Nákaza covid-19 v domovech pro seniory: Mnoho lidí umírá v osamocení

COVID-19 při šíření světem poutá značnou pozornost. Na některých z nejhůře zasažených míst se však virus tiše rozšířil do všech koutů společnosti. Jednou z největších obětí nákazy v Evropě jsou pečovatelské domovy pro seniory a jejich obyvatelé. Uvedli to Lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Nejvíce pozornosti poutají pacienti v kritické fázi onemocnění COVID-19 v nemocnicích a Lékaři bez hranic těmto zařízením rychle nabídli technickou podporu založenou na zkušenostech práce při epidemiích. Nicméně s pandemií COVID-19 je třeba bojovat také ve městech a vesnicích, na ulicích a tržištích, v obchodech, barech a domovech. Jak se odhalovala povaha nemoci, organizace se více zaměřila na podporu domovů pro seniory ve Španělsku, Belgii, Francii, Itálii či například v Portugalsku.

V některých tamních zařízeních pro seniory zemřel až každý třetí obyvatel - což je úmrtnost, která by byla šokující v jakékoli krizi.

„Zhruba v polovině pečovatelských domovů, které jsme navštívili, jsme poskytli trénink a ujistili je, že jsme k dispozici do budoucna. A to stačilo. Ale situace v některých dalších zařízeních je mnohem problematičtější,“ přibližuje Stephanie Goublomme, koordinátorka Lékařů bez hranic, která má na starost podporu pečovatelských domovů v Belgii v souvislosti s COVID-19. A uvádí příklad: „Můj tým šel do pečovatelského domova, kde zemřelo už dvacet obyvatel na COVID-19. Zůstalo jich 51. A zůstali čtyři zaměstnanci v celé budově - včetně úklidového personálu, pracovníků z kuchyně a sester. Tito čtyři lidé dělali, co mohli. Běhali od člověka k člověku a snažili se situaci zvládnout, ale pochopitelně to byl naprostý chaos.”

„Bylo to šokující, ale k takové situaci tam nedošlo přes noc. Zhoršovala se den po dni a manažerům zařízení se ji nedařilo zvládat. Snažili se, ale je to složité, když začínáte den s představou, že máte plný počet zaměstnanců, ale poté vám jeden po druhém volají, že onemocněli,” přibližuje Stephanie Goublomme.

Příliš mnoho seniorů umírá v osamění

Pečovatelské domovy nejsou nemocnice a nevyhnutelně postrádají lékařskou připravenost na pandemii. Lékaři bez hranic si uvědomují komplexnost výjimečné situace a na základě svých zkušeností soudí, že k devastujícím důsledkům nákazy v těchto zařízeních vedla řada faktorů.

Patří mezi ně zranitelnost obyvatel, kteří jsou v pokročilém věku, často jsou křehcí, potřebují asistenci s každodenními činnostmi. Dále přispívá malá připravenost na šíření nákazy, nízké nebo nulové epidemiologické sledování, nedostačující prevence a kontrola šíření infekce, obrovské vytížení personálu a zároveň jeho snižující se počet kvůli nemoci nebo izolaci, a nedostatečná izolace nakažených obyvatel pečovatelských domovů. Lékaři bez hranic nacházejí v zařízeních pracovníky, kteří dělají, co je v jejich silách, ale jimž scházejí zdroje, specifický výcvik a technická podpora.

Výsledkem je nedostatečná kvalita péče, což přispělo k rostoucímu počtu pacientů s COVID-19. Kromě toho mnoho obyvatel pečovatelských domovů nakažených COVID-19 velmi trpí psychicky.

„Příliš mnoho lidí umírá v osamění, jsou vystrašení a v hrozném stavu. Lidé jsou odtrženi od svých rodin a čelí konci svého života bez podpory a skoro bez lidského kontaktu. To je nepřijatelné. Nikdo by neměl takto umírat,” upozorňuje lékařka Ximena di Lollo, která koordinuje práci Lékařů bez hranic v souvislosti s COVID-19 v pečovatelských domovech ve Španělsku a Portugalsku.

„Má to otřesný dopad na jejich rodiny, děti, vnoučata a zaměstnance zařízení. Někteří velmi nemocní obyvatelé byli zcela izolovaní a během svých posledních dní neměli žádný kontakt s rodinami. Některé rodiny ani nevěděly, že jejich blízcí byli přemístěni do jiného zařízení,” popisuje lékařka.

Videohovory, aby se umírající mohli rozloučit s blízkými

Z tohoto důvodu je potřeba věnovat speciální pozornost paliativní péči a hledání cest, které umožní kontakt a interakce mezi rodinami a nemocnými pacienty, kteří prožívají poslední dny svého života. Lékaři bez hranic ve Španělsku proto začali mimo jiné pomáhat pečovatelským domovům s tím, aby jejich obyvatelé mohli zůstat v kontaktu s blízkými.

„Pomohli jsme jim nastavit videohovory, aby se rodiny mohly s blízkými rozloučit a v posledních momentech byli v kontaktu. Dopad videohovorů je neuvěřitelný. Můžete vidět u pacienta proměnu, když je v kontaktu s rodinou. Mohou být ospalí, slabí a nereagující, ale když slyší mluvit svou rodinu nebo vidí na videu manžela, manželku, děti, najednou začínají reagovat. U některých se dokonce začíná zlepšovat zdravotní stav. Nikdy jsem nic takového jako lékařka nezažila,” vypráví Ximena di Lollo.

Pro Lékaře bez hranic je velmi neobvyklé poskytovat v takové míře humanitární a zdravotnickou pomoc v evropských zemích. Nicméně v současné době to zapadá do toho, co organizace dělá celosvětově - zaměřuje se na místa, kde jsou lidé nejvíce zranitelní. Obyvatelé domovů pro seniory jsou zranitelní obzvláště - jsou staří, křehcí, potřebují péči a žijí společně na jednom místě.

V jedněch z nejvíce postižených zemích nemocí COVID-19 v Evropě Lékaři bez hranic podporují více než 300 pečovatelských domovů - zejména ve Španělsku či v Belgii. Přes tisíc manažerů a zaměstnanců zařízení pro seniory se také zúčastnilo webinářů zorganizovaných Lékaři bez hranic, kde sdílejí znalosti a zkušenosti. Cílem je poskytovat nejlepší možnou péči a ochranu seniorům v pečovatelských domovech (a chránit zaměstnance).

„Jako společnost se potřebujeme zamyslet nad tím, proč se staly prioritami nemocnice a další lékařská zařízení, zatímco se na ty nejvíce zranitelné téměř vůbec nepomyslelo,” dodává Ximena di Lollo.

Lékaři bez hranic se ve svých dalších projektech v zemích EU soustředí na podporu zdravotnických zařízení a na ty nejzranitelnější – například na lidi bez domova či lidi na útěku. Organizace se také připravuje na COVID-19 v sedmi desítkách zemí, kde působila už před pandemií. A jak se onemocnění šíří světem, Lékaři bez hranic už začali pečovat o první pacienty s COVID-19 v Africe, střední Asii a Latinské Americe.

Lékaři bez hranic vyhlásili krizovou sbírku na boj s COVID-19 a důsledky pandemie. Přispět je možné přes darovací formulář https://darujte.lekari-bez-hranic.cz/covid-19 anebo na krizový účet č. 222 666/2700.

Související

Více souvisejících

Lékaři bez hranic Španělsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

před 5 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy

V Česku se již během uplynulého víkendu navrátily nejvyšší teploty k tropickým hodnotám. V pondělí se oproti neděli ještě oteplí. Další vedra jsou pak očekávána v závěru tohoto týdne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla

Je rozhodnuto. Knihovna Václava Havla se definitivně nedohodla s bývalou první dámou Dagmar Havlovou, takže bude pokračovat pod novým jménem. Chce však zachovat co nejvíce projektů a pokračovat ve vzdělávacích, badatelských a osvětových aktivitách. Informovala o tom na webu. 

včera

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

včera

Ministerstvo zdravotnictví

Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.

včera

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

včera

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

včera

včera

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač

Záhadu neznámého muže, jehož si policisté převzali na začátku týdne v Krkonoších, se podařilo objasnit. Potvrdila se domněnka strážců zákona, že se jedná o cizince. Policie o tom informovala na webu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy