Třetí, posilující dávku vakcíny proti covidu-19 dostal v Maďarsku větší díl populace, než v jakékoliv jiné zemi Evropské unie. S odvoláním na údaje maďarské vlády to dnes uvedla státní agentura MTI. Třetí injekci již obdrželo 26,19 procenta z bezmála deseti milionů obyvatel této středoevropské země, zatímco průměr Evropské unie činí 10,5 procenta, zdůraznila agentura.
Situace v České republice je v tomto ohledu podle MTI pod průměrem EU.
Více než pětinu populace naočkovanou třetí dávkou hlásí také Malta (23,42 procenta) a Rakousko (22,11 procenta). Dalších 14 států EU poskytlo posilující dávku méně než dvaceti, ale více než deseti procentům své populace, přičemž nejvyšších výsledků dosáhlo Irsko, Slovinsko, Belgie, Dánsko a Estonsko.
Posilovací injekci dostala zatím méně než desetina populace v Česku, Rumunsku, Švédsku, Polsku, Finsku a Bulharsku. Údaje z Nizozemska, Chorvatska, Lotyšska a Slovenska nejsou k dispozici, dodává maďarská agentura.
MTI se nezmínila, jak velká část očkovaných obyvatel Maďarska dostala třetí injekci ruské a čínské vakcíny, které Evropská unie dosud neschválila. I díky jejich použití měla země zpočátku náskok v očkování obyvatelstva proti covidu-19 a ve zmírňování protinákazových opatření. Časem se však postup očkování zpomalil a Maďarsko v proočkovanosti teď zaostává za průměrem Evropské unie, jak nedávno upozornila agentura Reuters.
Další vlna epidemie v Maďarsku nyní dosahuje vrcholu a země zaznamenává v posledních týdnech denní přírůstky překračující 10.000 nakažených. Vláda podle MTI dnes informovala o dalších 11.152 nakažených a 192 úmrtí za uplynulý den. Od začátku pandemie se v Maďarsku nakazilo více než 1,1 milionu lidí, z nichž 34.713 nákaze podlehlo. Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu dostalo více než 6,1 milionu lidí, včetně více než 5,84 milionu, kteří jsou proti covidu plně očkováni oběma dávkami. Třetí dávku, která je v Maďarsku dostupná od 1. srpna, zatím dostalo více než 2,55 milionu lidí.
Vzhledem k rostoucím počtům nakažených byla vláda nucena zpřísnit opatření. Koncem října umožnila zaměstnavatelům, aby mohli od zaměstnanců žádat očkování, pokud to pracovní podmínky vyžadují. Od 20. listopadu je opět povinnost používat roušky uvnitř veřejných prostor.
Související
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO
Maďarsko , očkování , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák