Předseda Evropské rady Charles Michel odpověděl na dopis maďarského premiéra Viktora Orbána, který po své nedávné návštěvě Ukrajiny, Ruska a Číny vyzval Evropskou unii k diplomatickému řešení války na Ukrajině. Informoval o tom deník Népszava.
Orbán ve svém soukromém dopise žádal lídry EU o obnovení diplomatických vztahů s Ruskem. Tvrdil také, že v případě vítězství Donalda Trumpa v listopadových prezidentských volbách v USA zahájí Trump mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou. Proto by podle něj měla EU znovu otevřít přímou diplomatickou komunikaci s Ruskem.
Michel ve své odpovědi uvedl, že nemůže souhlasit s Orbánovým tvrzením, že EU provádí proválečnou politiku. Zdůraznil, že EU usiluje o pravý opak a bez Ukrajiny by o ní nemělo být jednáno. EU se snaží získat širokou podporu pro komplexní a spravedlivý mír v souladu s ukrajinskými mírovými plány.
Belgický politik také upozornil Orbána, že aktuální maďarské předsednictví v Radě EU nemá pravomoc oficiálně zastupovat EU v mezinárodních záležitostech a že Orbán nedostal mandát od Evropské rady jednat jménem EU.
"Toto jsem jasně řekl před vaší návštěvou Moskvy a vysoký představitel Josep Borrell to zopakoval ve svém prohlášení z 5. července," napsal Michel a zdůraznil, že nejpřímější cestou k míru je stažení Ruska z Ukrajiny.
Orbán své nedávné návštěvy Ukrajiny, Ruska, Číny, Turecka a Spojených států označil za "mírové mise". Radě EU předložil návrhy týkající se vztahů s Ruskem a Čínou a vyjádřil své názory na nadcházející americké volby.
Michel už dříve opakovaně kritizoval Orbána za jeho návštěvu Ruska. Podle něj šlo o politickou chybu a považuje to za nepřijatelný způsob fungování.
Orbán se v Moskvě setkal se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Tuto cestu sám označil za "mírovou misi" , která se uskutečnila pouze tři dny po návštěvě Kyjeva a setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Událo se tak zároveň jen několik dní poté, co se Maďarsko ujalo rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Lídři EU kritizovali Orbána za podniknutí cesty do Moskvy a zdůraznili, že nejednal jménem eurobloku.
"Členské státy reagovaly velmi zřetelně... a daly jasně najevo, že vůči maďarskému předsednictví vyslovují vážné varování," konstatoval Michel na summitu NATO ve Washingtonu.
Orbán je podle stanice BBC jediným premiérem z ostatních hlav států a vlád zemí EU, který i po ruské invazi na Ukrajinu na jaře 2022 udržuje úzké vztahy s Kremlem. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó Rusko za poslední dva roky několikrát navštívil.
Orbán ale dopisem Michela o svých návštěvách Ukrajiny, Ruska, Číny, Turecka a Spojených států informoval, uvedl v úterý německý deník Bild. Orbán své cesty, které Bild označil za velmi kontroverzní, shrnul do deseti bodů a Radě předložil návrhy týkající se Ruska a Číny, přičemž vyjádřil i svůj názor na blížící se americké volby.
Podle Bildy Orbán v dopise adresovaném Michelovi vyzval k jednání s Čínou o mírové konferenci a obnovení diplomatických vztahů s Ruskem.
V souvislosti se setkáním s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem Orbán ostře kritizoval současného amerického prezidenta Joea Bidena, který podle jeho slov "není schopen změnit proválečnou politiku USA" , takže od něj nelze očekávat žádné nové politické směřování.
O Trumpovi maďarský premiér napsal, že "s jistotou můžu říct, že hned po svém volebním vítězství nebude čekat do své inaugurace, ale bude okamžitě připraven zprostředkovat mír. Má na to podrobné a dobře podložené plány".
Maďarský ministerský předseda současně upozornil, že v případě Trumpova vítězství se v případě podpory Ukrajiny výrazně změní rozdělení finanční zátěže mezi USA a EU v neprospěch EU. Orbán v dopise předsedovi Evropské rady také podotkl, že "je zřejmé, že intenzita vojenského konfliktu v blízké budoucnosti radikálně stoupne," dodal.
Související
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
Maďarské volby ještě nejsou uzavřené. Magyarova Tisza získala další křesla
Aktuálně se děje
před 33 minutami
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
před 37 minutami
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
před 1 hodinou
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
před 1 hodinou
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
před 2 hodinami
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
před 3 hodinami
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
před 3 hodinami
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
před 4 hodinami
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
před 5 hodinami
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
před 6 hodinami
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
včera
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
včera
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
včera
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
včera
Vedro zkomplikuje i cestování. Cestující ve vlacích dostali několik doporučení
včera
Policii kvůli ozbrojenému učiteli zburcoval někdo z jeho blízkých. Muž čelí obvinění
včera
Tropické počasí a extrémní zátěž pro organismus. Meteorologové opět varují
včera
Ukrajinské útoky na Rusko zaujaly Trumpa. Vyzval Zelenského, aby byl odvážnější
včera
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
včera
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
včera
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Zdroj: Libor Novák