Macron chce silnou Francii i Evropu, řekl to velvyslancům

Cílem francouzské diplomacie pro další léta je Francie jako silný národ a Evropa, která se nenechá zneklidnit, uvedl dnes prezident Emmanuel Macron v projevu k francouzským velvyslancům ve světě. Macron obhajoval své telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože podle něj je třeba navzdory válce na Ukrajině nepřestat s Ruskem komunikovat.

Po diplomatech žádá větší aktivitu na sociálních sítích, která má pomoci vyvracet dezinformace šířené některými zeměmi zejména v Africe. O dvouhodinovém projevu informovala agentura AFP.

Macron podpořil další rozšiřování Evropské unie, vyzdvihl pondělní projev německého kancléře Olafa Scholze, který se nesl ve stejném duchu. Macron je přesvědčen, že Evropané se musí více prosazovat v Severoatlantické alianci a nebýt "vazalskými partnery" Spojených států. Vyjádřil též nelibost nad nákupem amerického vojenského vybavení některými evropskými státy, včetně Německa. Aby měly výdaje logiku, nesmí evropské země utrácet za neevropské zboží, uvedl podle AFP Macron.

"Naše země je často napadána ve veřejném mínění, na sociálních sítích a prostřednictvím manipulace," řekl Macron. Achillovou patou obrazu Francie je Afrika, kde "ruský, čínský a turecký narativ" přesvědčuje veřejnost, že "Francie provozuje neokolonialismus a umisťuje své armády na cizí území", dodal prezident.

Reakcí na "protifrancouzskou propagandu a lži" musí být opravdové partnerské vztahy s cílovými zeměmi a aktivnější komunikace na sociálních sítích, míní Macron. Kvůli odporu místních se Francie letos v létě po devítiletém působení stáhla z mise v Mali.

Macron obhajovat kontroverzní reformu diplomatického sboru, která by zásadním způsobem změnila jeho fungování. Diplomaté by podle ní v průběhu kariéry měnili obory a nevěnovali by se jen jednomu tématu. Mnozí diplomaté prezidentem navrhovanou reformu odsuzují, protože by podle nich vedla k menší odbornosti a snížila by prestiž francouzské diplomacie. V červnu proti reformě velvyslanci i úředníci protestovali ve zcela ojedinělé stávce.

Francie má třetí nejpočetnější diplomatický sbor na světě po Spojených státech a Číně. Projev prezidenta k velvyslancům má dlouholetou tradici, v posledních dvou letech se setkání nekonalo kvůli pandemii covidu-19.

Související

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 52 minutami

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

před 56 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy