Nákaza covid-19 v domovech pro seniory: Mnoho lidí umírá v osamocení

COVID-19 při šíření světem poutá značnou pozornost. Na některých z nejhůře zasažených míst se však virus tiše rozšířil do všech koutů společnosti. Jednou z největších obětí nákazy v Evropě jsou pečovatelské domovy pro seniory a jejich obyvatelé. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Nejvíce pozornosti poutají pacienti v kritické fázi onemocnění COVID-19 v nemocnicích a Lékaři bez hranic těmto zařízením rychle nabídli technickou podporu založenou na zkušenostech práce při epidemiích. Nicméně s pandemií COVID-19 je třeba bojovat také ve městech a vesnicích, na ulicích a tržištích, v obchodech, barech a domovech. Jak se odhalovala povaha nemoci, organizace se více zaměřila na podporu domovů pro seniory ve Španělsku, Belgii, Francii, Itálii či například v Portugalsku.

V některých tamních zařízeních pro seniory zemřel až každý třetí obyvatel - což je úmrtnost, která by byla šokující v jakékoli krizi.

„Zhruba v polovině pečovatelských domovů, které jsme navštívili, jsme poskytli trénink a ujistili je, že jsme k dispozici do budoucna. A to stačilo. Ale situace v některých dalších zařízeních je mnohem problematičtější,“ přibližuje Stephanie Goublomme, koordinátorka Lékařů bez hranic, která má na starost podporu pečovatelských domovů v Belgii v souvislosti s COVID-19. A uvádí příklad: „Můj tým šel do pečovatelského domova, kde zemřelo už dvacet obyvatel na COVID-19. Zůstalo jich 51. A zůstali čtyři zaměstnanci v celé budově - včetně úklidového personálu, pracovníků z kuchyně a sester. Tito čtyři lidé dělali, co mohli. Běhali od člověka k člověku a snažili se situaci zvládnout, ale pochopitelně to byl naprostý chaos.”

„Bylo to šokující, ale k takové situaci tam nedošlo přes noc. Zhoršovala se den po dni a manažerům zařízení se ji nedařilo zvládat. Snažili se, ale je to složité, když začínáte den s představou, že máte plný počet zaměstnanců, ale poté vám jeden po druhém volají, že onemocněli,” přibližuje Stephanie Goublomme.

Příliš mnoho seniorů umírá v osamění

Pečovatelské domovy nejsou nemocnice a nevyhnutelně postrádají lékařskou připravenost na pandemii. Lékaři bez hranic si uvědomují komplexnost výjimečné situace a na základě svých zkušeností soudí, že k devastujícím důsledkům nákazy v těchto zařízeních vedla řada faktorů.

Patří mezi ně zranitelnost obyvatel, kteří jsou v pokročilém věku, často jsou křehcí, potřebují asistenci s každodenními činnostmi. Dále přispívá malá připravenost na šíření nákazy, nízké nebo nulové epidemiologické sledování, nedostačující prevence a kontrola šíření infekce, obrovské vytížení personálu a zároveň jeho snižující se počet kvůli nemoci nebo izolaci, a nedostatečná izolace nakažených obyvatel pečovatelských domovů. Lékaři bez hranic nacházejí v zařízeních pracovníky, kteří dělají, co je v jejich silách, ale jimž scházejí zdroje, specifický výcvik a technická podpora.

Výsledkem je nedostatečná kvalita péče, což přispělo k rostoucímu počtu pacientů s COVID-19. Kromě toho mnoho obyvatel pečovatelských domovů nakažených COVID-19 velmi trpí psychicky.

„Příliš mnoho lidí umírá v osamění, jsou vystrašení a v hrozném stavu. Lidé jsou odtrženi od svých rodin a čelí konci svého života bez podpory a skoro bez lidského kontaktu. To je nepřijatelné. Nikdo by neměl takto umírat,” upozorňuje lékařka Ximena di Lollo, která koordinuje práci Lékařů bez hranic v souvislosti s COVID-19 v pečovatelských domovech ve Španělsku a Portugalsku.

„Má to otřesný dopad na jejich rodiny, děti, vnoučata a zaměstnance zařízení. Někteří velmi nemocní obyvatelé byli zcela izolovaní a během svých posledních dní neměli žádný kontakt s rodinami. Některé rodiny ani nevěděly, že jejich blízcí byli přemístěni do jiného zařízení,” popisuje lékařka.

Videohovory, aby se umírající mohli rozloučit s blízkými

Z tohoto důvodu je potřeba věnovat speciální pozornost paliativní péči a hledání cest, které umožní kontakt a interakce mezi rodinami a nemocnými pacienty, kteří prožívají poslední dny svého života. Lékaři bez hranic ve Španělsku proto začali mimo jiné pomáhat pečovatelským domovům s tím, aby jejich obyvatelé mohli zůstat v kontaktu s blízkými.

„Pomohli jsme jim nastavit videohovory, aby se rodiny mohly s blízkými rozloučit a v posledních momentech byli v kontaktu. Dopad videohovorů je neuvěřitelný. Můžete vidět u pacienta proměnu, když je v kontaktu s rodinou. Mohou být ospalí, slabí a nereagující, ale když slyší mluvit svou rodinu nebo vidí na videu manžela, manželku, děti, najednou začínají reagovat. U některých se dokonce začíná zlepšovat zdravotní stav. Nikdy jsem nic takového jako lékařka nezažila,” vypráví Ximena di Lollo.

Pro Lékaře bez hranic je velmi neobvyklé poskytovat v takové míře humanitární a zdravotnickou pomoc v evropských zemích. Nicméně v současné době to zapadá do toho, co organizace dělá celosvětově - zaměřuje se na místa, kde jsou lidé nejvíce zranitelní. Obyvatelé domovů pro seniory jsou zranitelní obzvláště - jsou staří, křehcí, potřebují péči a žijí společně na jednom místě.

V jedněch z nejvíce postižených zemích nemocí COVID-19 v Evropě Lékaři bez hranic podporují více než 300 pečovatelských domovů - zejména ve Španělsku či v Belgii. Přes tisíc manažerů a zaměstnanců zařízení pro seniory se také zúčastnilo webinářů zorganizovaných Lékaři bez hranic, kde sdílejí znalosti a zkušenosti. Cílem je poskytovat nejlepší možnou péči a ochranu seniorům v pečovatelských domovech (a chránit zaměstnance).

„Jako společnost se potřebujeme zamyslet nad tím, proč se staly prioritami nemocnice a další lékařská zařízení, zatímco se na ty nejvíce zranitelné téměř vůbec nepomyslelo,” dodává Ximena di Lollo.

Lékaři bez hranic se ve svých dalších projektech v zemích EU soustředí na podporu zdravotnických zařízení a na ty nejzranitelnější – například na lidi bez domova či lidi na útěku. Organizace se také připravuje na COVID-19 v sedmi desítkách zemí, kde působila už před pandemií. A jak se onemocnění šíří světem, Lékaři bez hranic už začali pečovat o první pacienty s COVID-19 v Africe, střední Asii a Latinské Americe.

Lékaři bez hranic vyhlásili krizovou sbírku na boj s COVID-19 a důsledky pandemie. Přispět je možné přes darovací formulář https://darujte.lekari-bez-hranic.cz/covid-19 anebo na krizový účet č. 222 666/2700.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Potravinový program v Gaze? Jatka vydávaná za humanitární pomoc

Mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières – MSF) dnes ostře odsoudila potravinový distribuční program organizovaný Izraelem a Spojenými státy v Pásmu Gazy. Podle prohlášení zveřejněného na oficiálním webu MSF nejde o pomoc, ale o „masakr maskovaný jako humanitární iniciativa“, která nutí zoufalé obyvatele Gazy riskovat život při snaze získat základní potraviny.

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Španělsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

včera

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

včera

včera

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

včera

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

včera

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

včera

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

včera

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

včera

včera

včera

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

včera

včera

včera

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

včera

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

včera

24. prosince 2025 21:48

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

24. prosince 2025 21:26

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

24. prosince 2025 19:52

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

24. prosince 2025 18:44

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy