Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes debatují o tom, jak vyvážit posilování obranné spolupráce s NATO a budování vlastních vojenských kapacit. Během druhého dne unijního videosummitu řeší mimo jiné otázku, jak posílit obrannou samostatnost evropského bloku s ohledem na rozpínavost Ruska či teroristické, kybernetické a hybridní hrozby.
"Chceme větší stabilitu a předvídatelnost v našem bezprostředním sousedství. Budeme diskutovat o nástrojích, kterých k tomu využít," prohlásil při příchodu na jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Ve společném prohlášení se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem zdůraznil, že aliance bude v příštích letech klíčovým vojenským partnerem pro evropský blok, zvláště s ohledem na plánované zlepšení vztahů se Spojenými státy pošramocených během uplynulých čtyř let vlády Donalda Trumpa.
Všechny členské země EU však nemají stejný pohled na to, zda více sázet na spolupráci s aliancí či spíše budovat vlastní ozbrojené síly. Řada zemí včetně Česka tvrdí, že unijní obranná integrace by pouze zdvojovala existující spolupráci v rámci Severoatlantické aliance. K tomu jsou naopak skeptické ty unijní státy, jež do aliance nepatří. Skupina zemí v čele s Francií pak prosazuje co největší investice do vlastní armády EU. Zdůrazňují přitom, že evropské zájmy v alianci často komplikuje Turecko, které má vlastní mocenské zájmy ve svém okolí či v Libyi.
Šéfové států a vlád unie by se podle návrhu společného prohlášení měli shodnout na tom, že chtějí "posílit schopnost EU jednat samostatně", mimo jiné prostřednictvím nových obranných projektů.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell představí lídrům nový obranný plán označovaný jako "strategický kompas", kterým chce EU zareagovat na bezpečnostní výzvy ve svém bezprostředním okolí i v celém světě.
"Vyvíjíme nové nástroje... které poskytnou zdroje našemu obrannému průmyslu," prohlásil před jednáním Borrell s odkazem na Evropský obranný fond (EDF) či Evropský mírový nástroj (EPF), o jejichž zřízení rozhodly unijní státy koncem loňského roku. Právě u obranného fondu se však projevilo omezování výdajů na vojenské účely, k němuž unijní země sahají kvůli krizi způsobené pandemií covidu-19. EDF měl mít původně v unijním sedmiletém rozpočtu vyhrazeno 13 miliard eur (téměř 340 miliard korun), nakonec však bude obsahovat necelých osm miliard. EPF složený z příspěvků členských zemí počítá s pěti miliardami eur.
Související
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák