Jednání po brexitu se potáhnou. Brusel ani Londýn nevěří v brzký pokrok

Přes řadu veřejných prohlášení z posledních dnů nedal Brusel ani Londýn jasně najevo ochotu ke kompromisům v žádné z klíčových oblastí, na něž mají i čtyři měsíce po britském odchodu z EU obě strany zásadně rozdílné pohledy. Poradce šéfa unijních vyjednávačů Michela Barniera dnes konstatoval, že vzhledem k britské nechuti k prodloužení přechodné doby budou muset jednání nabrat rychlé tempo během léta.

Unijní i britští diplomaté se shodují v tom, že žádné sblížení pozic v otázkách pravidel hospodářské soutěže, dohledu nad jejich plněním či přístupu Británie na jednotný trh se nerýsuje. Londýn stále odmítá přistoupit na unijní pravidla státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody a nechce připustit ani to, aby podléhal rozhodnutím unijního soudu.

"Nevkládám do čtvrtého kola velké naděje, snad můžeme někam pokročit, ale nebude to průlom," řekl dnes během vystoupení v britském think-tanku IFG Barnierův poradce Stefaan de Rynck. Na čtvrtý díl vyjednávání zahájených v březnu a zpomalených koronavirovou pandemií budou podle něj muset navázat intenzivní letní rozhovory, neboť o zásadní sblížení by se obě strany měly pokusit ještě do podzimu. Pokud by to bylo později, zřejmě by se do konce roku nestihly doladit všechny detaily dohody, soudí de Rynck. Na schválení případné smlouvy navíc potřebují čas parlamenty na obou stranách.

Barnier a jeho britský protějšek David Frost si ve čtvrtek přes média vyměnili prohlášení vyzývající protistranu k ústupkům. Barnier zopakoval, že si Londýn nemůže vybírat jen to, co se mu hodí, a nerespektovat přitom unijní požadavky. Frost naproti tomu připustil, že vyjednávání zdaleka nejsou tam, kde už podle britských představ v tomto období měla být. Zastánci brexitu včetně nynějšího premiéra Borise Johnsona před referendem o britském odchodu z EU voliče přesvědčovali, že uzavřít smlouvu s unií bude pro Londýn snadné.

Někteří unijní diplomaté sice naznačují, že by evropský blok mohl slevit ze svých požadavků na zachování současného přístupu do britských vod pro rybáře ze zemí EU, podle de Ryncka se však nic takového nechystá. Rybolovná práva patří s finančními službami k dalším sporným kapitolám vyjednávání.

Pokud se rozhovory příští týden významně neposunou, bude britská vláda pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června. Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu severu Politico by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.