Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na návštěvě ve Francouzské Polynésii prohlásil, že Francie má vůči tomuto svému zámořskému území dluh kvůli jaderným testům provedených v Tichomoří mezi lety 1966 a 1996. Lidé, kteří byli zkouškami poškozeni a trpí například rakovinou, by měli být podle Macrona lépe odškodněni, uvedla agentura AFP.
"Přebírám na sebe odpovědnost, chci pravdu a transparentnost," řekl francouzský prezident v projevu k polynéským představitelům. "Náš národ má vůči Francouzské Polynésii dluh. Tento dluh spočívá v tom, že se v ní uskutečnily tyto testy, především mezi lety 1966 a 1974," dodal Macron během posledního dne návštěvy na tichomořském souostroví.
Omluva, kterou požadovaly organizace sdružující poškozené jadernými testy, ale z Macronových úst nezazněla.
Macron podotkl, že při testech hrozila rizika, jejichž rozsah nebyl znám ani armádním představitelům, kteří za zkoušky zodpovídali. "Myslím, že je pravda, že bychom tyto testy ale neprováděli v Bretani nebo v departementu Creuse (ve střední části Francie)," přiznal Macron.
Šéf Elysejského paláce zdůraznil, že od doby, kdy se v roce 2017 ujal úřadu, byl zaznamenán pokrok ve vyřizování žádostí o odškodnění. Podle francouzského ministra pro zámořská území Sébastiena Lecornua je však odškodňování osob, které se v důsledku ozáření potýkají s onemocněními, stále velmi nedostatečné. Macron upřesnil, že lhůty pro podání žádostí o náhradu budou prodlouženy.
Poté, co Francie provedla 17 testů na Sahaře, přesunula v roce 1966 jaderné pokusy do Francouzské Polynésie, svého zámořského území. Tam během 30 let uskutečnila 193 dalších zkoušek, zpočátku atmosférických a posléze podzemních. Poslední test provedla Francie 27. ledna 1996, když se tehdejší prezident Jacques Chirac rozhodl přerušit moratorium, zavedené o tři roky dříve jeho předchůdcem Françoisem Mitterrandem.
Související
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Emmanuel Macron , Francie , Francouzská Polynésie , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
před 1 hodinou
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
před 2 hodinami
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
před 3 hodinami
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
před 4 hodinami
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
před 4 hodinami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 5 hodinami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 8 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 9 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 9 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 10 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 11 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 12 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 13 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 13 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 14 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 16 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák