Migranti v Maďarsku mají v novém středisku volnější režim

"Je to první den po devíti měsících, kdy jdu po ulici," řekl Visám Hadramí. "Mohl bych uběhnout kilometry. Je tak dobré cítit se svobodně!" dodal.

Shluk bílých budov, nedávno opravených za peníze z Evropské unie a Švýcarska, a chumel běženců, kteří vyrazili s dětmi na slunce, sledovalo jen pár neozbrojených soukromých hlídačů.

Nově otevřené středisko má daleko k takzvaným tranzitním zónám, střežených vojáky s kulomety a psy, kde maďarská vláda zadržovala uchazeče o azyl po dobu, než maďarské úřady posoudily jejich žádosti.

"Bylo to hrozné místo a prostředí," zavzpomínal Hadramí. "V podstatě jsme žili ve špíně. Bylo to jako ve vězení," řekl.

Vláda premiéra Viktora Orbána během vrcholící migrační krize v roce 2015 uzavřela jižní hranici Maďarska a zablokovala cestu statisícům migrantů, pokoušejícím se dostat do západní Evropy. Někteří z běženců, kteří ze Srbska překročili hranice, byli zadrženi v přísně střežených tranzitních zónách, kde byli ubytováni v kontejnerech za ostnatým drátem.

Tyto zóny muselo Maďarsko uzavřít poté, co Soudní dvůr Evropské unie tento měsíc shledal, že slouží k zadržování bez zákonného důvodů, a rozhodl, že tato praxe musí skončit.

Hadramí a přibližně tři stovky dalších migrantů, kteří byli v zónách zadržováni, byli převezeni do zařízení, které vláda označuje za přijímací střediska pro migranty. Mají zde přístup k internetu, mohou odejít na několik hodin denně, ale musí se každý den hlásit. Areál je ohrazen běžným drátěným plotem.

Avšak Maďarsko prohlásilo, že od nynějška bude přijímat žádosti o azyl pouze na svých konzulárních úřadech. Podle aktivistů by tím porušilo unijní právní normy. "Úplné vyloučení možnosti podat žádost o azyl na hranicích nebo uvnitř země by šlo velice nad rámec práva EU," prohlásila Márta Pardaviová z maďarského Helsinského výboru, který zastupuje žadatele o azyl u soudu.