EU a Británie ve čtvrtek obnoví brexitová jednání o budoucích vztazích

Evropská unie a Británie ve čtvrtek obnoví přerušené rozhovory o budoucích vztazích. Po telefonátu s šéfem unijních vyjednavačů Michelem Barnierem to dnes oznámil jeho britský protějšek David Frost.

Barnier předtím v Evropském parlamentu prohlásil, že dohoda je na dosah, pokud budou obě strany postupovat konstruktivně. Británie od minulého týdne odmítala v jednáních pokračovat, dokud EU zásadně nezmění přístup a nepřestane požadovat jednostranné ústupky. Předseda Evropské rady Charles Michel ráno řekl, že osud dalších vyjednávání je v rukou Londýna.

Ačkoli na dojednání úmluvy o pobrexitových vztazích zbývá již jen několik týdnů, rozhovory byly od minulého pátku zablokované. Britský premiér Boris Johnson nebyl spokojen s výsledkem čtvrtečního unijního summitu a prohlásil, že další jednání nemají smysl, pokud k nim Brusel nezačne přistupovat výrazně vstřícněji.

? LIVE NOW - follow my report to the European Parliament on the European Council of 15-16 October #EUCO https://t.co/fEXS669Vhg

— Charles Michel (@eucopresident) October 21, 2020

"Spojené království musí učinit zásadní rozhodnutí o své vlastní budoucnosti," vzkázal dnes Michel do Londýna v projevu k evropským zákonodárcům, které seznámil s výsledkem summitu. Šéfové států a vlád ve čtvrtek vyzvali k pokračování rozhovorů a apelovali na Londýn, aby učinil další "nutné kroky" k dosažení kompromisu. Ty se mají týkat především pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad dodržováním závazků a práv na rybolov v britských vodách.

"Naši britští přátelé říkají, že chtějí dodržovat nejvyšší standardy. Pokud je to pravda, proč se k nim nezavážou? Nepotřebujeme slova, potřebujeme záruky," prohlásil dnes Michel na adresu neochoty Londýna sladit podmínky pro podnikání britských firem včetně pravidel státní pomoci s těmi unijními.

Evropský blok podle něj nebude ustupovat ani v otázce rybolovu, neboť brexit nebyl volbou rybářů z unijních zemí a neměli by za něj nést následky. Právě omezení jejich přístupu do britských vod je přitom pro britského premiéra Borise Johnsona stále klíčovou podmínkou pro uzavření dohody.

"Dohoda je na dosah, pokud budou obě strany ochotny postupovat konstruktivně a činit kompromisy," podotkl Barnier před tím, než se telefonicky spojil s Frostem. Dodal, že pro EU bude i nadále zásadní udržet jednotnou pozici všech členských zemí.

Hlavní britský vyjednavač večer na twitteru oznámil, že obě strany opět nalezly společný základ pro jednání. "Intenzivní rozhovory budou probíhat každý den a začnou zítra (ve čtvrtek) odpoledne v Londýně," upřesnil Frost.

Obě strany jsou si vědomy, že na jednání mají již jen několik týdnů. Případnou smlouvu musí totiž potvrdit i národní parlamenty a také EP. Ten tak může učinit nejpozději na plenární schůzi plánované na polovinu prosince. Pokud do té doby nebude dohoda hotova, začne se přes Lamanšský průliv od ledna obchodovat na základě pravidel Světové obchodní organizace se všemi cly a komplikacemi, které to bude znamenat.

Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič dnes v europarlamentu připomněl, že Británie se již loni v dřívější dohodě o svém vystoupení zavázala dodržovat řadu podmínek včetně toho, že nevznikne tvrdá hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Části této dohody ovšem porušuje návrh zákona o vnitřním trhu, který schválila britská Dolní sněmovna.

"Ať bude dohoda či ne, výstupní smlouva musí být respektována," prohlásil dnes Šefčovič.

Související

Více souvisejících

Charles Michel Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie evropský parlament Michel Barnier Maroš Šefčovič David Frost (vyjednavač)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy