Francií se šíří spekulace, že se francouzský prezident Emmanuel Macron chystá k rezignaci a vypsání předčasných voleb. Tuto zprávu měl podle deníku Le Figaro údajně sdělit na videokonferenci, kde se setkal se skupinou svých podporovatelů. Elysejský palác to ale popřel.
"Prezident se žádné videokonference se sponzory nezúčastnil a nikdy se ani slovem nezmínil, že by zvažoval rezignaci. Otištěný článek v Le Figaro se nezakládá na pravdě," řekl zástupce Elysejského paláce serveru POLITICO.
Ve zmiňovaném článku s odvoláním na jednoho z údajných účastníků měl Macron před dvěma týdny během videokonference s několika svými dárci v Londýně říct, že přemýšlí o rezignaci a vypsání předčasných voleb. Důvodem měly být snahy o upevnění legitimity své pozice po epidemii koronaviru.
Zda se ale ze strany Le Figaro skutečně jednalo o novinářskou kachnu, či nikoliv, zůstává i nadále nejasné. Elysejský paláce se nejprve ke článku o prezidentových krocích odmítal přímo vyjádřit. Teprve až později před ním přestal strkat hlavu do písku. Jeho reakce však byla nejprve velmi zvláštní. Jediné, co udělal je, že jí nepotvrdil, ale zároveň ani zcela nevyvrátil.
"V zásadě nic nevylučujeme. Můžeme jenom konstatovat, že otázka rezignace nebyla, a v současné době ani není na pořadu dne," uvedl Elysejský palác.
Pravdou ovšem zůstává, že Macron v současné době skutečně přemýšlí, jak si znovu získat důvěru voličů a posílit svojí pozici, jelikož mu právě epidemie koronaviru znemožnila plnit základní pilíře politického programu. Mezi některá radikální řešení spadají například výměna předsedy vlády, předčasné volby, referendum nebo znovuobnovení takzvané velké debaty, která mu pomohla během protestů Žlutých vest.
Osud nejmladšího nájemce Elysejského paláce tak zůstává i nadále nejistý a nelze spolehlivě říci, zda šlo jenom o jakýsi falešný poplach, anebo vážné míněnou myšlenku. Ve francouzské historii došlo k předčasným prezidentským volbám celkem dvakrát. Poprvé v roce 1969 se k tomu uchýlil Charles de Gaulle poté, co mu Francouzi odmítli podpořit ústavní změnu, a podruhé v roce 1974, když prezident Georges Pompidou zemřel ve funkci.
Související
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Češi se podíleli na mezinárodní operaci proti útočníkům s vazbami na Rusko
před 1 hodinou
Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval
před 1 hodinou
Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna
před 2 hodinami
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
před 3 hodinami
Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla
před 4 hodinami
Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá
před 5 hodinami
Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní
před 5 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend
před 6 hodinami
Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu
před 7 hodinami
Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?
před 7 hodinami
Rozhodující volby v Maďarsku jsou za dveřmi. Blíží se konec šestnáctileté éry Orbána?
před 8 hodinami
Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc
před 9 hodinami
Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem
před 9 hodinami
Na Špicberkách zemřel polárník Jakeš. Tělo se našlo v ledovcové trhlině
před 10 hodinami
Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu
před 10 hodinami
Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky
před 11 hodinami
Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace
před 13 hodinami
Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
Je to už deset let, co se obchody začaly během některých státních svátků ze zákona uzavírat. Od prvního momentu se našli kritici takové regulace. Dnes je najdeme i mezi poslanci. Jedna ze sněmovních stran chce navrhnout, aby otevírací doba byla opět zcela v gesci samotných podnikatelů.
Zdroj: Jan Hrabě