Lídři zemí EU se shodli na dalším postupu v boji s pandemií

Země Evropské unie budou více koordinovat postupné uvolňování koronavirových omezení, která jsou v současnosti stále nutná v boji proti šíření nákazy. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři členských zemí na úvod dvoudenní vrcholné schůzky v Bruselu.

Političtí vůdci zároveň podpořili posílení společné zdravotní politiky unie. Země by se podle nich měly včas připravit na společnou distribuci vakcín a účinně informovat své obyvatele o důležitosti očkování.

Šéfové států a vlád se shodli na tom, že ačkoli se epidemická situace proti podzimnímu vrcholu druhé vlny nákazy zlepšila, stále je varující. Před blížícími se Vánocemi a koncem roku tedy podle nich není na místě hromadné rušení restrikcí. "Musíme proto pokračovat v naší snaze bránit šíření viru s cílem zabránit dalším vlnám nákazy," uvedli politici ve společných závěrech summitu.

Rovněž se v nich zavázali k posílení koordinace při "postupném rušení restrikcí" v případě příznivé epidemické situace. Státy by podle závěrů summitu měly lépe spolupracovat mimo jiné na návratu k normálním podmínkám cestování přes hranice. S tím souvisí příprava unijních pravidel pro využívání rychlotestů a vzájemné uznávání výsledků testů, k jejichž přípravě vyzval summit Evropskou komisi.

Unijní exekutiva se přitom již od jarní první vlny snaží členské země přesvědčit ke vzájemnému sladění boje s pandemií, mnohdy však bez valného úspěchu. Ochrana veřejného zdraví je výhradně v kompetenci členských zemí a ty s přihlédnutím k mnohdy odlišným názorům svých epidemiologů často volí různé postupy. Částečně se zatím podařilo sjednotit pouze hodnocení rizikových oblastí, například u testů či karantén jsou však pravidla stále odlišná, což způsobuje lidem komplikace zejména při cestování přes hranice.

Summit dnes také zdůraznil, že státy by měly co nejdříve mít hotové své očkovací strategie, aby bylo možné zajistit včasnou a koordinovanou distribuci vakcín po celé EU. "Důležité je poskytovat jasné faktické informace o očkování a bránit šíření dezinformací," shodli se lídři. Brusel chystá společnou informační kampaň, která by měla zvýšit důvěru v očkování v některých zemích a podpořit proočkovanost obyvatel, bez níž podle komise nebude společný boj proti nákaze efektivní. Na summitu se vedla i debata o tom, zda nelze zrychlit proces schvalování vakcín pro evropský trh, kde má být první očkovací látka k dispozici na konci roku. Lídři se shodli, že část vakcín ze společných nákupů poskytnou chudším zemím.

EU by podle nich měla dále pracovat na posílení společné odolnosti proti zdravotním hrozbám a pokračovat ve vytváření zdravotní unie. Tento plán představený na podzim unijní exekutivou počítá například s posílením pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) či se zajištěním snazší dostupnosti levnějších generických léků.

Po debatě o covidu začali šéfové států a vlád diskutovat o plánovaném zpřísnění emisních závazků EU k roku 2030. Na samotné změně výše omezení ze 40 na nejméně 55 procent proti hodnotám z roku 1990 panuje podle diplomatů shoda. Některé státy východního křídla EU včetně Česka chtějí v této věci do závěrů summitu dostat jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné pokladny dostane výměnou například za zavírání uhelných elektráren. Část zemí chtěla před klimatickou shodou vyřešit klíčové související téma, kterým je pat okolo nového sedmiletého rozpočtu. Šéf summitu Charles Michel proto po zhruba hodinové přestávce změnil pořadí témat a lídři se začali bavit o spojení unijních peněz a vlády práva.

Související

ignis brunensis

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje

Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.
Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 2 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 4 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy