NATO a Francie dodají Ukrajině obranné systémy i zbraně. Musí ale myslet i na vlastní obranu, řekl Macron

Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. Řekl to dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s televizí France 2. Dodal, že Francie posílá vojenskou pomoc Ukrajině, ale nechává si vybavení i pro vlastní obranu. Jako příklad uvedl plánované posílení jednotek na východním křídle NATO.

"Dění na Ukrajině se týká i Francie, protože válka zuří na našem kontinentu, je útokem na hodnoty a také proto, že Rusko je stejně jako Francie jadernou mocností," řekl Macron. Vlastnictví jaderných zbraní podle něj přináší odpovědnost a francouzský prezident uvedl, že o tom opakovaně hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Macron řekl, že Francie Ukrajině pomáhá vzdorovat a vytvářet podmínky k tomu, aby obě strany mohly zasednout k jednacímu stolu a dohodnout se na ukončení bojů. Jednání jsou podle něj nevyhnutelná a mezinárodní komunita bude garantem jednání. "Je to v zájmu hrdinných Ukrajinců i dlouhodobé stability a bezpečnosti kontinentu," dodal Macron.

Francouzský prezident rovněž uvedl, že Bělorusko je křehké a jeho prezident Alexandr Lukašenko se svým angažmá ve válce na Ukrajině staví proti názoru velké části obyvatelstva své vlastní země. "Bělorusko může za své kroky čekat další sankce," řekl šéf Elysejského paláce. Bělorusko se do války přímo nezapojilo, ale poskytlo své území a letecké základny k ruské agresi vůči Ukrajině.

Macron také poděkoval novinářům, kteří podle něj kvalitně a obětavě informují o dění na Ukrajině. Zmínil také stále častější hybridní formy boje, jako jsou útoky na plynovod nebo výbuch na Kerčském mostu.

Ve druhé části nového formátu zpravodajského pořadu stanice France 2 se prezident věnoval domácím politickým tématům, zejména nedostatku pohonných hmot a problémům, které to vyvolalo. Macron poskytuje rozhovory médiím poměrně výjimečně.

Spojenci dodají Ukrajině další zbraně, i pro zimní ofenzivu, řekl Austin

Země Severoatlantické aliance a další spojenci dnes potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, který očekává pokračování úspěšné ukrajinské protiofenzivy i v nadcházejících obtížných zimních měsících.

Zástupci zemí podporujících Ukrajinu se sešli v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od únorového začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. Vláda v Kyjevě, kterou na dnešním zasedání zastupoval ministr obrany Oleksij Reznikov, spojence požádala o rychlé dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany.

Podle Austina dnes zástupci řady zemí slíbili, že potřebnou vojenskou techniku dodají co nejrychleji. Americký ministr zmínil dodávky systémů IRIS-T od Německa, jehož první kus již Kyjev dostal a další tři pošle Berlín v příštím roce.

Německé ministerstvo obrany kromě toho dnes sdělilo, že v nadcházejících týdnech do napadané země vyšle další houfnice PzH 2000 a raketomety MARS II. Nizozemsko zase dnes oznámilo, že dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů Kč). Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, munici pro houfnice, komunikační vybavení, kamery do bezpilotních letounů a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů (863 milionů korun), oznámila kanadská ministryně obrany Anita Anandová. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů.

"Očekávám, že Ukrajina bude činit vše, co je v jejích silách, aby i během zimy znovudobývala své území," řekl Austin, který ocenil územní zisky, kterých ukrajinská armáda dosahuje navzdory ruskému bombardování. Spojenci podle něho budou pomoc poskytovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. "Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit," sdělil podle agentury AP Milley. "Zahrnoval by systémy krátkého, středního a dlouhého dosahu, které jsou schopny vypálit střely ve všech výškách," dodal Milley.

Na jednání kontaktní skupiny navázala pracovní večeře aliančních ministrů. Během ní by se vedle pomoci Ukrajině měli ministři věnovat i posílení ochrany NATO včetně kritické infrastruktury.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron Francie Ukrajina

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

včera

včera

včera

Po Irech porazili na penalty i Dány. Češi po 20 letech postoupili na fotbalové mistrovství světa

Přestože výsledek zápasu s Dánskem je naprosto totožný s tím z předešlého utkání proti Irsku, průběh byl naprosto odlišný. Tentokrát se vydařil svěřencům trenéra Miroslava Koubka vstup do zápasu, když už po třech minutách hry otevřel parádní střelou po rohovém kopu Pavel Šulc, tedy i vyrovnávací trefa Andersena ze 72. minuty (volný přímý kop) a další dvě branky v prodloužení (po jedné na obou stranách) opět po rohových kopech. Po gólech kapitána Ladislava Krejčího a Högha dospěl zápas do penaltového rozstřelu. A stejně jako proti Irsku v něm i tentokrát byli úspěšnější Češi, kteří se tak poté mohli radovat z prvního postupu na světový šampionát po 20 letech a s celým letenským stadionem si zazpívat o tom, že „všichni už jsou v Mexiku“.

Zdroj: David Holub

Další zprávy