Maďarsko už není demokracie, tvrdí Freedom House. Polsko k tomu míří

Podle ní se v regionu odehrává "ohromující pád demokracie", který má za následek, že v něm zůstává nejméně demokracií od začátku měření v roce 1995. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě i přes zhoršení týkající se mimo jiné nezávislosti médií.

Ještě loni Freedom House označovala Maďarsko na pětistupňové škále druhou nejvyšší známkou, tedy "napůl upevněnou demokracií". Hodnocení země od roku 2010, kdy zde získala dvoutřetinovou parlamentní většinu konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, však strmě klesá. Nejvyšší status "upevněné demokracie" ztratilo Maďarsko již v roce 2015, připomíná agentura APA.

Maďarsko se stalo první zemí Evropské unie, která se propadla do kategorie "hybridních režimů", do níž patří mimo jiné postsovětské státy Moldavsko, Gruzie a Ukrajina. Letos se sem propadly i balkánské země Srbsko a Černá Hora.

Obzvláště nízké známky obdrželo Maďarsko v podkategoriích "demokratická vláda", "nezávislá média" a "korupce". Naopak relativně slušně si vedlo z hlediska "občanské společnosti", "místní samosprávy" a "právního rámce a nezávislosti soudnictví". I v těchto podkategoriích však body ztrácelo.

Mluvčí vlády v Budapešti závěry zprávy odmítl. Freedom House označil za "loutku" údajné sítě amerického miliardáře George Sorose, kterého dlouhodobě označuje za organizátora protimaďarského spiknutí, uvedla agentura AFP.

Česko patří spolu se Slovenskem, Slovinskem a pobaltskými státy k posledním šesti státům postkomunistické Evropy, které se drží v nejvyšší kategorii "upevněných demokracií".

Premiantem z hlediska kvality demokracie je podle organizace Estonsko, které letos získalo 85 bodů ze sta. ČR se umístila se 77 body na čtvrtém místě, oproti loňsku však dva body ztratila. Stalo se tak kvůli zhoršení v podkategoriích "nezávislost médií", kde Freedom House shledává vliv oligarchů na český mediální sektor, a také "právní rámec a nezávislost soudnictví", v němž jsou podle organizace patrné snahy výkonné moci zasahovat do soudního systému, zvláště pak v kauzách premiéra Andreje Babiše.

Polsko v žebříčku Freedom House začalo strmě klesat poté, co v roce 2017 vláda strana Právo a spravedlnost (PiS) začala prosazovat kontroverzní reformy soudnictví. Nízký bodový zisk nyní Polsko poprvé vyřadil z kategorie zemí s "upevněnou demokracií". Nyní je namísto toho označováno jako "napůl upevněná demokracie".

Americká organizace vyzvala Spojené státy a Evropskou unii, aby úpadek demokracie v dotčených zemích měla více na zřeteli v mezinárodních vztazích. Členské země EU by podle ní měly zavést mechanismus, který podmíní přidělování peněz z evropských fondů nutností dodržovat pravidla právního státu.

V případě rozhovorů s balkánskými zeměmi usilujícími o členství v EU by podle Freedom House měla unie upřednostnit dlouhodobý demokratický vývoj přes "krátkodobými politickými a hospodářskými úvahami". Současně varovala před "škodlivým vlivem" Číny a Ruska na celý region jihovýchodní Evropy.

Freedom House předkládá zprávu s názvem Národy v transformaci s podporou americké rozvojové organizace USAID každoročně od roku 1995. Státy dělí do pěti kategorií. Čtvrtý stupeň je vyhrazen "napůl upevněným autoritářským režimům" (Arménie), zatímco do nejnižšího pátého stupně "upevněných autoritářských režimů" spadají Rusko, Bělorusko a středoasijské republiky vzešlé z bývalého Sovětského svazu.