Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od zahájení ruské invaze přes 200.000 lidí, do Polska přes 1,7 milionu

Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od zahájení ruské invaze do této východoevropské země už přes 200.000 lidí. Do dnešního rána tak přes slovensko-ukrajinské hraniční přechody učinilo 204.847 osob, informovala ČTK slovenská policie. Za poslední den ale růst počtu uprchlíků, kteří přicházeli na Slovensko, zpomalil.

Z dostupných informací vyplývá, že řada ukrajinských běženců pokračuje ze Slovenska za rodinami či příbuznými do dalších evropských zemí. Návrat do vlasti přes Slovensko z válkou zasažené Ukrajiny zvolilo i několik tisíc občanů třetích zemí. Více než desetina ze zmíněného celkového počtu migrantů požádala na Slovensku o dočasné útočiště, které zaručuje například přístup k zaměstnání nebo ke zdravotní péči.

Za uplynulých 24 hodin do dnešního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny téměř 8900 osob. V předchozích dnech to bylo zhruba 10.000 až 14.000 lidí denně a před ruskou invazí na Ukrajinu jen asi 1400 osob za den.

Někteří zástupci slovenské samosprávy či dobrovolníci kritizovali údajně nedostatečné zapojení státu do zvládání uprchlické vlny, ministr vnitra Roman Mikulec selhání úřadů v této záležitosti odmítl. Premiér Eduard Heger o víkendu na hranicích podle médií řekl, že při humanitární pomoci je třeba zlepšit koordinaci i komunikaci.

Z Ukrajiny, kterou 24. února napadlo Rusko, už podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo přes 2,5 milionu lidí, většinou žen a dětí. Nejvíce jich zamířilo do Polska, a to kolem 1,7 milionu osob.

Do Polska uprchlo z Ukrajiny před válkou už 1,758 milionu osob

Z Ukrajiny do Polska od počátku ruské invaze uprchlo 1,758 milionu lidí. Jen v neděli bylo uprchlíků 82.100, uvedl úřad předsedy polské vlády s odvoláním na pohraniční stráž. Současně ujistil, že Polsko pomůže všem, kdo pomoc potřebují. V sousedním Německu se podle ministerstva vnitra zaregistrovalo téměř 147.000 lidí, kteří prchli z Ukrajiny před ruskou invazí.

Ve Varšavě právě jedná polský premiér Mateusz Morawiecki se svou litevskou kolegyní Ingrid Šimonytéovou. Oba šéfové vlád se prostřednictvím videa spojili také s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. K hlavním tématům patřila podpora Ukrajině, uvedl premiérův úřad.

"Polsko a Litva solidárně vyzývají k uložení tvrdých sankcí na Rusko, usilují o dosažení strategické nezávislosti na ruských energetických surovinách a také se intenzivně zasazují o posílení východního křídla Severoatlantické aliance," uvedl vládní mluvčí Piotr Müller podle agentury PAP. Výsledkem jednání tří premiérů má být společné prohlášení odsuzující ruskou invazi na demokratickou Ukrajinu. Mluvčí rovněž poukázal na snahu Polska a Litvy postarat se o Ukrajince, postižené ruskou invazí.

Poláci, kteří se starají o ukrajinské uprchlíky, mají mít podle nedávno přijatého zákona nárok na 40 zlotých denně na osobu (asi 210 Kč), resp. 1200 zlotých měsíčně (asi 6300 Kč). Žádat o výplatu peněz bude možné od 16. března, přislíbil náměstek ministra vnitra Pawel Szefernaker. Samosprávy, které mají peníze vyplácet, si ale stěžují, že ještě stále nedostaly pokyny z ministerstva, a na "strašlivý zmatek" v této věci poukazují i lidé, kteří se až dosud o uprchlíky - hlavně ženy a děti - starali na vlastní náklady. Navíc zákon počítá jen s proplacením dvou měsíců péče o uprchlíky a podmínkou vyplacení zmíněné sumy je také zaregistrování uprchlíků na obecním úřadu, což se ale mnohdy vůbec nedělo, upozornil server Onet.

V Německu se dosud úřadům přihlásilo 146.998 lidí prchajících z Ukrajiny, uvedl dnes mluvčí ministerstva vnitra. Dodal nicméně, že skutečný počet ukrajinských uprchlíků v zemi může být mnohem vyšší.

Související

Více souvisejících

Slovensko uprchlíci Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 11 minutami

před 58 minutami

Ilustrační foto

Počasí: Evropu zasáhla vlna extrémních veder. Umírají děti i senioři, ptáci nepřežijí v hnízdech, zasedají krizové štáby

Evropu zasáhla vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové v několika zemích vydali nejvyšší varování. V Anglii a Walesu by teploty mohly překonat dosavadní červnové rekordy z roku 1976 a vystoupit až na 38 až 40 stupňů Celsia. Francie hlásí po vlně veder již 19 obětí, přičemž polovina jejích departementů se nachází v režimu červené výstrahy. Mezi oběťmi jsou i dvě děti, které přišly o život v rozpáleném autě. Kvůli extrémnímu počasí muselo ve Francii zavřít více než 1350 škol.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Šest premiérů za sedm let. Proč si Británie nedokáže udržet stabilní vedení?

Britská politická scéna prochází mimořádným obdobím nestability, které nápadně připomíná známé heslo z kampaně Billa Clintona o tom, že nejdůležitější je hospodářství. Spojené království v současnosti směřuje k výběru již šestého premiéra během přibližně sedmi let. Hlavní příčinou je dlouhodobě slabá ekonomika, která negativně ovlivňuje příjmy obyvatel a vyčerpává trpělivost voličů. Žádný z politických lídrů totiž zatím nedokázal tomuto nepříznivému vývoji úspěšně čelit.

před 3 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

Stávka v ČT a ČRo. Projevuje se zpožděním pořadů, dotkne se i MS ve fotbale

Zaměstnanci České televize o půlnoci zahájili výstražnou stávku v reakci na vládou schválení návrh zákona, který mění způsob financování veřejnoprávních médií. Po celý pondělní den tak mohou být příspěvky zkráceny, upozorňuje ČT diváky. Stávka se týká i Českého rozhlasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy