Merkelová zachráněna? Analytička varuje před blížící se zkouškou

Velká koalice zachráněna

V roce 2018, v reakci na propad její Křesťansko-demokratické unie (CDU) ve dvou po sobě jdoucích zemských volbách, Merkelová odstoupila z čela strany, připomíná analytička. Doplňuje, že fiasko v květnových eurovolbách zase vedlo k rezignaci Andreu Nahlesovou, lídryni koaličního partnera CDU, Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), která zatím nenašla náhradu.

"Byla by další rána pro jednu či obě strany smrtícím úderem pro vládu?" ptá se Stelzenmüllerová. Dále pokládá otázky, zda by volební vítězství extrémně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) prohloubilo rozdělení země na východ a západ a zda se mohou zelení, kteří již mnoho měsíců posilují v západním Německu, etablovat jako síla, s níž se musí počítat i na východě.

Voliči odpověděli na všechny uvedené otázky záporně, a na politické mapě Německa pokračuje polarizace a fragmentace, v rámci které hrají klíčovou roli desetiletí dominující CDU a SPD, spolu s liberály a posléze zelenými, konstatuje analytička. Poukazuje, že CDU a SPD sice zaznamenaly tvrdé ztráty, ale křesťanští demokraté přesto zvítězili v Sasku, kterému vládnou od sjednocení země, zatímco sociální demokraté vyhráli v Braniborsku, kde jsou hlavní silou již 29 let.

Velká koalice v čele s Merkelovou je tedy prozatím zachráněna, domnívá se Stelzenmüllerová. Podotýká, že zelení, kteří v celostátních průzkumech dýchají CDU na krk, posílili pouze lehce a za poražené lze označit postkomunistickou levici Die Linke a liberály, kteří ani nepřekročili hranici 5 % pro zisk mandátů.

Jelikož všechny strany formálně vylučují koalici s AfD, vítězové v obou spolkových zemích nemají jinou možnost než se spojit s dalšími dvěma stranami, konstatuje analytička. Dodává, že v Sasku se rýsuje koalice CDU, SPD a zelených, zatímco v Braniborsku zřejmě vznikne středo-levicová vláda SPD, Die Linke a zelených, přičemž v obou případech bude nutné překonat značné ideologické rozdíly, což povede k dlouhým jednáním.

Jako v roce 1945

AfD tak získává příležitost prohlašovat, že "establishment" se proti ní spojil, varuje Stelzenmüllerová. Dodává, že strana nepochybně posílila, byť nakonec skončila druhá, když v Sasku získala 27,5 % a v Braniborsku 23,5 % hlasů, což oproti volbám před pěti lety představuje nárůst o 17,8 %, resp. 11,3 %.

Daná čísla poměrně korespondují s výsledkem AfD ve spolkových volbách v říjnu 2017, kdy strana získala 27 % v Sasku a 20,2 % v Braniborsku, tudíž v posledních letech ani v jedné z uvedených zemí nezaznamenala velký vzestup, poukazuje analytička. Za možný důvod označuje i veřejně ventilované vnitřní boje v AfD, v rámci nichž radikální tvrdě pravicová frakce známá jako Křídlo získává viditelně navrch.     

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Otázka, proč čtvrtina voličů ve dvou volbách ve východoněmeckých zemích stejně odevzdala hlas straně, která má v řadách skutečné neonacisty, je předmětem mnoha debat a zevrubných rozborů," píše Stelzenmüllerová. Pochmurnou veřejnou náladu podle ní spoludotváří skutečnost, že den voleb připadl na 80. výročí útoku nacistického Německa na Polsko, za který se německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve Varšavě v pohnutém projevu omluvil polskému národu.

Ekonomická a sociální propast mezi západem a východem Německa se v uplynulé dekádě rychle zavírala, ale přesto celé dvě třetiny voličů v průzkumech u volebních místností souhlasily, že východní Němci jsou občané druhé kategorie, připomíná analytička. Vysvětluje, že v tomto směru pomohla AfD větší účast těch, kteří se k předchozím volbám nedostavili.   

Nepřímé důkazy ukazují, že východní Němci pociťují složité a často zuřivé emoce v otázce důsledků poklidné revoluce z roku 1989, konstatuje Stelzenmüllerová. Připomíná, že desítky tisíc z nich tehdy riskovaly své životy během protestních pochodů  sledovaných ozbrojenými pořádkovými silami a  mnoho z nich se vnímá výsledek sjednocení země jako kolonizaci, případně se cítí opuštěno, jak se mnoho jejich sousedů přestěhovalo na západ za lepší prací.

Podobně jako v Německu po roce 1945 mnozí východní Němci cítí nevyjádřitelnou hanbu za to, že byly součástí utlačovatelského, nelidského systému, tvrdí analytička. Podotýká, že západním Němcům trvalo 40 let, než překonali svou temnou minulost a nyní se zdá, že debata o společné německé poválečné historii teprve začíná.

"Nedělní volby byly milosrdné. Ale další test se rychle blíží," varuje Stelzenmüllerová. Má na mysli říjnové zemské volby v Duryňsku, kde za AfD kandiduje Björn Höcke, představitel jejího radikálního křídla.