Zhruba 2300 migrantů loni zahynulo při snaze dostat se do Evropy. Velká část z nich se formálně jen pohřešuje, nejspíš jsou ale také po smrti. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která je součástí OSN. Podle ní se počet migrantů, kteří se loni do Evropy dostali, snížil na 93.000. To je nejméně za posledních deset let.
Počet úmrtí se mírně zvýšil ve srovnání s rokem 2019, kdy zahynulo nebo se začalo pohřešovat 2095 lidí. IOM ale uvádí, že její statistiky jsou velice pravděpodobně neúplné. Mohou v nich chybět především případy, kdy lodě s migranty ztroskotaly bez přeživších a tedy beze svědků. "Na tyto případy je velice těžké narazit a pak je i ověřit," uvedla organizace, podle které jsou skutečné počty mrtvých zřejmě výrazně vyšší. Nejvíce lidí, a to 984, podle údajů zemřelo v centrální části Středozemního moře.
Výrazně se loni zvýšil počet migrantů, kteří zahynuli při cestě po takzvané atlantické trase, která vede ze severní Afriky na Kanárské ostrovy. Vloni jich bylo 849, čtyřikrát více než v roce 2019. "Cesta na Kanárské ostrovy je mimořádně nebezpečná kvůli velké vzdálenosti, kterou musí utečenci překonat," napsal IOM. Počet migrantů, kteří v loňském roce přistáli na Kanárských ostrovech, se meziročně zvýšil o 750 procent na zhruba 23.000.
Další neštěstí zažilo španělské souostroví dnes. Místní pobřežní stráž zachránila plavidlo v nesnázích se zhruba 40 migranty, tři z nich ale cestu nepřežili. Největšímu migračnímu tlaku Kanárské ostrovy čelily na podzimu loňského roku. Španělská vláda, která odmítá přesuny migrantů na kontinent, musela na ostrově výrazně posílit ubytovací kapacity pro žadatele o azyl.
Podle údajů agentury OSN od roku 1999 zahynulo na cestě ke Kanárským ostrovů 3100 migrantů. V celém Středomoří to bylo od roku 2014 přes 20.000 lidí.
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák