Macron dnes mluvil s Putinem o situaci na běloruských hranicích

Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se dnes při dlouhém telefonátu shodli, že je třeba zmírnit napětí na bělorusko-polské hranici. Neměli ale stejný názor na původ migrační krize, sdělil Elysejský palác.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes kvůli migrantům telefonicky hovořila s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská tisková agentura BelTA. Šlo o vůbec první přímý kontakt některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb letos v srpnu.

"Cílem telefonátu bylo ukončit tuto (migrační) krizi," řekl novinářům poradce francouzského prezidenta. Podle něj hovor inicioval Macron a telefonát trval hodinu a 45 minut.

"I když nebyla shoda na tom, jak současná krize na běloruských hranicích vznikla, tak ohledně migrační otázky Vladimir Putin prezidentovi řekl, že chápe nutnost ji ukončit, a to zejména kvůli lidské důstojnosti migrantů, kteří jsou využíváni jako nástroje," citovala Macronova poradce agentura Reuters. Podle něj Putin naznačil, že se chystá o situaci na hranicích jednat s Lukašenkem.

Státníci podle agentury DPA mluvili i o běloruských výhrůžkách zastavit tranzit plynu přes území země směrem do Evropy. Také v této věci Macron naléhal na zmírnění napětí.

O rozhovoru Merkelové a Lukašenka nesdělila běloruská agentura žádné podrobnosti. O telefonátu dnes večer novináře informoval kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. "Hovořili o složité situaci na hranicích mezi Běloruskem a Evropskou unií, obzvláště o nezbytnosti poskytnout humanitární pomoc uprchlíkům a migrantům, kteří se tam nacházejí," řekl Seibert. "Dohodli se také, že o těchto tématech budou dále jednat," dodal mluvčí.

Státy Evropské unie se dnes v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ty se nově dotknou například letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Polsko dnes oznámilo, že příští měsíc začne na hranici s Běloruskem stavět bariéru, aby migrantům v cestě přes hranice zabránilo.

Související

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Vladimír Putin Bělorusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy