Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od zahájení ruské invaze do této východoevropské země už přes 200.000 lidí. Do dnešního rána tak přes slovensko-ukrajinské hraniční přechody učinilo 204.847 osob, informovala ČTK slovenská policie. Za poslední den ale růst počtu uprchlíků, kteří přicházeli na Slovensko, zpomalil.
Z dostupných informací vyplývá, že řada ukrajinských běženců pokračuje ze Slovenska za rodinami či příbuznými do dalších evropských zemí. Návrat do vlasti přes Slovensko z válkou zasažené Ukrajiny zvolilo i několik tisíc občanů třetích zemí. Více než desetina ze zmíněného celkového počtu migrantů požádala na Slovensku o dočasné útočiště, které zaručuje například přístup k zaměstnání nebo ke zdravotní péči.
Za uplynulých 24 hodin do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny téměř 8900 osob. V předchozích dnech to bylo zhruba 10.000 až 14.000 lidí denně a před ruskou invazí na Ukrajinu jen asi 1400 osob za den.
Někteří zástupci slovenské samosprávy či dobrovolníci kritizovali údajně nedostatečné zapojení státu do zvládání uprchlické vlny, ministr vnitra Roman Mikulec selhání úřadů v této záležitosti odmítl. Premiér Eduard Heger o víkendu na hranicích podle médií řekl, že při humanitární pomoci je třeba zlepšit koordinaci i komunikaci.
Z Ukrajiny, kterou 24. února napadlo Rusko, už podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo přes 2,5 milionu lidí, většinou žen a dětí. Nejvíce jich zamířilo do Polska, a to kolem 1,7 milionu osob.
Do Polska uprchlo z Ukrajiny před válkou už 1,758 milionu osob
Z Ukrajiny do Polska od počátku ruské invaze uprchlo 1,758 milionu lidí. Jen v neděli bylo uprchlíků 82.100, uvedl úřad předsedy polské vlády s odvoláním na pohraniční stráž. Současně ujistil, že Polsko pomůže všem, kdo pomoc potřebují. V sousedním Německu se podle ministerstva vnitra zaregistrovalo téměř 147.000 lidí, kteří prchli z Ukrajiny před ruskou invazí.
Ve Varšavě právě jedná polský premiér Mateusz Morawiecki se svou litevskou kolegyní Ingrid Šimonytéovou. Oba šéfové vlád se prostřednictvím videa spojili také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. K hlavním tématům patřila podpora Ukrajině, uvedl premiérův úřad.
"Polsko a Litva solidárně vyzývají k uložení tvrdých sankcí na Rusko, usilují o dosažení strategické nezávislosti na ruských energetických surovinách a také se intenzivně zasazují o posílení východního křídla Severoatlantické aliance," uvedl vládní mluvčí Piotr Müller podle agentury PAP. Výsledkem jednání tří premiérů má být společné prohlášení odsuzující ruskou invazi na demokratickou Ukrajinu. Mluvčí rovněž poukázal na snahu Polska a Litvy postarat se o Ukrajince, postižené ruskou invazí.
Poláci, kteří se starají o ukrajinské uprchlíky, mají mít podle nedávno přijatého zákona nárok na 40 zlotých denně na osobu (asi 210 Kč), resp. 1200 zlotých měsíčně (asi 6300 Kč). Žádat o výplatu peněz bude možné od 16. března, přislíbil náměstek ministra vnitra Pawel Szefernaker. Samosprávy, které mají peníze vyplácet, si ale stěžují, že ještě stále nedostaly pokyny z ministerstva, a na "strašlivý zmatek" v této věci poukazují i lidé, kteří se až dosud o uprchlíky - hlavně ženy a děti - starali na vlastní náklady. Navíc zákon počítá jen s proplacením dvou měsíců péče o uprchlíky a podmínkou vyplacení zmíněné sumy je také zaregistrování uprchlíků na obecním úřadu, což se ale mnohdy vůbec nedělo, upozornil server Onet.
V Německu se dosud úřadům přihlásilo 146.998 lidí prchajících z Ukrajiny, uvedl dnes mluvčí ministerstva vnitra. Dodal nicméně, že skutečný počet ukrajinských uprchlíků v zemi může být mnohem vyšší.
21. června 2026 21:17
Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá
Související
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
Slovensko , uprchlíci , Ukrajina
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 11 minutami
Policejní manévry kvůli ozbrojenému muži. Naposledy byl viděn v Brandýse nad Labem
před 58 minutami
Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby
před 1 hodinou
Favorit je jasný. Burnham má nahradit Starmera, před pár dny uspěl u voleb
před 1 hodinou
Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?
před 3 hodinami
Výhled počasí do poloviny července. Extrémní teplo časem odezní
včera
Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let
včera
Obchody a červencové svátky. První řetězec oznámil, jak to letos bude
včera
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
včera
Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví
včera
Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády
včera
V autě stačí pár minut a už je zle. Policie radí, na co si dát během veder pozor
včera
Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda
včera
Farage chce po Starmerově konci volby. Jsme připraveni přinést změnu, vzkázal
včera
Brněnské nádraží evakuovali kvůli munici. Dělníci ji našli na stavbě
Aktualizováno včera
Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie
včera
Počasí dnes: Meteorologové opět varují před bouřkami, udeří už odpoledne
včera
Víkendové bouřky řádily hlavně v Čechách. V Příbrami lilo, padaly i velké kroupy
včera
Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé
včera
První kolo dalších jednání mezi USA a Íránem je u konce. Mluví se o pokroku
včera
Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale
Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu.
Zdroj: Jan Hrabě