Příležitostí stvrdit návrat k pevnějším vazbám mezi Spojenými státy a Evropou bude pro lídry zemí Severoatlantické aliance pondělní summit v Bruselu. Během prvního setkání za účasti amerického prezidenta Joea Bidena budou mluvit zejména o nových strategických prioritách NATO pro toto desetiletí.
Mezi stěžejní témata budou patřit nový přístup k Rusku a ke globálnímu vzestupu Číny, budoucnost spojeneckých operací po letním odchodu z Afghánistánu či růst výdajů na obranu a společné investice.
V pořadí 31. summit bude i vzhledem k pandemickým omezením výrazně skromnější a kratší než setkání v minulých letech, kdy došlo na recepci u britské královny v Londýně či přelet stíhaček při křtu nové bruselské centrály NATO. Letos budou mít šéfové třiceti aliančních států na setkání necelé tři hodiny, během nichž se dostanou k omezenému počtu témat.
Většina evropských lídrů doufá, že summit s Bidenem bude definitivní tečkou za čtyřmi lety konfrontačního přístupu jeho předchůdce Donalda Trumpa, který se k alianci stavěl kriticky, plánoval odchod amerických vojáků z Německa a jeho hlavní otázkou pri rozhovorech se spojenci bylo, kdy přidají peníze na obranu. Biden se o alianci vyjadřuje o poznání vlídněji, plány na přeskupování amerických sil v Evropě zavrhl a hodlá ujistit spojence o americkém závazku k jejich obraně.
Na druhou stranu se však očekává, že rovněž neopomene zdůraznit závazek zvýšení obranných výdajů aliančních zemí na úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Washington dlouhodobě nese většinu finančních nákladů NATO, z ostatních zemí se letos podle aliančních odhadů nad zmíněnou hranici dostane devítka států, Česko bude osmé od konce s výdaji 1,42 procenta HDP. Lídři by měli ve společném prohlášení opět potvrdit slib zvýšit národní obranné výdaje. Šéf NATO Jens Stoltenberg usiluje i o zvýšení rozpočtu na společné investice, který tvoří řádově desetiny procenta celkových vojenských výdajů spojeneckých zemí. V tomto bodě však mají podle diplomatů státy různé postoje a finální shoda zatím není jistá.
Lídři by měli ve společném prohlášení podpořit návrh strategické koncepce nazvané NATO 2030, která mimo jiné zohledňuje nové hrozby od Ruska, výzvy představované vzestupem Číny či potřebu reagovat na klimatické změny. Podle Stoltenberga je vztah NATO s Ruskem na nejhorší úrovni od konce studené války. Summit by měl potvrdit, že aliance je sice ochotna vést s Moskvou dialog a podporuje odzbrojení, zároveň však hodlá nadále pevně stát za svými partnerskými zeměmi jako Ukrajina či Gruzie a lépe se připravit na hrozby kybernetických či hybridních útoků.
Česko, které bude na summitu zastupovat prezident Miloš Zeman, chce do prohlášení lídrů prosadit zmínku o alianční solidaritě v současné při s Ruskem, u jejíhož zrodu byla kauza Vrbětice. Zeman se na rozdíl od ostatních lídrů rozhodl během summitu zcela vyhnout veškeré komunikaci s novináři a ihned po jednání zamířit domů.
Šéfové spojeneckých zemí se sejdou tři týdny před tím, než by z Afghánistánu měl po 20 letech odejít poslední americký voják. V debatě proto budou řešit i to, jak dále pomáhat Afghánistánu a kam soustředit své operace po odchodu z nestabilní středoasijské země. Podle agentury AP přišlo jen Spojené státy angažmá v Afghánistánu na 2,26 bilionu dolarů (47,4 bilionu korun). Podle statistik americké Brownovy univerzity tam přišlo o život 2442 amerických a 1144 spojeneckých vojáků. Ztráty mezi afghánskými civilisty se odhadují na 47.000 mrtvých. V bojích padlo zhruba 69.000 afghánských vojáků a asi 47.000 povstalců.
Související
Duda chce odstrašit Rusko. Vyzval státy NATO, aby začaly jednat
NATO musí Ukrajině pomáhat víc, shodují se severské státy. Chtějí Kyjev dostat do EU
NATO , USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Cimického u soudu hájila spolupracovnice, psychiatr opět nedorazil
před 1 hodinou
Pegasus je stále v kurzu. Polsko s ním sleduje stoky lidí
před 1 hodinou
Algifen má výpadek. Za kapky existují alternativy, ujišťuje ministerstvo
před 1 hodinou
Izrael kvůli útoku Íránu odložil očekávanou invazi armády do města Rafah
před 2 hodinami
"Netanjahu ztratil schopnost zastrašit nepřítele." Opozice chce s pomocí vlády sesadit izraelského lídra
před 2 hodinami
Dánský Notre-Dame: Ikonická budova Kodaně v plamenech, zhroucení věže lidem vyrazilo dech
před 3 hodinami
Izrael odpoví na víkendový raketový útok Íránu, zatím ale zvažuje jak
před 3 hodinami
Princezna Kate naslouchá, řekl Brit. Mluvil s ní, když sám bojoval s rakovinou
před 3 hodinami
Schopnost Ukrajiny bránit se ruským útokům je stále horší. Bez pomoci USA se situace nezlepší
před 3 hodinami
MAAE se obává, že Izrael zaútočí na jaderná zařízení v Íránu
před 4 hodinami
Íránský útok na Izrael byl podle USA trapným neúspěchem
před 4 hodinami
Vražda v Pohodlí na Svitavsku se dostala k soudu. Muži vinu odmítají
před 5 hodinami
Výhled počasí: Chladno bude do konce dubna. Přibude i srážek
před 12 hodinami
USA nepomohou likvidovat íránské Šahídy-136 na Ukrajině, jako to udělaly v Izraeli
před 12 hodinami
MAAE vyzve Rusko a Ukrajinu ke kontrole stavu Záporožské JE
Aktualizováno včera
Biden přijal Fialu v Bílém domě a ocenil Česko jako skvělého spojence
včera
Fiala jednal v sídle CIA, doprovodili ho šéfové českých tajných služeb
včera
Česko už dojednalo 180 tisíc granátů pro ukrajinskou armádu, prozradil Fiala
včera
Nejslavnější královská milenka Madame de Pompadour zemřela před 260 lety
včera
Tesla náhle propustí více jak 10 % svých zaměstnanců. Co se děje?
Tesla hodlá celosvětově propustit více než 10 % svých zaměstnanců, uvádí agentura Reuters s odkazem na interní dokumenty společnosti.
Zdroj: Martin Hájek