Katalánská krize ožívá. Sesazení premiéra Torry je bezprecedentní, řekl ministr

Soud potvrdil prosincový rozsudek katalánského nejvyššího soudu, který Torrovi zakázal na rok a půl vykonávat veřejně volené funkce.

"Demokraticky zvolená hlava země, v tomto případě Katalánska, má zákaz vykonávat úřad kvůli tomu, že vyvěsil transparent na podporu katalánských politických vězňů, který posléze vyměnil za jiný na podporu svobody projevu," řekl Solé. Torra vyvěsil transparent na budovu katalánské vlády v Barceloně loni na jaře před španělskými parlamentními volbami, čímž podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani.

There is a general cause against the pro-independence movement. Yet this political crisis will never be solved in courts. The only solution is amnesty and self-determination.

Podle Solého by se měl v demokracii 21. století každý smět vyjadřovat svobodně, pokud to nedělá hanlivým způsobem. Katalánský ministr uvedl, že i jemu hrozí 18měsíční zákaz výkonu veřejných funkcí, a to za podíl na organizování referenda o nezávislosti Katalánska z 1. října 2017. Solé pomáhal připravovat hlasování v rodné obci, tehdy ještě jako poslanec regionálního parlamentu. Takové hlasování ale španělská ústava neumožňuje.

Torra transparentem podpořil devět katalánských politiků, které loni v říjnu španělský nejvyšší soud potrestal za vzpouru k devíti až 13 letům vězení. "Je to politický problém a my musíme jednáním najít politické řešení, ne soudní," zopakoval Solé názor, v němž se separatisté shodují i s řadou odpůrců samostatného Katalánska.

"I mnozí evropští politici souhlasí, že soudy a tresty vězení nejsou řešením," uvedl Solé. Proti uvěznění katalánských politiků se od referenda vyslovili například někteří zahraniční europoslanci, organizace Amnesty International či komise Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, která kritizovala i dvouletou vazbu některých z nich bez možnosti kauce.

Podle průzkumu, který začátkem září zveřejnil deník La Vanguardia, si dvě třetiny Katalánců myslí, že jednání se španělskou vládou by mělo zahrnovat i řešení situace uvězněných katalánských politiků.

"Řešením konfliktu je amnestie a sebeurčení, ne milost," komentoval Solé v rozhovoru s ČTK oznámení španělské vlády, že tento týden zahájí proces možného udělení milostí uvězněným katalánským politikům. Hlavní rozdíl mezi milostí a amnestií je podle deníku El Nacional v tom, že milost eliminuje pouze trest, zatímco amnestie také vinu.

Rovněž bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras, který loni dostal 13 let za vzpouru a ve vězení je už skoro tři roky, možnou milost odmítá. "Naše odpověď je stále stejná - my jsme nevinní, proto chceme amnestii," řekl Junqueras minulý týden televizi La Sexta.

"Politická krize nezmizí, když o ní přestaneme mluvit, nebo když bude Španělsko dál věznit své politické oponenty," řekl Solé ČTK. Dodal, že katalánská vláda je vždy připravena zasednout k jednacímu stolu. "Ale zdá se, že (španělská) vláda Pedra Sáncheze tuto vůli nemá," míní katalánský ministr zahraničí. "Dali jsme Pedru Sánchezovi příležitost, aby ukázal, že současná španělská vláda je nejpokrokovější v historii, jak se sama nazývá," uvedl a dodal, že španělská vláda příležitosti nevyužila.

Podle průzkumu společnosti GAD3 z počátku září se počet odpůrců nezávislosti Katalánska od letošního února snížil o dva procentní body na 46,7 procenta, zatímco pro nezávislost se vyslovilo 45,2 procenta. To je o procentní bod více než v únoru. Zda k tomu přispěly i kroky španělské vlády kvůli pandemii covidu-19, není jasné.

"Nechci srovnávat, zda nezávislé Katalánsko by zvládlo pandemii lépe, či hůře. Ale určitě bychom dělali věci jinak," uvedl Solé. Připomněl také, že katalánská vláda v regionu vyhlásila některá karanténní opatření i uzávěru některých okrsků v březnu jako první ze španělských regionů, a také dříve, než španělská vláda vyhlásila nouzový stav.