Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny na čtvrt milionu lidí, podobně i do Německa

Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této východoevropské země už na čtvrt milionu lidí. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo vnitra. V posledních dnech příliv ukrajinských uprchlíků na Slovensko klesá.

Do konce minulého týdne hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 249.505 osob. Mezi nimi jsou podle dostupných informací nejen ukrajinští uprchlíci, zejména ženy a děti, ale také například cizinci, kteří se přes Slovensko vracejí z válkou zasažené Ukrajiny do svých zemí.

Zhruba 44.700 lidí už na Slovensku požádalo o udělení statusu dočasného útočiště, který v zemi umožňuje například přístup ke zdravotní péči i na pracovní trh. Toto opatření zavedla Bratislava v reakci na vlnu uprchlíků z Ukrajiny, z nichž už mnoho pokračovalo ze Slovenska do jiných zemí včetně České republiky.

Podle ministerstva vnitra úřady zatím mají k dispozici přes 7600 volných lůžek pro uprchlíky. V Michalovcích na východním Slovensku, kde vzniklo jedno z velkokapacitních center pro běžence, hasiči o víkendu postavili stanový tábor k nouzovému ubytování asi 250 osob. Technické vybavení k jeho vybudování poskytla Itálie na základě slovenské žádosti. Podobný stanový tábor dříve postavili čeští vojáci na severním Slovensku.

V posledních dnech příliv uprchlíků z Ukrajiny na Slovensko klesá. V neděli hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 4467 lidí, krátce po ruském invazi na Ukrajinu z 24. února vstupovalo na Slovensko z Ukrajiny denně zpravidla kolem 12.000 osob.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že nynější boje na Ukrajině vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí. Nejvíce z nich zamířilo do Polska.

Do Německa uteklo před válkou na Ukrajině přes 225.000 uprchlíků

Do Německa uteklo před válkou na Ukrajině nejméně 225.000 uprchlíků. Dnes to oznámilo německé ministerstvo vnitra, které zároveň upozornilo, že skutečné počty běženců v Německu budou vyšší, neboť oficiální bilance vychází ze záznamů policie.

"Od počátku ruského útoku evidujeme 225.357 válečných uprchlíků," uvedlo ministerstvo vnitra. Tento počet zaznamenala německá policie při namátkových pohraničních kontrolách a také při kontrolách v mezinárodních vlacích.

Běženci nejčastěji využívají hlavní železniční trať z Varšavy do Berlína, policie proto ve Frankfurtu nad Ondrou intenzivně kontroluje vlaky překračují německo-polsko hranici. Častější namátkové kontroly jsou i v česko-německém pohraničí, neboť řada uprchlíků z Prahy pokračuje do Německa.

Hlavnímu náporu uprchlíků čelí Polsko, které již zaznamenalo přes dva miliony prchajících Ukrajinců. K častým cílům patří také Česko, kam podle nedělního prohlášení vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana uprchlo na 270.000 lidí. Česko se zhruba desetimilionovou populací má zhruba osmkrát méně obyvatel než Německo a čtyřikrát méně než Polsko.

Do Polska přišlo více než 2,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny

Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,144 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila dnes polská pohraniční stráž. Ta jen v neděli odbavila 33.800 utečenců, což byl pokles oproti sobotním 40.100 běžencům.

Počty lidí překračující polsko-ukrajinské hranice se začínají snižovat a někteří uprchlíci se stěhují do jiných částí Evropy, například do Německa, upozornil server BBC News. Přichází to v době, kdy se Polsko, a konkrétně město Krakov, které je významným dopravním uzlem, potýká s vyčerpáním kapacit ubytování.

"Je velký problém najít místo pro každého," řekla BBC ukrajinská dobrovolnice Darja, pracující na krakovském nádraží. Znamenalo to, že někteří lidé museli být odesláni do měst a městeček mimo region, kam se vydali někdy neochotně. "Někdy je pro ně velmi těžké cestovat," vysvětlila Darja. "Lidé, kteří sem přicházejí, jsou v těžkém šoku a nemají ponětí, co udělají se svými životy," dodala.

Polsko podle této dobrovolnice nadále poskytuje bezplatné ubytování, stravu a spoustu podpory unaveným uprchlíkům. "Děláme vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli," dodala.

V polských školách se momentálně podle ministerstva školství učí 81.300 ukrajinských žáků, asi desetina z nich je momentálně v přípravkách. Ministerstvo předpokládá, že počty ukrajinských žáků budou dál stoupat.

Opačným směrem, tedy z Polska na Ukrajinu, od začátku ruské invaze vyjelo podle údajů pohraničníků 264.000 osob. Ukrajinská pohraniční stráž podle listu Gazeta Wyborcza informovala, že celkem se na do země vrátilo asi 400.000 Ukrajinců ze zahraniční, přičemž asi čtyři pětiny z navrátilců představují muži, kteří si přejí bránit vlast.

Kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace, uvedl v neděli na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Část z nich zůstala na Ukrajině, další lidé před boji a násilnostmi utekli do zahraničí.

Největšímu náporu uprchlíků čelí Polsku, Rumunsko, Moldavsko, velké množství Ukrajinců ale dorazilo i na Slovensko či do Česka. V Česku dostalo od začátku ruské invaze speciální víza pro uprchlíky z Ukrajiny přes 205.456 lidí. Britská organizace Save the Children již dříve upozornila, že ze země stále častěji prchají i děti, mnohé z nich bez doprovodu rodičů.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že boje na Ukrajině po ruské invazi z 24. února vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od 2. světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí. Asi 90 procent uprchlíků tvoří ženy a děti. Jak uvedl Dětský fond OSN (UNICEF), dětí je mezi uprchlými Ukrajinci více než 1,5 milionu a riziko, že se stanou oběťmi obchodu s lidmi či vykořisťování neustále narůstá.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

Více souvisejících

Slovensko Německo uprchlíci

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

Dohodnuto. EU půjčí Ukrajině 90 miliard eur. Putin musí pochopit, že se mu válka nevyplatí, vzkázal Merz

Představitelé Evropské unie dospěli k dohodě o poskytnutí masivní finanční pomoci Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato dvouletá půjčka má pokrýt zásadní potřeby země čelící ruské agresi. Původní ambiciózní plán využít k jištění úvěru zmrazený ruský majetek však nakonec neprošel.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy