"Jen se naskládala cihla na cihlu." Chorvatsko po zemětřesení vyšetřuje pochybení při poválečné obnově

Útvar proti korupci a organizovanému zločinu (USKOK) oznámil, že začal prověřovat informace médií, podle nichž byly jedním z důvodů rozsáhlých škod způsobených otřesy půdy právě nedostatky při poválečné obnově, kdy se prý méně dbalo na stavební normy.

"Je třeba vyšetřit, jak a proč k tomu došlo, kdo na tom dělal, kdo prováděl dozor, kdo vydával konečná stavební povolení," řekl podle televize N1 premiér Andrej Plenković. "Pokud nebyl dům postaven podle pravidel nebo neměl armaturu, zjistí se, kdo je za to odpovědný," slíbil.

Chudý chorvatský region Banovina (Banija) jihovýchodně od Záhřebu byl za války součástí separatistické Republiky srbská Krajina. Chorvatská vojska území dobyla zpět v roce 1995 při operaci Bouře. Část původních obyvatel se po skočení bojů vrátila a s pomocí státu obnovila své poničené domy.

"Byla to loupež, ne obnova. Obnovovalo se šlendriánsky, šarlatánsky, jenom se naskládala cihla na cihlu," citoval dnes deník Jutarnji list Milana Škornjaka, obyvatele zemětřesením poničené vesnice Strašnik. V posledních 20 letech se podle svých slov neúspěšně pokoušel upozornit úřady na nekvalitní provedení svého domu. Za pravdu mu dalo až ničivé zemětřesení, v jehož důsledku ale on sám teď musí přespávat v karavanu na dvoře.

Podle ministra hospodářství Tomislava Ćoriče bylo po válce v Chorvatsku z let 1991 až 1995 obnoveno 156.000 budov. V zemětřesením nejvíce postižené Sisacko-moslavačské župě to bylo 25.000 domů. Podle médií bylo při nedávném zemětřesení poškozeno na 15.000 domů a asi 1800 jich bylo označeno za neobyvatelné.

Minulé úterý, den po prvním zemětřesení s intenzitou 5,1 stupně, udeřil v regionu Banovina ještě ničivější otřes o síle 6,4 stupně. Silně byla zasažena města Petrinja, Sisak a Glina a obce v jejich okolí. Nejvíce utrpělo centrum města Petrinje, které bude podle starosty nutné z 90 procent zbourat.