Jourová navštívila Polsko. Situace je tam prý znepokojující

Kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující, justice nemá podmínky potřebné k práci. Evropská komise (EK) chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Během své dnešní návštěvy Varšavy to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Komise vede s Polskem řízení pro porušování unijních hodnot kvůli justiční reformě, kterou vláda národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podle Bruselu i polské opozice omezuje nezávislost soudů. EK v minulých týdnech požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby pozastavil platnost dvou zákonů umožňujících trestat polské soudce kritické k této reformě.

"Chtěla bych udělat více, abych ochránila soudce před touto kampaní proti nim, protože tohle není atmosféra, ve které by mohli soudci vykonávat svou náročnou práci," řekla podle agentury PAP Jourová po setkání s polským ombudsmanem Adamem Bodnarem.

Dodala, že usiluje především o dialog s polskými představiteli, kterým chce přiblížit pozici EK a s nimiž chce společně pracovat na řešení situace. Očekává však od nich vstřícný přístup, který by vedl k "obnovení vzájemné důvěry a konstruktivnímu vztahu". Komise má podle ní nástroje, jimiž "může pomoci soudcům v členských zemích, aby pracovali v podmínkách odpovídajících jejich profesi".

Polská vláda sice po několika verdiktech unijního soudu změnila některé části kritizovaných zákonů, ve většině případů však odmítá ustoupit. PiS tvrdí, že reforma má zbavit zemi dědictví komunistické justice a že politici mají vliv na jmenování soudců i v jiných zemích.

"Jako gesto dobré vůle jsem nabídl komisařce kompromis v otázce výběru soudců," řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Ziobro, který je podepsán pod kritizovanou justiční reformou. Bez dalších podrobností dodal, že bude přesvědčovat své kolegy z vládního tábora, aby zvážili podporu nového systému výběru soudců. Zároveň však prohlásil, že Polsko nepřipustí, aby Brusel uplatňoval dvojí metr a Varšavu trestal za něco, co v jiných státech prochází.

Jourová označila jednání se Ziobrem za "upřímné, férové a otevřené". Rozdílné názory na dlouhodobě problematické body však podle ní přetrvávají.

"V otázce vlády práva nejsme ochotni ke kompromisům," řekla novinářům po jednání s ministrem spravedlnosti. Pokrok vidí Jourová například v tom, že se obě strany dohodly na sdílení informací o budoucích krocích, aby nedocházelo k nepříjemným překvapením.

Místopředsedkyně EK se dnes sešla mimo jiné s předsedy obou komor polského parlamentu Elžbietou Witekovou a Tomaszem Grodzkým či předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou.

Šéf Senátu ovládaného opozicí Grodzki po setkání podle polských médií řekl, že Jourová mluvila o možnosti svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Pro Polsko jako jednoho z hlavních příjemců financí z Bruselu je to podle něho velké varování. Komise i některé členské státy by rády zpřísnily tuto podmíněnost již ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, o kterém se povedou jednání v příštích měsících.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová Polsko Zbigniew Tadeusz Ziobro EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 2 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 3 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

včera

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy