Katedrála Notre Dame vyhořela před rokem, spor o novostavbu pokračuje

Asi patnáctihodinový požár, který před rokem, 15. dubna 2019, zachvátil pařížskou katedrálu Notre Dame, sledoval v hrůze celý svět. Ihned po požáru začaly plány na obnovu této ikonické stavby v srdci francouzské metropole, včetně sbírky peněz. Ohledně podoby dostavby její zničené věže ale dosud panuje nejednotnost.

Pařížská katedrála vzplanula 15. dubna večer. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení.

Ničivý požár zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

Následujícího dne po požáru slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, že katedrála, toto mistrovské dílo gotické architektury, bude obnovena do pěti let, a že bude "ještě krásnější". Podle mnohých expertů to ale představuje příliš optimistický odhad a tito hovoří spíše o horizontu 10 - 15 let. Začala také sbírka na dostavbu, ve které se vybrala víc jak miliarda eur (27,2 miliardy Kč).

Na dostavbu zničené věže, přistavěné na katedrále během rekonstrukce v 19. století, byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž. Podle premiéra Eouarda Philippa se hledá jedinečný design "přizpůsobující se technologiím a výzvám naší doby". Základní otázkou je, zda jít cestou obnovy do původního stavu anebo zvolit citlivou inovaci.

První mše od požáru se v katedrále konala v červnu 2019. Vedl ji vedl pařížský arcibiskup Michel Aupetit. Z bezpečnostních důvodů se jí směly zúčastnit jen asi tři desítky lidí. Obřad se odehrál v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou oheň ušetřil.

Vloni v červenci bylo oznámeno, že katedrála stále ještě není natolik bezpečná, aby mohla začít její rekonstrukce. V září se začalo odstraňovat poškozené lešení, které před požárem ikonické památky postavili dělníci kolem špičaté věžičky nad křížením chrámových lodí. Díky tomu, že bylo vybudováno tak, aby se věžičky vůbec nedotýkalo, se lešení při požáru nezřítilo.

Architekt Philippe Villeneuve, který má na starosti restaurování chrámu, vyhotovil plán na výstavbu nového lešení, které by obklopovalo to staré. Shora dolů pak dělníci odřezávají trubky "jednu po druhé".

Po demontáži poškozeného lešení bude možné nad katedrálou vybudovat "ochranný deštník", který bude nad památkou do doby, než se obnoví krov a poté i střecha. Jakou podobu bude mít, ale podle Villeneuva zatím není jasné. Záchranné práce se před časem zastavily kvůli riziku spojenému s olovem, které se při požáru památky uvolnilo.

V listopadu se ve Francii vedly spory o to, zda dostavba má být tradičního či spíše moderního vzhledu. Podle architekta Villeneuva by se pětiletý termín dostavby, který stanovil prezident Macron, dal dodržet jen v případě, že by se postavila přesná replika věže. Ale Macron se podle internetového serveru BBC News kloní spíše k názoru, že dostavba by měla být "moderní".

Vloni v prosinci se v katedrále poprvé po více než dvou stech letech nesloužila vánoční půlnoční mše.

Související

Více souvisejících

požár katedrály Notre-Dame (15. dubna 2019) Paříž Édouard Philippe Francie

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy