Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na dnešním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá. To vše již Merz v projevu přislíbil.
"Pokud se budeme hádat a vysílat protichůdné signály, tak se nám to nepodaří," zdůraznil dnes Merz. "Pokud budeme otevření zajímavým diskuzím a pokud budeme jednotní, tak může být v naší porážce nový začátek," uvedl. V loňských zářijových parlamentních volbách skončila CDU spolu se svou sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) s 24,1 procenta hlasů druhá s nejhorším výsledkem v historii spolkové republiky. "To, co se loni stalo, to už se nesmí a nebude opakovat," řekl Merz.
Delegáti sjezdu se kvůli pandemii nemoci covid-19 k volbě nového předsedy sešli on-line. Z právních důvodů ale ještě delegáti musí svou elektronickou cestou zjištěnou vůli ještě vyjádřit korespondenčně, výsledek pak bude oznámen 31. ledna. Korespondenční potvrzení volby ale CDU považuje za formalitu.
Za stejnou formalitu bylo označováno i dnešní Merzovo zvolení, protože jeho konkurenti z vnitrostranického referenda, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun, na sjezdu nekandidovali. Média ale s napětím očekávala, jakou podporu mezi 1001 delegáty bude Merz mít. Podle výsledků, které oznámil končící generální tajemník strany Paul Ziemiak, hlasovalo 983 delegátů, platných hlasů bylo 967 a pro Merze jich bylo 915.
"Volbu přijímám," řekl po vyhlášení výsledku Merz, který neskrýval dojetí. Ke zvolení mu již gratulovali mimo jiné šéf bavorské CSU a bavorský premiér Markus Söder, bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který byl blízkým spojencem Lascheta, nebo šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Gratulace dostal Merz také z Česka, například od lidovců (KDU-ČSL).
CDU má nyní podle Merze před sebou tři klíčové úkoly. "Musíme být silnou opozicí. Chceme vyhrát regionální volby ve spolkových zemích. A být jen opozicí nestačí, chceme také nabízet odpovědi a řešení," uvedl.
Merz zdůraznil, že CDU společně s CSU budou kontrolovat kancléře Olafa Scholze a jeho vládu, kterou vedle jeho sociálních demokratů (SPD) tvoří ještě Zelení a liberální FDP. Scholzovi v projevu mimo jiné vyčetl to, že podle něj nedostatečně bojuje s vysokou inflací a s růstem cen energií. "Lidé mají strach o své úspory, ale kancléř na jejich obavy nedal ještě žádnou odpověď," řekl nový předseda.
Merz se rovněž ostře vymezil proti politickému extremismu. "Strojíme proti každé formě radikalismu a je jedno, zda je zprava, nebo zleva," řekl. Jako radikální strany unie CDU/CSU chápe postkomunistickou Levici a protiimigrační Alternativu pro Německo, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová.
Předsedou CDU se Merz stal na třetí pokus. Poprvé neuspěl roce 2018, kdy Merkelová předsednické křeslo předala Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Zatímco Krampová-Karrenbauerová a Laschet se hlásili k pokračovatelům středové linie vytyčené Merkelovou, naopak Merz, který měl s bývalou kancléřkou dlouholeté názorové spory, se opírá o podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz ale loni při ohlašování své třetí kandidatury uvedl, že sice s rázným obratem nepočítá, chce prý však straně dát jasný profil.
Se změnou již Merz začal, když dnes delegáti na jeho přání zvolili novým generálním tajemníkem Maria Czaju, který vystřídal Ziemiaka. Sjezd rovněž zvolil pětici místopředsedů. Jedním z nich se stal i saský premiér Michael Kretschmer.
Sjezdu se bývalá kancléřka a dlouholetá šéfka strany Merkelová nezúčastnila. Její kancelář agentuře DPA sdělila, že Merkelová nebude kvůli časové vytíženosti přítomná ani dnešní večeři, kterou Merz uspořádal. Merkelová nemá podle DPA zájem ani o post čestné předsedkyně CDU.
Související
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 9 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 9 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
Zdroj: Libor Novák