Na dovolenou nebo průjezd zapomeňte. Německo pustí Čechy maximálně na pohřeb

Německo výrazně zpřísňuje podmínky pro průjezd z České republiky, povolení k tranzitu budou mít od půlnoci na neděli jen dopravci zboží a cesty z humanitárních důvodů, jako jsou například pohřby nebo péče o člena rodiny.

ČTK to dnes řekl český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Německo s účinností od neděle považuje Českou republiku za oblast s vysokým výskytem koronavirových mutací.

"Mohu jen konstatovat, že bezpečnostní aspekt dostal v tuto chvíli v Německu zelenou, tranzit červenou," řekl Kafka. "Ještě lze asi dodat pro vysvětlení, že boj s nemocí covid-19 je nyní v Německu ve velmi vážné fázi, a proto sahají úřady k přísným restrikcím. Bohužel," doplnil velvyslanec.

Dosavadní výklad německého karanténního nařízení tranzit umožňoval, pokud by osoby projíždějící Německem měly negativní testy. Německo nyní ale sdělilo, že pro tranzit bude vyžadovat nezbytné důvody, kterými nebudou například cesta za prací do Bruselu či zaplacená dovolená v Itálii. Za nezbytné důvody Berlín uznává jen ty humanitární a vedle toho transport zboží.

Dopravci ruší vlaky do Německa, od půlnoci neprojedou

Po Českých drahách oznámila zrušení přeshraniční spojů do Německa i společnost GW Train Regio, která provozuje železniční spoje na trati Kraslice - Klingenthal. Vlaky přestanou jezdi od neděle, informoval na svém facebooku Karlovarský kraj.

"Vzhledem k uzavření železničních přechodů z Německa od půlnoci ze soboty 13. února na neděli 14. února budou všechny vlaky Českých drah do Spolkové republiky Německo v našem kraji ukončeny v Chebu, v Aši a v Potůčkách. Na trati Cheb - Vojtanov/Bad Brambach budou vlaky nahrazeny autobusy v úseku Cheb - Vojtanov - Plesná," informoval kraj.

Společnost GW Train Regio ruší neděle od 14.2. všechny vlaky v úseku Kraslice - Klingenthal. Vnitrostátní přeprava na českém území v úseku Sokolov - Kraslice bude fungovat bez omezení.

Podle pendlerů jsou opatření Německa nečekaná

Opatření, která nyní zavádí Německo pro pendlery z Česka, jsou náhlá a nepodložená reálnými důvody, domnívají se někteří přeshraniční pracovníci. Pokud se nařízení nezmění, velká část jich nebude moci do Německa za prací od neděle vycestovat, zjistila ČTK.

Nové podmínky pro pendlery vyplývají z toho, že Německo zařadilo Česko mezi země, kde je rozšířená takzvaná britská mutace koronaviru, a tudíž je epidemicky velmi nebezpečná. V Česku je epidemická situace mnohem horší než v Německu. Pro velkou část pendlerů ale zpřísnění opatření znamená, že se asi do práce v Německu nedostanou.

"Čísla pozitivních pendlerů jsou velice nízká a nezavdávají příčinu pro taková opatření," řekl ČTK Jan Průha, který se angažuje ve skupině Pendleři bez hranic. Podle něj jde spíše o politické rozhodnutí, které si prosadil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).

Pro pendlery z Česka je situace o to horší, že se informace mění ne každý den, ale každých několik hodin. "Sám jsme zvažoval, že se přesunu do Německa, ale už jsem to nestihl, protože v sobotu byla testovací místa zavřená, protože logicky měly otevřeno hlavně v neděli, aby lidé mohli v pondělí do práce," popsal Průha. Protichůdné informace a náhlost opatření vidí jako největší problém současných opatření ze strany Německa.

Podle Průhy jsou opatření Německa reakcí na nesystémové chování českých politiků, kteří neprodloužili nouzový stav, ale zároveň nemají alternativu. Vina je podle něj jak na straně české vlády, tak i opozice. Za politická ale považuje i opatření německé vlády.

Související

Volby v Německu, ilustrační foto Komentář

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Německo je zemí s nesmírně bohatou historií, která sahá daleko za hranice 20. století. Ať už jako součást Svaté říše římské, klíčový aktér Severoněmeckého spolku či mocné Německé císařství, vždy hrálo zásadní roli v evropské politice a bezpečnosti. Navzdory historickým zvratům a ponížení si svůj vliv uchovalo i dnes, kdy zůstává jedním z určujících činitelů nejen v Evropě, ale i na celosvětové scéně.
Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci.

Zelenskyj chce evropskou armádu. Dohodu vyjednanou bez Kyjeva nepřijme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na mnichovské bezpečností konferenci s vědomím toho, že nový americký prezident Donald Trump může omezit americkou pomoc Ukrajině, vyzval Evropu k jednotě a vytvoření společné armády. Německý kancléř Olaf Scholz mu předtím slíbil, že Berlín bude v podpoře Kyjeva pokračovat. 

Více souvisejících

Německo hranice cestování Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 57 minutami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 1 hodinou

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 3 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

včera

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

včera

Ursula von der Leyenová

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.

včera

Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

včera

Aktualizováno včera

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy