Ministři obrany NATO jednají o dlouhodobém posílení východního křídla aliance

Nizozemská ministryně Kajsa Ollongrenová prohlásila, že její země stejně jako další státy budou dál Kyjevu dodávat zbraně. K požadavku Kyjeva zřídit nad Ukrajinou bezletovou zónu či poskytnout Ukrajincům stíhačky se však NATO stále staví odmítavě.

"Myslím, že naše přítomnost tady vysílá světu signál, že jsme jednotní," prohlásil Austin s poukazem na výrazně zvýšený počet amerických vojáků, kterých nyní v Evropě působí na 100.000. Americký ministr dodal, že jeho země nadále vnímá jako "skálopevný" závazek bránit všechny spojence v NATO v případě jejich napadení.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga aliance během necelých tří týdnů od začátku ruské invaze výrazně posílila jednotky schopné rychlého nasazení; jejich příslušníků je nyní zejména ve východních členských zemích na 40.000. Ministři by dnes měli řešit otázku dlouhodobější odolnosti vůči ruské hrozbě a pověřit vojenské experty vytvořením strategie

Stoltenberg před schůzkou poznamenal, že tato strategie by mohla zahrnovat nové stálé oddíly, zvýšení počtu letadel a lodí pravidelně operujících poblíž ukrajinských hranic či v Černém moři nebo nové protivzdušné a protiraketové systémy. Plán by měl schválit červnový summit NATO v Madridu.

Tématem ministerské schůzky je také další podpora Ukrajiny včetně dodávek zbraní, na které nemají všechny země jednotný pohled a některé státy je kvůli obavám z ruské reakce odmítají. Nizozemská ministryně před jednáním ujistila, že její země stejně jako další státy bude v takových dodávkách pokračovat.

"Ukrajina má právo se bránit a my ji v tom budeme dále podporovat," řekla Ollongrenová. Zbraně Kyjevu poskytují také Spojené státy, Británie, Německo, stejně jako Česko spolu s dalšími státy bývalého východního bloku. Polsko chtělo prostřednictvím americké základny v Německu dodat Ukrajině i požadované stíhačky, USA to však odmítly.