Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny na čtvrt milionu lidí, podobně i do Německa

Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této východoevropské země už na čtvrt milionu lidí. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo vnitra. V posledních dnech příliv ukrajinských uprchlíků na Slovensko klesá.

Do konce minulého týdne hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 249.505 osob. Mezi nimi jsou podle dostupných informací nejen ukrajinští uprchlíci, zejména ženy a děti, ale také například cizinci, kteří se přes Slovensko vracejí z válkou zasažené Ukrajiny do svých zemí.

Zhruba 44.700 lidí už na Slovensku požádalo o udělení statusu dočasného útočiště, který v zemi umožňuje například přístup ke zdravotní péči i na pracovní trh. Toto opatření zavedla Bratislava v reakci na vlnu uprchlíků z Ukrajiny, z nichž už mnoho pokračovalo ze Slovenska do jiných zemí včetně České republiky.

Podle ministerstva vnitra úřady zatím mají k dispozici přes 7600 volných lůžek pro uprchlíky. V Michalovcích na východním Slovensku, kde vzniklo jedno z velkokapacitních center pro běžence, hasiči o víkendu postavili stanový tábor k nouzovému ubytování asi 250 osob. Technické vybavení k jeho vybudování poskytla Itálie na základě slovenské žádosti. Podobný stanový tábor dříve postavili čeští vojáci na severním Slovensku.

V posledních dnech příliv uprchlíků z Ukrajiny na Slovensko klesá. V neděli hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 4467 lidí, krátce po ruském invazi na Ukrajinu z 24. února vstupovalo na Slovensko z Ukrajiny denně zpravidla kolem 12.000 osob.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že nynější boje na Ukrajině vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí. Nejvíce z nich zamířilo do Polska.

Do Německa uteklo před válkou na Ukrajině přes 225.000 uprchlíků

Do Německa uteklo před válkou na Ukrajině nejméně 225.000 uprchlíků. Dnes to oznámilo německé ministerstvo vnitra, které zároveň upozornilo, že skutečné počty běženců v Německu budou vyšší, neboť oficiální bilance vychází ze záznamů policie.

"Od počátku ruského útoku evidujeme 225.357 válečných uprchlíků," uvedlo ministerstvo vnitra. Tento počet zaznamenala německá policie při namátkových pohraničních kontrolách a také při kontrolách v mezinárodních vlacích.

Běženci nejčastěji využívají hlavní železniční trať z Varšavy do Berlína, policie proto ve Frankfurtu nad Ondrou intenzivně kontroluje vlaky překračují německo-polsko hranici. Častější namátkové kontroly jsou i v česko-německém pohraničí, neboť řada uprchlíků z Prahy pokračuje do Německa.

Hlavnímu náporu uprchlíků čelí Polsko, které již zaznamenalo přes dva miliony prchajících Ukrajinců. K častým cílům patří také Česko, kam podle nedělního prohlášení vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana uprchlo na 270.000 lidí. Česko se zhruba desetimilionovou populací má zhruba osmkrát méně obyvatel než Německo a čtyřikrát méně než Polsko.

Do Polska přišlo více než 2,1 milionu uprchlíků z Ukrajiny

Do Polska vstoupilo od začátku ruské invaze 2,144 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila dnes polská pohraniční stráž. Ta jen v neděli odbavila 33.800 utečenců, což byl pokles oproti sobotním 40.100 běžencům.

Počty lidí překračující polsko-ukrajinské hranice se začínají snižovat a někteří uprchlíci se stěhují do jiných částí Evropy, například do Německa, upozornil server BBC News. Přichází to v době, kdy se Polsko, a konkrétně město Krakov, které je významným dopravním uzlem, potýká s vyčerpáním kapacit ubytování.

"Je velký problém najít místo pro každého," řekla BBC ukrajinská dobrovolnice Darja, pracující na krakovském nádraží. Znamenalo to, že někteří lidé museli být odesláni do měst a městeček mimo region, kam se vydali někdy neochotně. "Někdy je pro ně velmi těžké cestovat," vysvětlila Darja. "Lidé, kteří sem přicházejí, jsou v těžkém šoku a nemají ponětí, co udělají se svými životy," dodala.

Polsko podle této dobrovolnice nadále poskytuje bezplatné ubytování, stravu a spoustu podpory unaveným uprchlíkům. "Děláme vše, co je v našich silách, abychom jim pomohli," dodala.

V polských školách se momentálně podle ministerstva školství učí 81.300 ukrajinských žáků, asi desetina z nich je momentálně v přípravkách. Ministerstvo předpokládá, že počty ukrajinských žáků budou dál stoupat.

Opačným směrem, tedy z Polska na Ukrajinu, od začátku ruské invaze vyjelo podle údajů pohraničníků 264.000 osob. Ukrajinská pohraniční stráž podle listu Gazeta Wyborcza informovala, že celkem se na do země vrátilo asi 400.000 Ukrajinců ze zahraniční, přičemž asi čtyři pětiny z navrátilců představují muži, kteří si přejí bránit vlast.

Kvůli ničivé válce na Ukrajině již muselo opustit své domovy deset milionů lidí, což je čtvrtina ukrajinské populace, uvedl v neděli na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Část z nich zůstala na Ukrajině, další lidé před boji a násilnostmi utekli do zahraničí.

Největšímu náporu uprchlíků čelí Polsku, Rumunsko, Moldavsko, velké množství Ukrajinců ale dorazilo i na Slovensko či do Česka. V Česku dostalo od začátku ruské invaze speciální víza pro uprchlíky z Ukrajiny přes 205.456 lidí. Britská organizace Save the Children již dříve upozornila, že ze země stále častěji prchají i děti, mnohé z nich bez doprovodu rodičů.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že boje na Ukrajině po ruské invazi z 24. února vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od 2. světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí. Asi 90 procent uprchlíků tvoří ženy a děti. Jak uvedl Dětský fond OSN (UNICEF), dětí je mezi uprchlými Ukrajinci více než 1,5 milionu a riziko, že se stanou oběťmi obchodu s lidmi či vykořisťování neustále narůstá.

Celkový počet lidí, které válka do středy vyhnala z domovů, odhaduje OSN na 9,56 milionu. Dalších 2,2 milionu lidí údajně odchod zvažovalo.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí více než tři miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR zhruba dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.

Související

Medvědi, ilustrační fotografie.

První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže

Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ. 
Slovensko, ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk

Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.

Více souvisejících

Slovensko Německo uprchlíci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval vystoupení předních demokratických politiků na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Hillary Clintonovou, která jej v rozhovoru pro BBC obvinila z „krytí“ faktů v kauze Jeffreyho Epsteina, označil za špatnou reprezentantku země, která v Mnichově pouze ventilovala svůj vztek a „posedlost Trumpem“. Prezidentovi neunikli ani kalifornský guvernér Gavin Newsom a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, kterým vyčetl, že by o Spojených státech neměli mluvit špatně na cizí půdě.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

před 2 hodinami

Andrij Sybiha

Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře zkritizoval poslední vlnu ruských útoků, které podle něj jasně demonstrují, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Prohlášení přišlo v době, kdy v Ženevě pod záštitou administrativy Donalda Trumpa začínají klíčová třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Sybiha varoval, že Moskva bere diplomacii vážně pouze tehdy, když je podpořena silou, a vyzval k přijetí nového balíčku sankcí k nadcházejícímu čtvrtému výročí invaze.

před 3 hodinami

Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

před 4 hodinami

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se pokouší o rychlé prosazení zásadních změn v penzijním systému, které patří k hlavním předvolebním slibům hnutí ANO. Jeho návrh počítá především se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let a zavedením štědřejších pravidel pro valorizaci penzí. Tyto kroky by měly zvýšit příjmy seniorů již v průběhu letošního roku, konkrétně od 1. září.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Hillary Clintonová

Clintonová obvinila Trumpovu administrativu ze snahy o utajování Epsteinových dokumentů

Hillary Clintonová v rozhovoru pro BBC v Berlíně obvinila administrativu prezidenta Donalda Trumpa ze snahy o utajování dokumentů souvisejících s případem zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle bývalé americké ministryně zahraničí Bílý dům záměrně zpomaluje zveřejňování těchto souborů a vyzvala k jejich okamžitému odtajnění. Administrativa tato obvinění odmítla s tím, že pro oběti udělala více než demokraté.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat

Z meteorologické zimy zbývají poslední dva týdny, takže meteorologové už začínají tušit, jak bude vypadat začátek jara. Odpověď nabídli v pravidelném měsíčním výhledu, který v pondělí zveřejnili na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže

Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ. 

včera

včera

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku

Valentýnské napadení na ubytovně v Žamberku v Pardubickém kraji skončilo vraždou. Do konfliktu se dostala dvojice mužů, starší z nich zemřel. Mladšího zadržela policie, v tuto chvíli mu hrozí až 18 let za mřížemi.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková

Devátý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo opět přinesl výživnou porci výsledků a příběhů s nimi spojených. Nejvýraznějším českým výsledkem nedělního dne je jistě senzační sedmé místo mužské štafety běžců na lyžích ve složení Tuž, Novák, Bauer, Ophoff, kteří zajeli nejlepší umístění na olympiádě od bronzové štafety ve Vancouveru 2010. Hlavní hvězdou závodu byl pochopitelně Nor Johannes Klaebo, který s pomocí kolegů získal své již deváté zlato ze zimní olympiády, čímž se tak stal nejúspěšnějším sportovcem v počtu získaných zlat v historii zimních olympijských her. Druhým nejvýraznějším českým výsledkem dne bylo 27. místo skokanky na lyžích Anežky Indráčkové, které se sice povedlo postoupit do druhého kola, v něm ale už tak dobrý skok jako v prvním kole nezaznamenala. Další Češi se - bohužel neúspěšně - představili v paralelní jízdě v boulích a ve slopestylu. První výhry se ani v neděli nedočkali čeští curleři a až 26. místo zajela v závodě na 500 metrů Nikola Zdráhalová. Za zmínku pak jistě stojí i zisk druhého zlata v podání alpské lyžařky Federicy Brignoneové.

včera

Ilustrační fotografie.

Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar

Českou hudební obec zasáhla o uplynulém únorovém víkendu smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Pavel Klikar, zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru či souboru Musica Antiqua Praha. 

včera

včera

včera

Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií

Jednání mezi německým kancléřem Friedrichem Merzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o vytvoření společného evropského jaderného odstrašení jsou zatím v rané fázi. Podle mluvčího německé vlády, jehož citovala agentura Reuters, není cílem těchto rozhovorů oslabení role Spojených států v evropské obraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy