Katedrála Notre Dame vyhořela před rokem, spor o novostavbu pokračuje

Asi patnáctihodinový požár, který před rokem, 15. dubna 2019, zachvátil pařížskou katedrálu Notre Dame, sledoval v hrůze celý svět. Ihned po požáru začaly plány na obnovu této ikonické stavby v srdci francouzské metropole, včetně sbírky peněz. Ohledně podoby dostavby její zničené věže ale dosud panuje nejednotnost.

Pařížská katedrála vzplanula 15. dubna večer. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení.

Ničivý požár zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.

Následujícího dne po požáru slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron, že katedrála, toto mistrovské dílo gotické architektury, bude obnovena do pěti let, a že bude "ještě krásnější". Podle mnohých expertů to ale představuje příliš optimistický odhad a tito hovoří spíše o horizontu 10 - 15 let. Začala také sbírka na dostavbu, ve které se vybrala víc jak miliarda eur (27,2 miliardy Kč).

Na dostavbu zničené věže, přistavěné na katedrále během rekonstrukce v 19. století, byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž. Podle premiéra Eouarda Philippa se hledá jedinečný design "přizpůsobující se technologiím a výzvám naší doby". Základní otázkou je, zda jít cestou obnovy do původního stavu anebo zvolit citlivou inovaci.

První mše od požáru se v katedrále konala v červnu 2019. Vedl ji vedl pařížský arcibiskup Michel Aupetit. Z bezpečnostních důvodů se jí směly zúčastnit jen asi tři desítky lidí. Obřad se odehrál v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou oheň ušetřil.

Vloni v červenci bylo oznámeno, že katedrála stále ještě není natolik bezpečná, aby mohla začít její rekonstrukce. V září se začalo odstraňovat poškozené lešení, které před požárem ikonické památky postavili dělníci kolem špičaté věžičky nad křížením chrámových lodí. Díky tomu, že bylo vybudováno tak, aby se věžičky vůbec nedotýkalo, se lešení při požáru nezřítilo.

Architekt Philippe Villeneuve, který má na starosti restaurování chrámu, vyhotovil plán na výstavbu nového lešení, které by obklopovalo to staré. Shora dolů pak dělníci odřezávají trubky "jednu po druhé".

Po demontáži poškozeného lešení bude možné nad katedrálou vybudovat "ochranný deštník", který bude nad památkou do doby, než se obnoví krov a poté i střecha. Jakou podobu bude mít, ale podle Villeneuva zatím není jasné. Záchranné práce se před časem zastavily kvůli riziku spojenému s olovem, které se při požáru památky uvolnilo.

V listopadu se ve Francii vedly spory o to, zda dostavba má být tradičního či spíše moderního vzhledu. Podle architekta Villeneuva by se pětiletý termín dostavby, který stanovil prezident Macron, dal dodržet jen v případě, že by se postavila přesná replika věže. Ale Macron se podle internetového serveru BBC News kloní spíše k názoru, že dostavba by měla být "moderní".

Vloni v prosinci se v katedrále poprvé po více než dvou stech letech nesloužila vánoční půlnoční mše.

Související

Více souvisejících

požár katedrály Notre-Dame (15. dubna 2019) Paříž Édouard Philippe Francie

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 16 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy