Německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) na dnešním digitálním sjezdu zvolila novým předsedou Friedricha Merze, který v čele největší opoziční strany střídá dosavadního šéfa Armina Lascheta. Delegáti sjezdu dnešní volbou podle očekávání potvrdili prosincový výsledek vnitrostranického referenda, které se pro Merze jasnou většinou hlasů vyslovilo.
Merz nyní musí stranu sjednotit, vyvést CDU z vnitřní krize po loňské porážce v parlamentních volbách a najít nový směr, který strana po politickém odchodu své kancléřky Angely Merkelové hledá. To vše již Merz v projevu přislíbil.
"Pokud se budeme hádat a vysílat protichůdné signály, tak se nám to nepodaří," zdůraznil dnes Merz. "Pokud budeme otevření zajímavým diskuzím a pokud budeme jednotní, tak může být v naší porážce nový začátek," uvedl. V loňských zářijových parlamentních volbách skončila CDU spolu se svou sesterskou bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) s 24,1 procenta hlasů druhá s nejhorším výsledkem v historii spolkové republiky. "To, co se loni stalo, to už se nesmí a nebude opakovat," řekl Merz.
Delegáti sjezdu se kvůli pandemii nemoci covid-19 k volbě nového předsedy sešli on-line. Z právních důvodů ale ještě delegáti musí svou elektronickou cestou zjištěnou vůli ještě vyjádřit korespondenčně, výsledek pak bude oznámen 31. ledna. Korespondenční potvrzení volby ale CDU považuje za formalitu.
Za stejnou formalitu bylo označováno i dnešní Merzovo zvolení, protože jeho konkurenti z vnitrostranického referenda, kterými byli zahraničněpolitický expert CDU Norbert Röttgen a někdejší šéf úřadu kancléřky Merkelové Helge Braun, na sjezdu nekandidovali. Média ale s napětím očekávala, jakou podporu mezi 1001 delegáty bude Merz mít. Podle výsledků, které oznámil končící generální tajemník strany Paul Ziemiak, hlasovalo 983 delegátů, platných hlasů bylo 967 a pro Merze jich bylo 915.
"Volbu přijímám," řekl po vyhlášení výsledku Merz, který neskrýval dojetí. Ke zvolení mu již gratulovali mimo jiné šéf bavorské CSU a bavorský premiér Markus Söder, bývalý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který byl blízkým spojencem Lascheta, nebo šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Gratulace dostal Merz také z Česka, například od lidovců (KDU-ČSL).
CDU má nyní podle Merze před sebou tři klíčové úkoly. "Musíme být silnou opozicí. Chceme vyhrát regionální volby ve spolkových zemích. A být jen opozicí nestačí, chceme také nabízet odpovědi a řešení," uvedl.
Merz zdůraznil, že CDU společně s CSU budou kontrolovat kancléře Olafa Scholze a jeho vládu, kterou vedle jeho sociálních demokratů (SPD) tvoří ještě Zelení a liberální FDP. Scholzovi v projevu mimo jiné vyčetl to, že podle něj nedostatečně bojuje s vysokou inflací a s růstem cen energií. "Lidé mají strach o své úspory, ale kancléř na jejich obavy nedal ještě žádnou odpověď," řekl nový předseda.
Merz se rovněž ostře vymezil proti politickému extremismu. "Strojíme proti každé formě radikalismu a je jedno, zda je zprava, nebo zleva," řekl. Jako radikální strany unie CDU/CSU chápe postkomunistickou Levici a protiimigrační Alternativu pro Německo, která bývá označována jako populistická až krajně pravicová.
Předsedou CDU se Merz stal na třetí pokus. Poprvé neuspěl roce 2018, kdy Merkelová předsednické křeslo předala Annegret Krampové-Karrenbauerové, která loni v lednu post přenechala Arminu Laschetovi. Zatímco Krampová-Karrenbauerová a Laschet se hlásili k pokračovatelům středové linie vytyčené Merkelovou, naopak Merz, který měl s bývalou kancléřkou dlouholeté názorové spory, se opírá o podporu především v té části strany, která žádá návrat ke konzervativnějším kořenům. Merz ale loni při ohlašování své třetí kandidatury uvedl, že sice s rázným obratem nepočítá, chce prý však straně dát jasný profil.
Se změnou již Merz začal, když dnes delegáti na jeho přání zvolili novým generálním tajemníkem Maria Czaju, který vystřídal Ziemiaka. Sjezd rovněž zvolil pětici místopředsedů. Jedním z nich se stal i saský premiér Michael Kretschmer.
Sjezdu se bývalá kancléřka a dlouholetá šéfka strany Merkelová nezúčastnila. Její kancelář agentuře DPA sdělila, že Merkelová nebude kvůli časové vytíženosti přítomná ani dnešní večeři, kterou Merz uspořádal. Merkelová nemá podle DPA zájem ani o post čestné předsedkyně CDU.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 1 hodinou
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
Zdroj: Libor Novák