Na úrovni EU začala intenzivní jednání o reakci na ruskou eskalaci války

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v noci na čtvrtek po setkání unijních ministrů zahraničí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil, že evropský blok co nejdříve projedná nová "restriktivní opatření" mířící proti Moskvě. Jednalo by se už o sedmý balík sankcí od únorové ruské invaze na Ukrajinu.

Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.

Unii každopádně čekají složitá jednání, neboť rozhodnutí o sankcích vyžadují v Radě EU jednomyslnost. Ústředním aktérem by se podobně jako při přípravě šestého balíku, který nakonec obsahoval i částečné embargo na ruskou ropu, mohlo stát Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se tento týden nechal slyšet, že by si naopak přál do konce roku zrušení protiruských sankcí zavedených po vpádu na Ukrajinu.

Podle informací webu Politico už Maďarsko dalo najevo, že hodlá blokovat veškeré sankce spojené s energetikou. Mluvčí unijní diplomacie Peter Stano dnes v reakci na dotaz ohledně postoje Budapešti zdůrazňoval, že Borrellovo prohlášení o přípravě nových sankcí podpořilo všech 27 členských států unie.

Na druhé straně stojí pobaltské země a Polsko, které podle Politico navrhují mimo jiné sankce mířící proti ruské jaderné energetice a vývozu procesorů. Jednání o různých pozicích budou podle webu po dnešním setkání, které hostí šéf kabinetu předsedkyně EK Bjoern Seibert, pokračovat také v sobotu.

V pondělí je pak na programu jednání stálých představitelů členských zemí, které svolalo české předsednictví v radě na základě mechanismu pro reakci na "politické krize". Témata schůzky dnes nechtělo komentovat, v prohlášení mluvilo pouze o reakci na "aktuální vývoj v Rusku a na Ukrajině". Mezi diskutovanými body by mohla být také otázka přijímání Rusů hledajících v EU útočiště před mobilizací. Členské země se zatím k udílení azylu těmto lidem staví různě.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu oznámil, že Moskva povolá do války na Ukrajině civilisty se zkušenostmi s vojenskou službou. V Rusku pak okamžitě začala rozsáhlá mobilizace. Kromě toho ruští okupanti na východě a jihu Ukrajiny v těchto dnech organizují takzvaná referenda o připojení k Rusku, což může vyústit v anexi dalších ukrajinských oblastí. Putin při tom naznačil, že by Rusko anektovaná území bránilo "všemi dostupnými prostředky".

"Myslím, že to volá po sankcích z naší strany," reagovala ve středu na Putinův projev šéfka EK Ursula von der Leyenová.