Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.
"Chceme větší stabilitu a předvídatelnost v našem bezprostředním sousedství. Budeme diskutovat o nástrojích, kterých k tomu využít," prohlásil při příchodu na jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Ve společném prohlášení se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem zdůraznil, že aliance bude v příštích letech klíčovým vojenským partnerem pro evropský blok, zvláště s ohledem na plánované zlepšení vztahů se Spojenými státy pošramocených během uplynulých čtyř let vlády Donalda Trumpa.
Všechny členské země EU však nemají stejný pohled na to, zda více sázet na spolupráci s aliancí či spíše budovat vlastní ozbrojené síly. Řada zemí včetně Česka tvrdí, že unijní obranná integrace by pouze zdvojovala existující spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. K tomu jsou naopak skeptické ty unijní státy, jež do aliance nepatří. Skupina zemí v čele s Francií pak prosazuje co největší investice do vlastní armády EU. Zdůrazňují přitom, že evropské zájmy v alianci často komplikuje Turecko, které má vlastní mocenské zájmy ve svém okolí či v Libyi.
Šéfové států a vlád unie by se podle návrhu společného prohlášení měli shodnout na tom, že chtějí "posílit schopnost EU jednat samostatně", mimo jiné prostřednictvím nových obranných projektů.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell představí lídrům nový obranný plán označovaný jako "strategický kompas", kterým chce EU zareagovat na bezpečnostní výzvy ve svém bezprostředním okolí i v celém světě.
"Vyvíjíme nové nástroje... které poskytnou zdroje našemu obrannému průmyslu," prohlásil před jednáním Borrell s odkazem na Evropský obranný fond (EDF) či Evropský mírový nástroj (EPF), o jejichž zřízení rozhodly unijní státy koncem loňského roku. Právě u obranného fondu se však projevilo omezování výdajů na vojenské účely, k němuž unijní země sahají kvůli krizi způsobené pandemií covidu-19. EDF měl mít původně v unijním sedmiletém rozpočtu vyhrazeno 13 miliard eur (téměř 340 miliard korun), nakonec však bude obsahovat necelých osm miliard. EPF složený z příspěvků členských zemí počítá s pěti miliardami eur.
Související
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tropické počasí si vzalo pauzu. Kdy se vrátí vedra?
včera
Evropa čelí dalším rozmarům počasí: Po vlně veder vypukly rozsáhlé lesní požáry
včera
Teheránem prošel smuteční průvod za Chameneího. Na pohřeb dorazily miliony lidí
včera
Dodržujte zásady fair play, vyzvala EU Trumpa po červené kartě USA
včera
Červená karta pro nejlepšího hráče USA se Trumpovi nelíbí. Chce, aby to FIFA prošetřila
včera
Britové vyslali stíhačky k ruskému letadlu. Otravovalo letadlovou loď
včera
Norská pohádka na fotbalovém MS pokračuje. Po přestřelce na Aztéce postupují Angličané
včera
Princ Harry měl možnost přespat v Buckinghamském paláci. Vše končí sporem
včera
Maroko přehrálo Kanadu, Francie přešla přes Paraguay. Řeší se výkony sudích
včera
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
včera
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
včera
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
včera
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
včera
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
včera
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
včera
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
včera
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
včera
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
včera
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
5. července 2026 22:02
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.
Zdroj: Libor Novák