Macron kritizoval neschopnost libanonských stran vytvořit vládu

Libanonské politické strany se podle Macrona dopustily "kolektivní zrady" a budou muset přijmout plnou zodpovědnost za neúspěch při formování nové vlády. Politickým představitelům dal "poslední šanci" dodržet slib z počátku září a dospět k dohodě o novém kabinetu. Učinit by to podle Macrona měli do čtyř až šest týdnů. Do budoucna prezident nevyloučil ani to, že by Francie mohla na konkrétní libanonské politiky uvalit sankce.

Macron se do kritické situace v Libanonu vložil po srpnovém explozi v přístavu v metropoli Bejrútu, která si vyžádala zhruba dvě stovky obětí a další stovky zraněných. Do země přicestoval dva dny po výbuchu a naléhal na zásadní politické změny. Prvního září přiletěl francouzský prezident do Bejrútu znovu a tehdy uvedl, že nová libanonská vláda by podle slibu politických představitelů měla vzniknout do dvou týdnů.

V sobotu ale designovaný premiér Mustafá Adíb oznámil, že nebyl ve snaze vytvořit vládu úspěšný, a podává proto demisi. Podle agentury Reuters byl hlavním problémem spor o to, kdo povede ministerstvo financí.

Libanonská média informovala, že dohodu komplikoval šíitský blok, k němuž patří radikální hnutí Hizballáh a strana Amal a který trval na tom, aby rezort financí měli pod kontrolou právě šíité.

Macron dnes Hizballáh ve svém proslovu ostře kritizoval. Podle něj nemůže být zároveň armádou ve válce proti Izraeli, milicí bojující v občanské válce v Sýrii a respektovanou politickou stranou v Libanonu. "Je na něm, aby ukázal, že respektuje Libanonce jako celek. V posledních dnech jasně ukázal opak," uvedl francouzský prezident. Zároveň uvedl, že nemá důkazy o tom, že by vzniku nové libanonské vlády zabránil Írán. Šíitská mocnost je spojencem hnutí Hizballáh.

Francie má tradičně s Libanonem blízké vztahy. Od roku 1920 do 1941 byl Libanon spolu se Sýrií francouzským mandátním územím. V roce 1941 získal Libanon formální nezávislost, suverénním státem se stal v roce 1944.