Nevymíráme. Dobrému státu roste počet obyvatel i bez migrace, prohlásil Babiš

Dobrý stát se podle českého premiéra Andreje Babiše pozná podle toho, že jeho populace se zvyšuje a tento růst není nahrazen migrací ze zahraničí. Babiš to uvedl v projevu na konferenci o demografii v Budapešti, kde se zároveň vyslovil pro podporu zejména rodin s alespoň třemi dětmi.

"Čísla mluví jasně, že vymíráme. I když se dramaticky prodlužuje délka života, dlouhodobá projekce vývoje české populace není dobrá. Dobrý stát se pozná podle toho, že jeho obyvatelé nemají obavu o svou budoucnost. Dobrý stát se pozná tak, že počet jeho obyvatel stoupá a přírůstek není nahrazen migrací ze zahraničí," uvedl předseda české vlády Andrej Babiš.

Projev @AndrejBabis na Demografickém summitu v Budapešti → https://t.co/23xlt1zrLY pic.twitter.com/vg3p5UZn8c

— Úřad vlády ČR (@strakovka) September 5, 2019

Demografické změny označil Babiš za časovanou bombu, která se naplno projeví za několika desetiletí. "Máme jedinečnou možnost ukázat, Česká republika a taky všichni dohromady (ze skupiny) V4, že střední Evropa je prostorem, kde se dobře žije, je to bezpečný prostor a kde jsou ty nejlepší podmínky pro rodiny s dětmi," řekl.

Babiš připomněl, že míra porodnosti v Česku činí 1,7 dítěte na ženu. Je tak nejvyšší ze zemí visegrádské čtyřky (ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko), nedosahuje ale hranici prosté reprodukce, tedy 2,1 dítěte na ženu.

Podle českého premiéra by si rodiny dovolily jedno či dvě děti i bez různých státních pobídek, protože si potomky nepořizují z důvodu, aby dosáhly na nějakou formu podpory. "Každá podpora rodiny je správná. (...) Nás všechny však čeká mnohem tvrdší oříšek - jak pomoci rodinám, které by chtěly mít tři a více dětí. Třetí dítě znamená větší byt, větší auto, (to) jsou obrovské položky do rodinného rozpočtu," řekl Babiš. Dodal, že v Česku není dostatečná nabídka pružných forem práce, jako například zkrácených pracovních úvazků.

Babiš řekl, že téma demografických změn není v současnosti natolik populární jako otázka změny klimatu, ale důsledky nízké porodnosti a stárnutí populace mohou být stejně závažné.

Dvoudenní konferenci o demografii, která skončí v pátek, uspořádala maďarská vláda a kromě politiků na ni přišli i zástupci církví. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na konferenci řekl, že je třeba zavrhnout tvrzení, podle kterých migrace v globálním měřítku dokáže vyřešit otázku úbytku populace.

Orbán, který dlouhodobě kritizuje migraci a příliv uprchlíků do Evropy, již letos oznámil sérii daňových a finančních benefitů na podporu rodin. Maďarský parlament letos na jaře schválil zákon, jehož součástí je poskytování bezúročné půjčky ve výši deseti milionů forintů (785.000 korun) manželským párům, pokud je ženě nejvýše čtyřicet let.

Související

Více souvisejících

Andrej Babiš populace migrace Budapešť visegradská čtyřka

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy