurech v souladu s dohodnutými pravidly a doporučeními Evropské komise.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v reakci uvedl. že chce vyčkat, jakým způsobem budou za ruský plyn platit jiné země. Zopakoval, že splatnost další faktury za dodávky plynu na Slovensko bude 20. května. Za březnové dodávky suroviny země po dohodě s Gazpromem zaplatila už na konci března.

"Nemám obavu, že by plyn ze dne na den přestal na Slovensko proudit," řekl novinářům Sulík.

Ministr neuvedl, zda podnik SPP požádal v souvislosti s platbami za plyn o otevření účtu v rublech. Podle agentury Bloomberg tak učinilo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za plyn zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml.

Generální ředitel SPP Richard Prokypčák řekl, že dodávky od Gazpromu pro podnik probíhají v obvyklém režimu. Firma podle něj ale komunikuje i s jinými dodavateli plynu.

Slovensko je závislé na dovozu rukého plynu a země také zajišťuje tranzit této suroviny dále do západní Evropy. Ve slovenských zásobnících je uložen plynu v objemu, který odpovídá 13 procentům roční spotřeby země; z hlediska tohoto ukazatele je na tom Slovensko lépe ve srovnání s průměrem EU.

EU se podle Hegera musí co nejdříve zbavit energetické závislosti na Rusku, podle něj Moskva západní jednotu a solidaritu nezlomí.

Německo na zastavení plynu z Ruska do Polska a Bulharska hledí s obavami

Německo sleduje zastavení dodávek plynu z Ruska do Polska a Bulharska s obavami, zásobování Německa je ale zatím zajištěno. Dnes to uvedlo německé ministerstvo hospodářství. Ministr Robert Habeck na tiskové konferenci řekl, že postup Ruska je tvrdou realitou, kterou bere velmi vážně. Německá vláda opakovaně upozorňuje, že hospodářství Německa je na ruském plynu závislé a rychlé odstřižení od zásobování by vedlo k dalekosáhlým ekonomickým problémům.

"Vnímáme s obavami, že se dodávky do partnerských zemí v Evropě zastavily. Záležitost úzce koordinujeme v rámci Evropské unie," řekla mluvčí ministerstva hospodářství. Také Habeck na odpolední tiskové konferenci řekl, že situaci Německo bere velmi vážně.

Na dotaz, zda je postup Ruska vůči Bulharsku a Polsku varováním pro Německo, Habeck odpověděl, že pro obě zasažené země to rozhodně žádné varování není. "Je to tvrdá realita. A já to vnímám velmi vážně," řekl. "Energie byla využita jako zbraň," uvedl.

Habeck řekl, že Německo dodržuje smluvní ujednání a nadále platí za plyn v eurech. Banka ruského plynárenského gigantu Gazprom pak platbu převádí na rubly. Rusko totiž požaduje úhradu za plyn v rublech, proto zřídilo mechanismus dvou kont, přes které se převod realizuje. Ministr hospodářství řekl, že většina zemí takto za plyn platí, ale Polsko se rozhodlo, že tímto systémem platit nebude.

Habeck v úterý na návštěvě Varšavy řekl, že Německo bude schopno nahradit ropu z Ruska možná už v řádu dní a že v polovině roku by se mohlo zbavit závislosti i na ruském uhlí, v případě plynu je ale hledání alternativ složitější. To zopakoval i dnes, kdy řekl, že bez ruského uhlí a ropy by se Německo dokázalo obejít, i když by to mohlo vést k výpadkům či vyšším cenám, u plynu je situace odlišná.

V porovnání se stavem před invazí na Ukrajinu snížilo Německo podíl ruského plynu z 55 na nynějších 35 procent. Habeck opakovaně ujišťuje, že každý den pracuje na tom, aby se závislost ještě více snížila, zdůrazňuje ale, že je to dlouhodobý úkol. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít až v roce 2024. Jednou z cest je výstavba dvou terminálů pro zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou kancléř Olaf Scholz už avizoval.

Podle Habecka je nyní Německo energeticky zabezpečeno, na nadcházející zimu se ale musí připravit. Německý Spolkový sněm už v březnu schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé německé zásobníky plynu k 1. srpnu naplnili z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimě v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je nyní na více než 33 procentech, což je takřka o deset procentních bodů více než v polovině března.

Nehammer popřel, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech

Za falešnou zprávu dnes označil rakouský kancléř Karl Nehammer informace ruských médií, že Rakousko přistoupilo na platby za ruský plyn v rublech. Šéf rakouské vlády nicméně podle agentury APA připustil, že Rakousko využívá Moskvou navržené platební schéma přes Gazprombank. Ruská plynárenská společnost Gazprom ráno oznámila, že přestává posílat plyn do Polska a Buharska, neboť tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Unijní země to označují za porušení smluv.

Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že Rakousko přijalo platební podmínky za ruský plyn v rublech. "Rakousko, zastoupené rakouskou ropnou a plynárenskou společností OMV, přijalo podmínky Ruska platit za dodávky ruského plynu v rublech otevřením příslušného účtu v ruské bance," napsala agentura s odvoláním na Nehammera.

Kancléř to označil za lež. "Než se fake news ruské propagandy dále rozšíří. OMV platí za dodávky plynu z Ruska samozřejmě nadále v eurech. Rakousko plně dodržuje společně dohodnuté sankce Evropské unie," napsal Nehammer na twitteru.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že firmy ze zemí, které podle označení Ruska nejsou přátelské, mají za odběr plynu platit v rublech. Systém plateb má fungovat tak, že si otevřou účet u Gazprombank, kam složí částku v eurech nebo dolarech. Tyto peníze pak budou převedeny na rubly.

Podle Nehammera tímto způsobem Rakousko za ruský plyn skutečně platí, stejně jako Německo a další země. Systém je podle něj plně v souladu se sankcemi, které EU uvalila na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu. Kancléř dále uvedl, že Polsko a Bulharsko tento platební systém odmítly.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvedla, že EU chystá společnou reakci na zastavení dodávek ruského zemního plynu do Polska a Bulharska. Krok Moskvy označila za pokus využít plyn k vydírání evropských zemí. Členské země mají podle ní nouzové plány právě pro tuto situaci, na níž se s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu připravovaly.

Cena plynu pro evropský trh se kvůli omezení dodávek z Ruska prudce zvýšila

Cena plynu pro evropský trh se dnes ráno zvýšila zhruba o 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Trh reaguje na oznámení, že ruská plynárenská společnost Gazprom vyplnila svou hrozbu a zastavila dodávky plynu do Polska a do Bulharska.

Kolem 10:00 SELČ se cena v TTF pohybovala kolem 117 eur, a vykazovala tak nárůst o více než deset procent. Začátkem března, krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, cena krátce vystoupila až na rekordních zhruba 345 eur za MWh. Před rokem se pohybovala kolem 18 eur za megawatthodinu.

Odborníci: Kvůli obávám z dodávek do Evropy poroste cena plynu

Odborníci očekávají další růst ceny plynu, a to v reakci na obavy z postupu Ruska. Rusko zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska, obavy jsou z přerušení toku plynu také do dalších zemí Evropy. Dodávky plynu do Česka jsou spojené výhradně s dodávkami do Německa. Pokud Rusko zastaví dodávky do Německa, bude na tom bita i Česká republika. Oslovení odborníci to dnes řekli ČTK.

Cena plynu pro evropský trh se dnes ráno zvýšila o více než 20 procent a přechodně se dostala až na 125 eur (3064 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující.

Čeští dodavatelé nakupují podle analytika ENA Jiřího Gavora plyn buď na komoditních burzách, nebo, a to je dominantní způsob nákupu, na brokerských platformách. "Jejich smluvními partnery jsou tedy především velké západoevropské energetické firmy. Fyzicky k nám tedy putuje čistě ruský plyn, obchodně jde ale o 'tržní směsku'. Bude tedy záležet nikoliv na českých firmách, ale na západoevropských dodavatelích, jestli se s Gazpromem domluví nebo ne," řekl ČTK Gavor.

"Tlak na růst ceny pramení z nejistoty. Podle předsedkyně Evropské Komise Ursuly von der Leyenové je EU na situaci připravena, ovšem zatím se neví jakým způsobem. Z dalších kroků bloku bude pramenit budoucí vývoj ceny. Pokud by byly dodávky do EU zcela zastaveny, tak se dá čekat vzestup ceny plynu o 100 a více procent během následujících měsíců," řekl ČTK analytik XTB Jiří Tyleček.

Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal očekává růst ceny plynu o další desítky eur za megawatthodinu. Na ruském plynu je podle něj závislé například Finsko, Lotyšsko a Estonsko. "Slovensko je extrémně závislé, a proto připustilo placení v rublech, aby se ochránilo. A také ČR, ale to jen současně s Německem. Dále je na ruském plynu závislé Německo, což se zdá, že Rusko odpojí jako poslední a Itálie, která má LNG (zkapalněný zemní plyn) možnosti," uvedl Dohnal.

Energetický expert a poradce investiční skupiny J&T Michal Šnobr vnímá krok Ruska jako zkoušku pro EU. "Reakce trhu bude, ale spíše záleží, jak se Rusko zachová ke klíčovým odběratelům a to směrem do Německa, Nizozemí, Itálie, Francie a podobně. Ohrožení dodávek na tyto trhy by rozpoutalo vřavu," uvedl Šnobr. Polsko podle něj chtělo odejít od ruského plynu na konci roku, nepočítalo s novou smlouvou s Gazpromem.

Potvrzuje to také hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. "Polsko i Bulharsko totiž beztak byly na cestě k brzkému ukončení odběru plynu z Ruska a uspíšení tohoto procesu ze strany Ruska tak vnímám hlavně jako varování zbytku Evropy, že Rusko své výhrůžky myslí vážně," uvedl Hradil. Pro Evropu i pro Česko bude nyní podle něj klíčové, jak se k situaci postaví ostatní státy EU a hlavně pak Německo.

Související

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.
Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Více souvisejících

Rusko Zemní plyn Gazprom

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 2 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 2 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 5 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

včera

teleskop Nancy Grace Romanové

NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chystá start nového vesmírného teleskopu nazvaného po Nancy Grace Romanové, který vědci označují za objevovací stroj. Tato velkokapacitní observatoř má odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy. Hlavním cílem zařízení s rozpočtem odhadovaným na 4,3 miliardy dolarů je prozkoumat dosud skryté a slabé objekty vesmíru.

včera

Kanada

Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem

Premiér kanadské provincie Ontario Doug Ford odhalil na pobřeží velkou ceduli s nápisem, který zdůrazňuje, že se jedná o Ontarijské jezero nyní a navždy. Tento krok představuje pocle BBC reakci na počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Hlava Spojených států totiž podepsala exekutivní příkaz, kterým se snaží tuto sdílenou vodní plochu přejmenovat na Americké jezero. Kanadští představitelé však podobný jednostranný postup sousední země odmítají respektovat a neplánují se jím řídit.

včera

Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy

Při katastrofálních bleskových záplavách v Nepálu a Tibetu zemřelo podle posledních údajů již nejméně 750 lidí. Úřady zároveň pátrají po více než třech tisících pohřešovaných osobách. Situaci na místě neustále komplikuje hrozba dalšího stoupání hladiny vody. Záchranné týmy tak musí při své pátrací práci dbát zvýšené opatrnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy